s odborníkem, který v dané oblasti pobýval, vnímá stejně jako já a i můj kamarád voják cestu jednu a druhou kombinovanou. Možná to nepůjde, ale za diskusi a v určité rovině vyzkoušení to stojí za to:
Rozumím Lubomíru Zaorálkovi v tom, jak mluví: Všichni z armády, které znám, hořekují nad tím, že se akce v Afganistanu ve své největší síle nedotáhla do konce. Ano, tak jak říká generál Petr Pavel, jsou v Afganistanu vybudované nějaké struktury, ale velkou vládu tam mají teroristické organizace, protože
a) nebyly do dostatečné míry vytlačeny teroristické organizace a prostor nebyl dostatečně misemi sanován, nebylo dostatečně pomoženo ve strukturalizace společnosti Afgáncům. Jestli to vůbec jde dotáhnout tak, aby z jejich řad jejich přirozeným (jen s dohledem) systémem vzešli zároveň silní a zároveň čestní vedoucí úřadů....Nebo zda ten vývoj má šanci jen na zcela neasistovaný v délce trvání staletí a nijak to neurychlíme...a i tak to nebudou zcela demokratičtí vůdcové, protože to je jiná kultura s jinou karmou pro své narozené....včetně vnitřních konfliktů, tak jak to mají i Africké kmeny mezi sebou (zase jinak, než blízký východ) a ani přesun do bohatství Ameriky apod. to nezmění....Afganistan je klanový a současná vláda a s ní spojená armáda nemá velkou důvěru ve společnosti. Ve chvíli, kdy se alianční jednotky (otázka peněz a koncepce) pochopitelně stáhly, začaly se dít věci, které se nám nelíbí (včetně toho, že přibývá i střelby do nás od těch státních vojáků Afganistanu, kteří žádají naši pomoc ve vycvičení, což už je úplně posunuté) a v současném počtu vojáků pro alianci začíná být situace nebezpečná a dostávají se do patové situace, proto rozumím výkřiku Lubomíra Zaorálka.
Na druhou stranu neuvedl svůj pochopitelný apel do celkovějšího kontextu a tak vojáci, které nejen v této zemi vykonávají speciální mise, se mohou cítit opravdu a neoprávněně blbě. Když si vezmu, co můj dobrý kamarád voják podstupuje a jak nebezpečné a zákeřné teroristy vede před soud nebo zabíjí (nikoliv jen potencionální vůdce typu Kadáfího či Assada, kteří se nám mohou či nemusí líbit). Voják, který monitoruje situaci i nejen před arabským světem, běhá a skáče s padesátikilovým batohem, spí v noci v mínus deseti stupních venku v zákopu, tak to může zamrzet.
b) V suché nevzdělané zemi lidé hledají, co budou dělat a pokud jim teroristické organizace nabízí práci a ještě jim pomáhají - pěstování opia apod., tak běžní občané nemají co řešit...potřebují jíst a nějací alianční vojáci je nezajímají. Pro ně jsou teroristi nebezpeční, ale přece jen dárci naděje a života. A jsou tam samozřejmě i další komplikovanější vazby. Je například rozdíl mezi Talibanem a Al-kaidou. Minimálně pro část obyvatelstva jsou skutečně alianční vojáci narušitelé prostoru.
To, co je potřeba v dané oblasti udělat, je pomoci jim s hospodářství, s pěstováním vhodných a i výhodných komodit. Ale jak to může konkurovat cenám za opium? Je to rébus, který nebude snadné vyřešit. Protože přístup chudých a nevzdělaných Afgánců je pochopitelný, je to jejich země, působení teroristů známe a nechat je zcela na pospas sobě, kdy zisky teroristických organizací nejen z opia výrazně rostou, by mohlo pro Evropu být v budoucnu dosti nebezpečné.
Ten, s kým jsem o tom včera docela dlouho z očí do očí hovořila, byl Marian Jurečka. Ptala jsem se ho, proč proboha právě, když vždycky bojoval za aktivní (vzdělání apod.) rozvojovou pomoc v Africe na širším poli vlády (konečně to i Babiš nejen po rozhovoru s Angelou Merkelovou dneska "pochopil", to mu to trvalo - ještě před pár měsíci mluvil zcela jinak), proč když i bez podpory vlády sám rozjel velmi úspěšné!! a ne drahé!! (vzdělávání je otázka, kdy pracuje pár odborníků v oblasti a další jezdí jen na pravidelné vzdělávací mise) rozvojové projekty, teď není v první linii slyšet??
Kromě rozhovoru pouze o vojenství a nikoliv celkově o problému Afganistanu v rámci terorismu (média zatím nic jiného neřeší) mi řekl: " Víš, já nechci být jako brouk Pytlík: Oni řeší jen zda bojovat či ne a na další faktory se zatím nedívají. Přišel bych a oni by řekli "co ty do toho mluvíš, tvoje je zemědělství a ne vojenský problém" a navíc to ani v otázce zemědělství a rozvojové pomoci nemá jednoduché řešení..." Marian Jurečka není člověk, který se cpe všude a tak jsem se rozhodla tuto důležitou ZPRÁVU VYSLAT DO SVĚTA K DISKUSI, HLEDÁNÍ ŘEŠENÍ, SDÍLENÍ ZKUŠENOSTÍ.
