Klimatickou změnu vytváří primárně občané Evropy a USA a to ne primárně produkcí CO2

Až se za třicet let budeme chtít divit, jak nás postihla klimatická změna, tak se prosím nedivme, protože ji každý den způsobujeme. V článku popisuji konkrétní kroky, které žiji s vědomím jejího zastavení či zpomalení. 

Z mého pohledu má větší vliv na klimatickou změnu hospodaření s vodou, půdou a krajinou. Mohu se mýlit. Produkce CO2 je hodně diskutovaná a úmyslně se jí zde vyhnu. Je skutečně otazníkem, zda největší vliv na tání ledovců mají skleníkové plyny a pokud, zda vlivem člověka nebo vlivem sopek apod. Je jasné, že pokud má produkce CO2 vliv na klimatickou změnu, na klimatické změně se také podílí významnější měrou Čína a tropické státy. Upozorním jen na čtyři praktické aspekty, které žiji v rámci produkce CO2 - ale i dalších nečistot a odpadu v rámci ČR a právě z hlediska odpadu má stejně smysl se nad těmito věcmi pozastavit:

- Dopravuji se městskou hromadnou dopravou a na výlety převážně vlakem.

- Chodím ve městě mimo hlavní silnice na kratší vzdálenosti pěšky.

- Nepodléhám módním trendům ani konzumismu a kupuji to, co skutečně potřebuji, počet věcí mi nepřibývá. 

- Věci, které již nepotřebuji systematicky rozdávám tomu, kdo je potřebuje, čímž snižuji potřebu vyrábět nové věci.

Kromě těchto praktických trendů, které do určité míry ovlivňují naši klimatickou situaci, ale hlavně mikroklima ve městech a množství odpadů, bych chtěla zmínit možná zásadnější faktory - resp. praktické kroky a to právě  z hlediska hospodaření s vodou a zacházení s krajinou: 

- V České republice na zahradě chytáme dešťovku na zalévání.

- Polovinu zahrady tvoří les. Pokud máte malou zahrádku, nemůžete si to dovolit, ale rovnovážný počet stromů vždy přináší balanci pro místní i vzdálenější klima.

- Ve škole jsme dělali ekologický projet, kde děti přesně viděly, jak se liší životní podmínky v oblasti města, kde zeleň je a kde zeleň není. Výsledky i z jiných škol dostaly obce jako apel na ponechání zelených ploch ve městech.

- Naše škola protestovala proti další výstavbě v přímé blízkosti školy - tam, kde je zeleň. Jak to dopadne, je v jednání. 

- Pravidelně apeluji na politiky, aby čím dál více a radikálněji zpřísňovali zacházejí se zemědělskou půdou. Vzhledem k tomu, že většina půdy je pronajatá, vztah nájemců k půdě je mizivý a tak jediné hledisko způsobu pěstování je okamžitý zisk. Určité kroky ministr Brabec i ministr Jurečka udělali, ale podle odborníků na životní prostředí je to v naší situaci půd bohužel málo. Na některých místech Moravy se již na polích neurodí zcela nic. Do dalšího volebního období jsem tedy navrhla dramatičtější změny hospodaření s půdou. 

- Apeluji na to, aby zemědělci neprodávali své pozemky Andreji Babišovi (neboť je každý rok obesílá s nabídkou, že jejich pozemky odkoupí), protože monopol v jakémkoliv odvětví nevěstí nic dobrého a pokud je zemědělství spojeno s průmyslem, je to v rámci monopolu cesta do pekel- respektive do zkázy naší země rovnou po skluzavce.

- Apeluji u politiků na to, abychom navrátili vodárny do našeho vlastnictví (odkoupili zpět), neboť to může být v budoucnu klíčová záležitost a je zcela nesmyslné, aby zisky šly do kapsy i v současné době zahraničním firmám. Mám pocit, že tak nesmyslný krok snad žádný jiný evropský stát neudělal.

- Apeluji na politiky, aby se pevně domluvili s Polskem, aby se nepokoušeli těžit v horninách na hranicích, což by mělo za následek odtok velké části podzemních vod z Čech. 

- Apeluji na politiky, aby podpořili rozvod povrchové vody tak, aby nám hluboká podzemní voda, která byla nasbírána za dlouhou dobu a kterou velmi rychle vypotřebováváme, zbyla na delší dobu. Odhad odborníků je, že při současném tempu konzumace podzemní vody lze počítat se zásobami na 30-60 let. 

- Apeluji na politiky aby nepokračovali v dotacích na biopaliva a naopak tento trend zastavili, neboť jsme se dostali na křižovatku ve způsobu zacházení s půdou, kde řepka a kukuřice (které obě spotřebovávají maximum vody a způsobují největší erozi půdy) budou těžko hledat místo. 

Hospodaření s vodou je ale i celosvětový problém a přímo se dotýká nás. Změna klimatu v Čechách je důsledkem špatného hospodaření vodou v Afrických a Asijských státech:

- Nekupuji sušenky s palmovým olejem ani žádné jiné výrobky s palmovým olejem (resp. naprosto výjimečně). Je iluzí si myslet, že nějaké snahy politiků Evropy mohou kácení deštných pralesů zastavit. Jediný, kdo kácení deštných pralesů může zastavit, jsou konzumenti. 

- Ve škole podporuji k přejití na nepalmové mlsoty i děti (je iluzí si myslet, že přestanou mlsat - i když i na zmírnění tohoto jevu pracujeme nejen v rámci výchovy ke zdraví).

- K většímu pochopení ve škole probíhají ekologické programy (včetně problematiky likvidace jedinečných biotopů a orangutanů).

- Nemlsám ve větší míře ani jiné mlsoty s řepkovým olejem či jiným olejem. Ale panenské rostlinné oleje  různých rostlin a ořechy naopak konzumuji v rovnovážné míře.

- Apeluji na zvýšenou diskusi v rámci EU tak, aby se zastavila nekontrolovaná migrace černochů, neboť když budou odcházet ti schopnější, kdo pak bude budovat zavlažovací zařízení v jejich zemích?

- Apeluji na politiky, aby se v rámci EU domluvily jasné programy na podporu odsolení mořské vody a zavlažování suchých částí Afriky, vzdělání místních.  

- Apeluji na politiky, aby EU sama začala jednat v rámci postupného zastavení obchodu se zbraněmi (nelze naráz) a také vedla vážnou diskusi s USA o tomto tématu, neboť když se uskutečňují humanitární budovací projekty, nemalé ztráty jsou dány tím, že nějaké gangy určitou vesnici i s infrastrukturou rozstřílí zbraněmi z Ameriky nebo Evropy (včetně zbraní z České republiky) - což v rámci řešení klimatické změny (která postihuje dnes již i Ameriku a Evropu) nedává smysl.

Pokud děláte vy některé z těchto praktických kroků nebo i další kroky, podělte se o ně ve svých článcích se čtenáři. 

Alena Kulhavá