Džihád jako ebola, záměny rolí

V čem je džihád jako ebola? Jaké praktické kroky navrhuji? K čemu vedou záměny rolí? Jaká je naše role?

Džihád jako ebola

Ve chvíli, kdy do jakéhokoliv státu Evropy přicestuje skupina lidí, ve které bude 1%-20% lidí nakažených ebolou?, nebo bude vůbec teoretická možnost, že je někdo nakažen ebolou, celá skupina bude v karanténě. 

Stejná situace se týká migrační krize. Jestliže víme, že mezi uprchlíky mohou teoreticky cestovat džihádisté, není možné, aby se uprchlíci volně potulovali krajinou. K tomu byla vymyšlena Dublinská smlouva. Jestliže se dokonce ví, že mezi uprchlíky džihádisté jsou, je o to více nutné všechny uprchlíky dobře prověřit. Na druhou stranu je třeba považovat většinu uprchlíků za nevinné bližní, kterým je člověk povinen alespoň nějak pomoci, vžít se do jejich situace a hledat řešení. (Stejně jako lidi v karanténě je třeba považovat za zdravé a po nějaké době karantény pustit i s rizikem, že virus zmutoval a má třeba dvouletou inkubační dobu). 

Je třeba hledat řešení taková, která budou prospěšná pro obě strany. Pokud začneme uprchlíky jako celek považovat za džihádisty, je to cesta do pekla: Je to jako když učitel považuje při určitých problémech (nebo prvoplánově) svoji třídu za gaunery. V poměrně krátké době se jimi stanou. Naopak je třeba i v migračním proudu preventovat nakažení "ebolou" ostatní uprchlíky určitými metodickými postupy. To, co je velmi náročné - ale ne nemožné - využít migrační krizi jako katarzní proces pro urychlení sblížení kultur - vnímání společného lidství. Snadno se to napíše a hůře udělá, ale přesto to možnost je a neměli bychom se jí vzdávat. Pro realizaci něčeho takového by byla nutná spolupráce nejen neziskových organizací, ale všech možných duchovních, tvořivých lidí - dobrovolníků (studentů a těch, kteří se mohou uvolnit z práce) apod., kteří by po určitý čas intenzivně pomáhali ve zvládnutí migrační krize. Něco takového by bylo třeba dobře zorganizovat a vlády by rozhodně nemohly stát stranou.

Řešení? :VYTVOŘIT UZAVŘENÉ HLÍDANÉ UPRCHLICKÉ TÁBORY NA ŘECKÝCH OSTROVECH: 

Nejlepší by bylo domluvit se s Erdoganem a zastavit migraci z Turecka, ale pokud by se to nepodařilo, stojí přechodná fáze na Řeckých ostrovech za úvahu. 

?- Je zde teplo, příroda, podmínky pro život lepší, než v Sýrii. Ze začátku, než by proběhly aktivní programy pro co největší organický život, je nutná pečlivá  aktivní i pasivní humanitární pomoc?. Inspirace lze čerpat nejen z Kanady, ale už i z Německa apod.

- Šlo by takto nekontrolovanému příchodu uprchlíků do Evropy se diskutuje již delší dobu, ale stále Řecko i Německo váhají.  V situaci, kdy ISIS tiskne falešné syrské pasy jak na běžícím pásu a není zaveden scan oka jako standardní nástroj registrace uprchlíků, vnímám toto řešení jako vhodné . Je totiž třeba dohledat osobnost přišedších Syřanů. V řadě případů to bude i  nemožné. Je třeba  zabránit džihádu v Evropě, včetně teroristických útoků. Zatím jsou to skutečně (při vší úctě i obětem - modlím se za ně) jen menší útoky a můžeme děkovat Bohu, že i při evropské neodpovědnosti nedošlo zatím k větším problémům. Vděčíme za to nejen vesmírné toleranci, ale také tajným službám, které i v Čechách odhalují problematické osoby a připravované akce. Doufám, že se státy z bruselských útoků poučí a budou více naslouchat nejen evropským tajným službám. 

- Je vhodné zabránit mezi-kulturním problémům v dalších generacích (včetně sebevražedných atentátů z vlastní frustrace - ztráty práce apod.)

- Je možné smazat část dluhu Řecka, který je jinak nevratný. Precendens dluhu není dobrý a některé ostrovy jsou neobydlené, uprchlické tábory by neohrozili místní obyvatelstvo. Pomoc i z Čech směřovat tam.