Proto k tomuto článku otevírám diskusi a po nějakém čase pošlu i politikům a i generálu Petru Pavlovi.
Situace je taková, že Marian Jurečka se snažil podpořit naše zemědělce, aby šli do Afganistanu tam učit tamější lidi a i jim pomohli vybudovat zemědělství a potravinářský průmysl (kromě projektů, které Marian Jurečka v Afganistanu kromě Afriky dělá), ale nediví se neochotě našich lidí, protože na rozdíl od takové Zambie v Africe je v Afganistanu poměrně nebezpečno v současné situaci a proto je třeba situaci řešit komplexně na úrovni NATO. A zároveň se nediví Afgáncům, že chtějí vydělávat co nejvíce a tak pouze když pro ně budou naše rozvojové podniky zajímavé, půjdou do toho a jinak to ani v mírové pomoci být nemůže.
Kromě problému pomoci místnímu obyvatelstvu (kde je otázka, zda se máme do věci míchat nebo ne) a kromě mocenských zájmů (Rusko, USA) je ve hře ještě jedna zásadní otázka a to je "nakolik má stát řešit bezpečnost jen na svém území, když v globalizovaném světě rychlých přesunů fyzických, přesunů zboží (i zbraní) a financí, přesunů informačních - kdy hranice prakticky mizí? Nakolik má respektovat hranice státu a nezasahovat vůbec do jiných států (pokud jeden stát nezabírá druhý v rámci NATO), i když se požár může velmi snadno přenést do naší země?". Opět to není jednoduchý rébus. Hranice pozemků jsou jasné, ale když sousedovi bude hořet malý domek u velkého a nebude chtít opilý zavolat hasiče, požár by se rozšířil i na velký dům a posléze na váš, budete čekat? Může také být, že ze základního principu vesmíru máme respektovat hranice států každopádně a i při nebezpečí přenesení požáru někam dál. Že přestože budeme vědět, že v Afganistanu opět rostou i výbojné teroristické organizace (Al-kaida a část Talibanu), máme právo chránit pouze svoje hranice (hranice Schengenu) a to jak pozemně, tak letecky. Máme právo do České republiky nenechat přistát žádné letadlo z Afganistanu (přímá cesta či přesednutí). Pak by ale muselo-mohlo také platit to, že nemáme jako bohatý západ povinnost pomáhat, tj. přijímat nějaké válečné uprchlíky nebo vůbec kohokoliv z Afganistanu (což ale Ženevské konvence vyžadují), protože když se konflikty rozjedou (ano - nemusí, ale můžou)? Potom je totiž už potom pozdě to jednoduše řešit (když pominu mocenské zájmy, jako např. v Sýrii, kde to situaci konfliktu sunnitů a šijitů ještě komplikuje) válečných uprchlíků (když se vyřešení vnitřního konfliktu náhodou nezdaří) tolik..... Hranice mezi problematickým (i teroristickým) vývojem země a občanskou válkou je někdy tenká. Další věcí je, že pokud bychom se stáhli z Afganistanu, může to při nejhorším možném vývoji tam i politiky Evropy znamenat, že budeme muset stavět hranice na území České republiky? A může to znamenat také velký pokles naší ekonomiky a komplikace v cestování? Jsme na to připraveni a nebudou potom ti samí lidé piskovat, že to zase stát udělal špatně? Opět nelehké rozhodování... je k němu potřeba podrobná odborná diskuse.
VELMI VELMI PROSÍM O POUZE ZCELA VĚCNOU DISKUSI NÁPADŮ, nikoliv analýzy toho, co jsme měli a neměli dělat. Těch analýz bylo a bude, ale to nám teď nepomůže. Zkušenosti s rozvojovou pomocí v Africe jsou dobré, částečně i v Afganistanu, ale problém pěstování opia atd. darované od teroristů (sazenice, nářadí, prodej dál) je přítomný a bohužel by se mohl i rozrůst (věřím, že do omezené míry v rámci počtu uživatelů, ale i tak...mohou potom s vyspěním země postavit továrny na výrobu zbraní, cokoliv je napadne...). Pokud se mají situace znalí politici a odborníci něčím z tohoto článku inspirovat, tak jsou to konkrétní návrhy řešení kombinace vojenské aktivity (jen obranné pro zemědělce a potravinářské podnikatele z Evropy? Nebo i likvidace nejnebezpečnějších lidí? Nebo jako doposud? Či zcela jinak?) a rozvojové pomoci. Můžete mít na věc i úplně jiné pohledy. Pokud možno pro orientaci i uveďte, zda
a) jsou to vaše pohledy (i zde může vykrystalizovat nějaký zajímavý nápad)
b) máte (jak a kde) situaci nastudovanou, v místě své kontakty
c) jezdíte do Afganistanu (jak často), máte tam příbuzné apod.
Děkuji a těším se na plodnou diskusi.
Alena Kulhavá
