obejít? Píšu nejen svoje osobní zkušenosti. Je to téma nevhodné ke psaní? V době bulváru a všemožných videí?
Moderní reklamy říkají "když si vezmeš tampón, úplně zapomeneš na menstruaci, jako by nebyla."
Staré kultury by se podivily, jaký to má smysl.
Moderní doba se chce bavit a cokoliv stojí v cestě, tak vyrušit.
Může žena zažívat zajímavější věci, když právě svůj cyklus respektuje?
To jsou otázky, kde bych chtěla sdílet nejen ze své zkušenosti.
Téma ženského cyklu bylo diskutováno vždy a bylo i součástí života určitého společenství a bylo v úctě (někdy bohužel právě i naopak, ale k tomu se nechceme blížit). Od určité doby bylo tabu a v současné době se stává někdy i tématem nechutného humoru.
Podívejme se na celou věc nejprve biologicky:
a) V rámci konce měsíčního cyklu dochází k hormonálním změnám, které podporují zvýšenou citlivost ženy, takže si může uvědomovat, co v jejím životě není v pořádku a v dalším měsíci to mohla změnit. Pokud je třeba něco vyplakat, co bylo uzavřeno, je na to ideální čas.
b) Dochází k pročišťování těla (celkově, kromě odloupnutí děložní sliznice), ženy jsou nejen tím ochráněné i před infarktem.
Co se děje energeticky?
Nevím jak vy, ale já mám kolem sebe ženy, které přesně vycítí moment, kdy se i u nijak emočně neprojevující se ženy rozpoznají v rámci hodin, kdy se spustí cyklus. Jde o to, že v rámci toho dochází i k energetickému čištění. Veškerá energie směřuje dolů. To vnímají i někteří fyzioterapeuti dneska. Učitelé zpěvu (tam se to projeví jak ve vyzařování zpěváka, tak na hlase). Práce s energetickou očistou v rámci firemního výkonu již dnes také není tabu.
Jak k tomu přistupovaly staré kultury?
Byly si toho vědomy a pracovaly s tím. Indiánské ženy odcházely samy do lesa. Indické ženy zůstávají v určitých společnostech (je dáno i kastami stále a zvyky toho kterého místa a je nutné při pokročilejších jógových setkáních) v ženském kruhu, kde je o ně postaráno jinými ženami, kterých se ale nedotýkají. Běží zde velký tok lásky a úcty a zároveň očistou a změnou toku energie směrem dolů není narušena duchovní praxe ostatních lidí. Zároveň jsou ženy na cyklu ochráněny od toho, aby ti ostatní, jejichž energie při duchovní praxi směřuje nahoru, strhávaly ženy s sebou nahoru a tak proces čištění brzdily (z čehož jsou potom bolesti hlavy, nevolnost apod., co zažívají bohužel i některé moderní ženy, pokud se zcela odpojí od svého těla nebo trpí nějakou hormonální disbalancí). To je i to, co jsem zažila v rámci jógového kursu svých učitelů, neboť tam je tak silná energie v rámci meditace a dalších praktik, že je zcela nutné to respektovat.
Osobně v životě vnímám v rámci cyklu změnu toku energie, vnímám očistu a tak se spíše zdržuji po práci v ústraní první dva dny (kdy je cyklus nejsilnější, ale ne vždy to samozřejmě jde). Nemedituji a nedělám žádné jógické praktiky první čtyři dny. Tampóny používám jen zcela výjimečně, pokud jedu např. jednou několik let k čistému moři a končí cyklus. Nedotýkám se věcí, které souvisí s jógickou praxí doma ani jinde, neobjímám se aktivně s lidmi - pokud to není natolik důležité či živelně spontánní, kdy na to člověk ani nepomyslí apod., protože projev lásky je někdy o tolik důležitější než řešení toku energií. To, co mi jako inspirace nově přiskočilo do mého života po tomto jógickém kursu je zkušenost s "půstem". Je vhodné, aby člověk jedl první den postní jídlo: Pouze jáhly, quinoa apod., kořenová zelenina, brambory (a další zelenina a hlízy, co roste v zemi), špenát. Ovoce čerstvé nebo sušené. Pár dalších potravin, ale jinak nic. Tím se dobře podpoří proces čištění. Nesolit - a tím se krev nesráží a opět čištění je mnohem účinnější. Přestože chodím ve školním roce i do školní jídelny, zážitek velmi rozdílného procesu je natolik silný a pozitivní, že ho alespoň částečně (ve velkém pracovním zatížení budu potřebovat malinko nemasových bílkovin) přenesu do běžného života. Další velmi zajímavou zkušeností je péče ostatních žen o ženy na měsíci. To není přenositelné do života a není ani nutné, ale zavést klidovější režim v rodině (každý v rámci režimu jak to šlo) se podařilo řadě ženám a všechny to učí žít život přirozeně, v pravdě. Některé si to mohly dovolit i v práci (dělat jen nejnutnější věci), i si to třeba aktivně domluvily s šéfem (ne ve všech profesích a na všech místech je to možné).