- Pokud by bylo dobré v rámci minimalizace mezinárodního napětí přijmout nějaký počet uprchlíků (kvóty), tak je umístit do uprchlického tábora i v Čechách a bez ohledu na jejich budoucnost.  Pokud bychom měli táborů nedostatek, nebo byli nedostatečně kvalitní (důležitá je přítomnost přírody), postavit tábory nové. Začít s kvalitní pozitivní integrací:  při nejhorším uprchlíci poznají do hloubky v dobrém jinou kulturu a odvezou poznání do své země, zejména do Sýrie.  Při integraci je důležité myslet na to, aby uprchlíci něco aktivně vytvářeli, měli nějaký pozitivní - byť přechodný smysl života: Třeba vytvářet předměty na prodej, předměty, které budou sloužit k dotaci péče o ně (vrácení energie) a také pomoci nemocným - v Čechách i ve světě (dobrý pocit charity). Zároveň by mohli pomoci při výuce svých jazyků nebo systematicky připravovat asanaci vlastní země apod. Důležité je, aby se učili náš jazyk a i v průběhu třeba kratšího pobytu byli s námi v kontaktu. Sama z cestování i pobytu v jiných zemích vím, jak to lidi sbližuje. Lze u toho užít i řadu humorných okamžiků. Je možné pozvat i dobrovolníky a v rámci tábora uspořádat nějaké akce, na kterých se ale uprchlíci budou aktivně podílet. Cílem by mělo být vzájemné porozumění, ale také návyk určitých demokratických a tvůrčích principů (řada Syřanů ale toto již dávno má, neboť Assadova Sýrie byla hodně tolerantní). Tyto tvůrčí principy a pocítění sounáležitosti mezikulturní by podle mého do určité míry šlo realizovat i na ostrovech - v rámci neziskových organizací a dobrovolníků. 

Snadno se to napíše, a hůře udělá. Mám ale pocit, že s přibývajícími problémy se toto rýsuje jako zásadní "slovo do pranice" a částečně to musí Řekové tušit, že to bude brzo na stole....Jak se ale s Řeky dohodnout, zatím nikdo neví. Vyvolat válečný stav s Řeckem je až to poslední, k čemu by musela Evropa sáhnout a věřím, že k tomu nikdy nedojde.

    Kromě pragmatického, praktického a rozumného je nutné přidat to nejasné, co se vztahuje k srdci a k duchu:

Ve stavu, kdy nepůjde již o kalamitní neorganizovanou migraci Evropou, ale uprchlíci budou podle Dublinské dohody umístěni v uprchlických táborech (poměr uprchlíků na Řeckých ostrovech a dle kvót v dalších zemích), je lidské uvažovat, podle vyvíjející se situace, zda se budou moci v rozumném čase uprchlíci vrátit do Sýrie. Také,  zda se budou na ostrovech nacházet v dobrém počtu k tomu, aby založili novou zemi anebo by bylo záhodno část z nich rozptýlit po Evropě: Tu část, která nechce žít islám a šárii a nebude ji ani po Evropanech vyžadovat. Šlo by o křesťany, ale i ty muslimy, kteří se chtějí integrovat. V případě požadavku na šárii (týká se zejména sunnitů) by putovali do bezpečných Řeckých ostrovů  - tam, kde budou moci žít svoji víru. V uprchlických táborech je - připomínám - i tak  nutné také budovat umírněný islám - aby se zde nerekrutovali islámští bojovníci. Tajné služby a infiltrovaní jedinci by mohli pomáhat monitorovat situaci a vyhmátnout  i přišedší džihádisty. Zda je to reálné a bude včas provedené, nebo bude muset Evropa hledat striktnější cestu, se ukáže časem.

   Vnímám, že je třeba zacházet s migrací tak, abychom do maxima žili milosrdenství (i s nějakými problémy, které to přinese), ale neohrožovali naše bližní v Čechách zbytečně nebezpečným chováním. 

Řada lidí se mě ptá, jaké je to množství, které Čechy mohou bezpečně - i pro další generace - pojmout, kdyby se to stalo aktuálním. Nevím. Mám jen nějaký odhad. Musí to  kvalifikovaněji odhadnout fakulty vysokých škol ve spolupráci s ministerstvy- co nejdříve. Zároveň je dobré si uvědomit, že ne všechno budeme vědět dopředu. Někdy nebude ani jednoduché podnikat konkrétní kroky a spolehnout se jen na rácio. Viz můj článek "Modlitba nebo názor?"

