Kdo volí nebo kandiduje za ANO, deformuje i jiné politické strany

Jsme jako občané odpovědní za politiku v tom, že politikům předkládáme vědomě či nevědomě svá očekávání. A také herní prostor.

Ministr financí Andrej Babiš vytvořil stranu a) vlastní vlády a poddajných lidí b) prezentace lidí, kteří by  neměli šanci se jinak hned do vysoké politiky dostat c) několika zajímavých nezávislých schopných osobností jako maskotů pro voliče.  Problém je, že buď to jsou samostatní lidé, kteří pracují nezávisle na směru strany (Stropnický Jourová), takže jako by byli nezávislí. Další zase neřeší to, že strany nemá žádný konkrétní program a je to strana plujícího Andreje Babiše na vlně příznivé ekonomické situace současných let (i když určité pozitivní kroky v rámci vládnutí mu nelze upřít a v rámci celé Sobotkovy - ne Babišovy vlády jako celku došlo k řadě vylepšení). Takto ke straně přistupuje bohužel i řada občanů: Andrej Babiš je nezatěžuje čtením jeho volebního programu: Žádný ideový nemá a tak nemusí mít s voliči spory o tom, zda něco splnil, nebo ne. Problém nerovných podnikatelských příležitostí v rámci svého ministrování (pokud se svých firem vzdá, bude to jen na oko) jako magnáta v klíčových oblastech se sice blíží ruským oligarchům, ale bohužel to řada našich občanů nevidí. Báťuška Babiš je medvídkovskou postavou, se kterou si neví rady klasické politické strany, někteří členové také medvídkovatí nebo se různě pokrucují. 

Situace nejen s dotacemi, ale i EET, kdy ministr financí má přímý vliv na podnikatelské prostředí a zároveň z různých statistik (nejen EET) získává cenné businessové informace, které nedostávají ostatní podnikatelé, je sice v době korporátů hodně tristní, ale přesto to řada lidí nevidí. Nevidí to, že místo toho, aby Andrej Babiš řešil skutečné úniky daní (do daňových rájů či jinými komplikovanými způsoby u velkých firem), dupe nesmyslně po živnostnících, které může takto i postupně chtít skoupit. O střetu zájmů v rámci médií (ať už je formálně předá komukoliv, nebo je nepředá)  není třeba psát. Známé je také to, že mediální experti vykalkulovávají Babišovi, kde má co říci, kde může zalhat, kde má dělat naivního nevinného nic nevědoucího brouka (např. udavačský web EET nebo Čapí hnízdo apod.). Je to vlastně až trapné, na co se nechá český národ nachytat. Také na mocenský tender Babiš-Zeman. 

Problém je i v tom, že to vnímají i ostatní politické strany a v tomto nepřehledném prostředí tekutých písků Andreje Babiše jsou dokonce médii dotazováni na budoucí koalice. Tím média ještě před narozením volebních "dětí"(procenta stranám ve volbách) "děti" přímo zabíjejí tím, že na ně tlačí ve vyjádření se k něčemu, co dnes vůbec nedává smysl. 

Pokud si včas neuvědomíme své směřování k ruské oligarchii (prvním krokem bylo konkrétní provedení kupónové privatizace, následovaly další naše volby a korunovali jsme to Andrejem Babišem), těžko říci, co můžeme za třicet let očekávat. 

Nemá smysl jen dokolečka jak opice číst preference stran, spekulovat a taktizovat. Má smysl jako občan skutečně občansky jednat, jinak se ze začarovaného kruhu nevymotáme.

Doporučuji tedy v první řadě oslovit politické strany (což není hnutí ANO) s našimi palčivými tématy, která vnímáme ve společnosti v co nejvíce odvětvích jako nutná k řešení. Popřípadě můžeme i řešení navrhnout (tj. konkrétní příspěvky do programu). Emailové adresy najdete na www.nasipolitici.cz.  Dělám toto postupně pro všechny demokratické strany, které bych teoreticky uvažovala volit. Po té (kromě zhodnocení současné práce) je třeba v létě a na podzim  sledovat vypsané  a opravené programy jednotlivých politických stran a ve volbách 2017 vybrat tu stranu, která bude mít z vašeho pohledu nejmoudřejší, nejkomplexnější a nejrealističtější (tj. ne populistický) program. Můžete tyto kroky učinit sami nebo ještě k tomu i motivovat lidi ve svém okolí.

Budete možná překvapeni tím, že pokud vaše poznámky budou mít hlavu a patu a budou napsány v úctě, budou vaším návrhem dobří politici potěšeni. Politici potřebují živý kontakt s občany: Na setkáních, ale i v rámci koncepčních návrhů v emailu. Jde o to, že v rámci různých průzkumů nebo z emotivních emailů nemají politici šanci zjisti skutečnou "živou látku" toho, co občané skutečně žijí. Pokud chtějí reálně vytvářet funkční politiku (a jsou tací i v nejvyšších funkcích), návrhy od občanů vítají. To je moje zkušenost. Zda se jim podaří je zakomponovat do programů, to už je na nich a uvidíme to později. 

Držím vám palce, abyste byli aktivními občany (každý podle svých možností).

Pro politické strany je to zase výzva k jasnému prezentování propracovaného volebního programu, který budou umět srozumitelně a charismaticky voličům představit. Přesto - i kdyby to nebylo supercharismaticky, měli bychom podle mého volit spíše obsah, nikoliv divadlo v pozdější  prezentaci politických stran v médiích. 

S vírou Alena Kulhavá