Můžete některé ženy dělat, že cyklus nemáte, může i být, že jste pro něj ztratili citlivost.
Právě k tomu jsou zajímavé i zážitky, které člověk získává, když se otevře sám sobě, pravdě a zastaví kolotající rámus v hlavě, spěch a vyjde z davů na ulici do klidnějšího prostředí. Na tomto jógickém kursu jsem si i ověřila, jak silné mohou meditující lidé vytvořit energii: Ode dne, kdy jsme vstoupily na měsíc, jsme se nemohly účastnit aktivně většiny praxe, ale jen sedět v částečně oddělené místnosti a zapisovat si. Ale i sedět v částečně oddělené místnosti bylo neúnosné. Energie směřující přirozeně dolů v cyklu byla vytahována meditujícími nahoru, takže jsme někdy i musely odejít. Dvě ženy, které těsně před spuštěním cyklu intenzivně praktikovaly v rámci skupiny, bolela hlava, což normálně nezažívají. I to pro ně byl signál, že cyklus asi v následujících hodinách přijde.
Osobně jsem si mohla i zažít, jak je důležité se lidí, kteří praktikují nebo jsou hodně citliví (což je zase jejich devíza v diagnostice nebo speciálních učeních ve stavu Realizace) v prvních dnech cyklu nedotýkat. Dostala jsem to skrze konkrétní zkušenost a posléze jako zážitek ve změněném stavu vědomí tak autenticky procítit, že i když jsem to vnímala i předtím, teď je to vnímání mnohem ostřejší a s pochopením, které se dá těžko popsat slovy. Zároveň jsem si posléze mohla osobně osahat velmi očistné působení vědomé chůze, popřípadě vytrvalostním nestresovém běhu: Jak pro ženy na cyklu (chůze s tokem energie do země), tak právě při jakémkoliv zanesení z okolí (což nejčastěji bývá od problematických klientů, spolupracovníků, ze školy, z rušných dopravních prostředků, davů na ulici apod.), ale právě i třeba v této souvislosti - s dotekem někoho na měsíci v době intenzivní meditační praxe. Dar země, po které chodíme, která to absorbuje a přetaví, si většina z nás buď ani neuvědomujeme nebo nepoužíváme.
Když se učitele mé učitelky jógy ptali lidé, "jaké je to meditovat", tak říkal "přijďte, sedněte a mějte zkušenost." Stejné je to s láskou, stejné je to s vnímáním energií. Pokud má člověk zahlcenou mysl myšlenkami, nejlépe těkavými nebo neustálými vnitřními dialogy, je ve spěchu, ani nemá jinou možnost, než tyto jemnější skutečnosti světa popřít. Někdy dokonce nevnímá ani ptáky, zvířata kolem sebe nebo tolik druhů mechů, kolik jen v lese máme, květiny, vůně, ve městě krásu štuků nejen v pražských ulicích (a to jsou všechno hmotné věci). Čím více hektičnosti a ztráty vnímání přirozeného, tím více reklam typu "a váš cyklus skoro jako by nebyl" může vznikat a případně vést mladou generaci již k automatické necitlivosti. Naštěstí ne všichni to tak mají a velkou citlivost některých lidí (včetně jógových učitelů, učitelů zpěvu apod.) vnímám jako protipól k tomu, aby se přirozené vnímání ze společnosti neztratilo zcela.
Alena Kulhavá
