s životní úrovní výrazně dolů? K čemu vyzývají letošní velké požáry nejen v Brazílii (kde jsou úmyslné), Africe, ale např. i Kalifornii, kde našemu světoznámému muzikantovi shořely stovky píšťal a desítky mandolín v požáru celého
města?
V rozhovoru s Václavem Cílkem a Marianem Jurečkou
http://www.akademiesobestacnosti.cz/video/klimaticka-zmena-beseda-s-vaclavem-cilkem-a-marianem-jureckou
nezaznělo to, co pak bylo řečeno v kuloárech: Průšvihem bude, až se začne zvětšovat množství požárů v pralesích: Zatím je to dáno v Brazílii povícero člověkem a může to do jisté míry i člověk regulovat. Jak by ale stoupla teplota nad určitou hodnotu a snížila se vlhkost vzduchu, hořely by lesy od blesků.
Jenže efekt Bolsonarovy politiky může být podobný: Když nevěří na klimatickou změnu a nevnímá Amazonii ani jako nádherný neopakovatelný ekosystém (na rozdíl od evropského lesa, kde nejsou tak složité vztahy, i když i evropského lesa, zejména přirozeného, když zmizí, je nesmírná škoda) s tak léčivými rostlinami navzájem ekologicky propojenými, že šamani v rámci devastace volají Evropany, ať si jich ještě co nejvíce odvezeme...i jejich léčitelské umění (jezdí tam na školení i řada Čechů)...
Efekt Bolsonarovy politiky může být podobný, když jeho záměrem je jen ekonomika a nevnímá amazonské pralesy jako plíce světa. Proto zcela rozumím demonstraci před Brazilským velvyslanectví - byla jsem tam a byla to jednoduchá i krásná demonstrace. Ale právě i tam zaznělo od samotného organizátora!! sebereflexně jako úkol pro každého z nás:
"Jak jsme na tom ale my? Je to problém celého světa, jak žijeme..."
V Čechách je už řádka politiků, podnikatelů a spotřebitelů, kteří myslí enviromentálně a snaží se podle toho jednak žít (podle svým možností) a i působit na své okolí v a zákonodárství. Ale na druhou stranu kromě lidí s pouze "finančním náboženstvím" je globální ekonomika tak propojená, že i trapný jed na hraboše je velký oříšek: Ničí zvířata a jeho plošné aplikace jsou důsledkem dlouhodobého nerozumného zacházení s krajinou, ale akutně je problém, že při neaplikaci (na rozdíl od karbofuranu který je zvěrstvo zvrhlých neodborných lidí a je trestné) hrozí zemědělcům krach. Na druhou stranu aplikace ohrožuje zvířata a to právě i ta, která by zcela přirozeně za čas hraboše vyjedla a samozřejmě jsou to také Stvoření s vlastní bytností. Rozumím pudu sebezáchovy člověka akutně (i ekonomicky) i nutnosti "jednou už do toho říznout" a říci si "tak tato cesta je slepá, musíme hodně jinudy, ne kosmeticky rok za rokem něco, ale během 5 let hoodně změnit krajinu." Na to ale musí slyšet i vláda.
Zní to trapně, ale úbytek učitelů hrozí velmi akutně. Následky mohou být nedozírné. Přesto kdybych měla volit mezi "přidáním učitelů (a teď mi kolegové promiňte) od ledna, nebo nastavit hodně přísná pravidla na dotace do zemědělství a zároveň poskytnout jednorázově více peněz na rekultivační práce v tomto roce a nám učitelům přidat až od září či dalšího ledna (aby nenastal další výpadek), tak bych volila tuto variantu. Obojí má prioritu, ale zdá se mi, že krajina v časovém sousledu o něco větší teď a učitelství do roka. Navíc ze školství odchází učitelé i kvůli povolení mobilů atd. o přestávkách, absenci asistentů na děti, které jsou přijímané z ústavů s tím, že na ně jako budou asistenti. Odcházejí kvůli rodičům, které vedou děti k tomu, aby si dělali co chtěli nebo malé děti do školy vůbec nepřipraví. Záchrana školství tedy nevede jen zdaleka přes peníze a v průběhu roku by se na tom mělo popracovat tak, aby od září naopak nové učitele do školy přilákalo...
Jedna věc jsou rekultivace a druhá věc je sázení stromků. V tom Bolsonaro má částečně pravdu (máme hodně polí oproti Brazílii) a částečně ne - nemáme teď šanci osadit ani to, co bychom chtěli, protože nejsou sazenice (přesto na podzim už jich bude více a bude třeba brigádníky do lesů!).
Zatím tedy můžeme dělat
a) šetřit ropou (palivo i výrobky)
b) investovat do solárních panelů na dům - návratnost nákladů dneska už brzká. Zároveň ale vést odborné (ne ideologické) diskuse o tom, jak zacházet s přepětím a vůbec celou soustavou propojenou např. i s Německem. Do určité doby bude jádro třeba, ale je otázka, jak se co nejdříve zbavit uhlí, které je schopno přepětí či nedostatky doplnit mnohem rychleji. Je i otázka barevných kovů do budoucna, ale část odborné veřejnosti je optimistická.
c) nekupovat soju (ani tofu) a další exotické plodiny a když už (např. kávu, kakao atd.), tak Fair- Trade, aby místní dostali dostatečně zaplaceno a nemuseli kácet další prales
d) demonstrovat (alespoň někdo) s jasnými transparenty za uvědomění jak Bosolmara, tak nás v Evropě, Americe, Číně - prostě globálně - co se děje a jak rychle...není všespásné, ale je to i možnost se potkat s novými lidmi a předat si zkušenosti (pokud se podaří sezvat lidi různých skupin ze společnosti) ze života, lesnictví, zahrad, spotřebitelství apod.
e) jet na brigádu do lesů na podzim a na jaře
f) na podzim sebrat semínka bříz, topolů, osik a po dohodě s lesníky (nebo i bez toho) roznést po vykácených plochách (pionýrské stromy).
g) kdo může na svém pozemku pěstovat semenáčky
h) zakoupit si kus pralesa, který nebude vykácen (mezinárodní ochrana parků) např. www.pralesdetem.cz
ch) podnikatelé se maximálně informovat o cirkulární ekonomice a zařadit ji do své výroby
i) zemědělci kdo si může dovolit přejít na ekologické (řada), dovolit si vytvořit remízky (nemyslet jen na zisk) a tlačit vládu ke změně dotační politiky tak, aby dotace (pokud možno v celé Evropě) byly vázané co nejrychleji pouze na ekologické zemědělství.
j) Brazilci v Čechách ukázat Brazilcům v Brazílii nejen demonstraci, ale i to, co oni zde konkrétně dělají pro životní prostředí, jinak to vypadá "káže vodu a pije víno."
Otevírám k tomu diskusi. PROSÍM, NEVEĎME PLANÉ ŘEČI "nedá se nic dělat, globální ekonomika...", neboť kromě cirkulární ekonomiky, na které maká Soňa Jonášová a už je v kontaktu i s některými politiky je globální ekonomika skutečně až skoro koan...VEĎME DISKUSI SKUTEČNÝCH NÁPADŮ, ZKUŠENOSTÍ. Ať to má smysl číst a dále diskutovat. Díky.
Alena Kulhavá