Lidé se mě také ptají,kdo by měl vytvořit a realizovat strategii práce s migrační krizí tak, aby bylo pomoženo válečným uprchlíkům, vráceni ekonomičtí uprchlíci a Evropa nebyla v ohrožení. Odpověď najdete v mém únorovém článku o migraci a také v rozhovoru s Pavlem Pocem 

JE TŘEBA ZAČÍT HNED TEĎ INTENZIVNĚ ŘEŠIT INTEGRAČNÍ POLITIKU JIŽ STÁVAJÍCÍCH a přicházejících MUSLIMŮ V EVROPĚ:

- Příslušnost k náboženství je silná jak ocelové lano. S tím je třeba počítat a není nutné ani dobré to zásadně měnit.

- Muslimové slyší své imámy a nejen u nás tečou peníze a podpora ze Saudské Arábie.Tajné služby sice odhalují teroristy (a že už nějaké atentáty u nás mohly být!), ale tok peněz a tok metodiky od Saudských kočovníků zcela pod kontrolou nemají. Čekat na nějaké problémy tím, že podpoříme jen kontrolu, ale ne integraci, to mi přijde krátkozraké.

- Integrace jen pomocí evropských učitelů ve školách je nesmysl - vidíme to v Evropě.

- Některé věci o muslimské obci víme - co nám chtějí sdělit - ale vím, jak moc touží tajné služby po infiltraci mezi muslimy a jak to není jednoduché. Nevíme, co nevíme. 

- Je třeba vytvářet pozitivní sílu ne k nenávisti k islámu, ale k jeho integraci. Tím i v rámci staletí přispívat ve světě k možnému posunu islámu jako takovému. Týká se u nás žijících muslimů i případně přijatých uprchlíků. Zároveň je třeba jednat realisticky tak, aby nedocházelo k frustraci z nenaplnění naivních očekávání. 

Existují u nás v Čechách muslimové, kteří jsou ochotni pracovat na integraci muslimů, zejména těch, kteří podléhají pouze wahábistické skupině na Černém Mostě apod. Mají dokonce i nějaké možnosti při zvaní integrovaných imámů do Čech. Jsme v kontaktu společně s pracovníkem armády a s jedním takovým muslimem a kdyby se vytvořila skupinka obohacená o další lidi, ?může se začít teď hned. ?Pokud by měl takový muslim uživit rodinu, musel by být zaměstnán (nebo financován granty) - nemůže pustit svoji práci zde a žít z nuly.  Integrace musí být mnohem komplexnější (při zachování duchovní praxe v rámci možností), viz i můj předchozí článek. K těmto akcím je nutná spolupráce ministerstev - nejde dělat nějakou ,"neziskovou akcičku" na malém písečku. Nutná je i spolupráce univerzit. Velmi důležité je, aby uprchlík v evropské zemi měl práci.

Kromě výše zmíněného mohou i jednotlivci přispět k co nejlepšímu průběhu migrační krize: Zaregistrovala jsem se v charitě na jazykovou pomoc - výuku češtiny - v případě potřeby u uprchlíků. 

V Německu se lidé i odborníci snaží integrovat uprchlíky. Daří se to jen v některých případech právě rozptýlením do menších obcí tam, kde bude mít uprchlík práci. Je třeba vytvořit integrovaná muslimská centra v těch oblastech, jinak se časem budou cítit vyznavači své víry vykořeněni mezi obyvateli byť i hezkých městeček. Má to spoustu chyb a nebezpečí. S řadou věcí zásadně nesouhlasím. To co vnímám i za těchto okolností jako zničující je, že někteří Češi přejí Němcům to nejhorší: Aby se integrace nezdařila. Lidé si neuvědomují, že tím roztáčí ďábelské kolo skoro až "uhranutí"místo toho,abychom si vzali inspiraci a přáli si navzájem to nejlepší.

?Je třeba REVIDOVAT ŽENEVSKÉ KONVENCE??

?Platí, že narozené dítě v Evropě dostává již občanství. To je ale problém u muslimských občanů, neboť k potížím dochází nejvíce až v dalších generacích. Je třeba zrevidovat (týká se to hlavně Německa, Švédska apod., ale platit musí pro celou Evropu), zda by děti uprchlíků nedostali občanství. Pokud nás čekají migrační krize i z důvodu sucha, může dojít velmi rychle k přeměně společnosti (včetně volebního práva) tak, že to nemusíme ustát. Proto revizi Ženevské konvence v této oblasti (a i v dalších oblastech) považuji za důležité. Nebo naopak je nechat platit tak, jak jsou a využít speciální situace k vytvoření doložky.

?Záměny? rolí 

??V rámci migrační krize má každý z nás jinou roli. Pokud budeme chtít role zaměňovat, dojde k chaosu. Vlastně k němu bohužel někdy dochází. Problém je tak komplexní, že jen málokdo se o něm může systematicky vyjadřovat a pracovat v něm komplexně. Každý má svoji úlohu ve společnosti. 

-  Ministr Chovanec, ministr Stropnický se stará o naše bezpečí, ale nemůže řešit duchovní aspekt krize kultur ve světě. 

- Tomáš Halík a další kněží jako  religionisté a mystici nebudou řešit zavírání hranic, ale budou při každé mši a v každém článku apelovat na to, že jsme všichni bližní.  V některých pozorováních a nutných postupech  např. s Tomášem Halíkem nesouhlasím, ale to nic neubírá na jeho praktické činnosti. Bude vždy  aktivně svojí vlastní energií při mších, modlitbách prosvěcovat strachy a rozdíly mezi námi a vést nás k témuž. Stejně tak to dělá řada dalších duchovních lidí (křesťanů, jogínů, lidí spojených primárně s přírodou atd.).Svým způsobem je toto základ na kterém celá stavba společnosti stojí. Kdyby ten nebyl...tisíce jogínů se v průběhu druhé světové války modlilo za průběh a ukončení druhé světové války, Nešlo totiž jen o statečné boje, ale i o zbytečné nenávisti, strachy i udavačství - duchovní zesláblost lidí.

Pokud totiž vezmeme vážně nejen křesťanství, ale i budhismus, hinduismus a i indiány, všichni říkají totéž: Bezpodmínečná láska léčí vše a boří veškerá omezení. Je to cesta do "oceánu", k plnému vědomí.

- Jiní kněží budou např. připomínat historii a řešit i transformaci církve. 

- Ministerstvo kultury, ministerstvo školství by mělo vytvářet integrační programy. Ti zase nemohou řešit bezpečnost a jejich činnost musí být širší, než duchovní práce s problémem. Zatím nemám zprávy o konkrétní činnosti.

- Do tvorby metodiky a také při odhadu počtu  uprchlíků, které můžeme přijmout, by se měly aktivně zapojit kromě ministerstev i univerzity. Zatím také nemám zprávy, že by něco konaly. 

- Historici se budou pitvat v historických souvislostech a dávat základní inspirace, ale už nebudou mít pravděpodobně čas vytvářet podrobnou metodiku.

- Europoslanec s oborem životní prostředí nebude řešit  vojenské taktiky, ani bezpečnost Evropy a hranice. Ani integraci uprchlíků. Bude se koncentrovat na hledání řešení v rámci globálního oteplování, aby byl připraven schválit či neschválit návrhy Evropské komise. Zároveň dává podněty Evropské komisi k vytvoření nových pravidel. Od komise i parlamentu lze čekat konkrétní postupné hledání řešení situace, nikoliv zázračné vyřešení přirozeného běhu světa - to jest globalizace, ekonomiky růstu, polarizace a konzumu.

Pokud máte pocit, že Evropská unie (lidé, kteří mají bezpečnost na starosti) nic nedělá, přečtěte si můj rozhovor s Pavlem Pocem a oba články k migraci. Tam problematiku šířeji rozebírám. 

Běžný občan (i výše zmíněné profese)  má v rámci svého povolání i občanského života řadu možností. Může modlitbou a pozitivitou přispívat k celkovému směřování světa. Může metodickými návrhy pomáhat vládě. Může se zapojit jako dobrovolník tam, kde to cítí (migrace, ekologie, nemocní apod.). Může v rámci svého enviromentálního chování zásadním způsobem ovlivňovat klimatický vývoj světa a tím i migrační vlny v budoucnu. Týká se to odpadů, nákupů (hlídání ekologické stopy výrobku, testování na zvířatech, odměňování za práci), celkové spotřeby (a tím spotřebu surovin a vody na výrobu) . Jde také o to, zda budeme podporovat živnostníky, nebo pouze korporáty.

Takto bych mohla pokračovat dál. Společnost je jako organismus: Nelze preferovat játra, mozek nebo srdce. Vše se doplňuje, byť to někdy může vypadat protichůdně a nesmyslně. Paradox je jedním z principů života.

Pokud toto služební dělení nepochopíme anebo se utopíme v tom, že budeme primárně vnímat naše rozdílné pohledy (některé pohledy se i u odborníků mění), nedojdeme k řešení, ale k hádanicím, nenávisti a ke zkáze. 

    Názorové tříbení - a to i vehementní -  můžeme dělat při učených disputacích. Ale i zde je třeba dodržet princip respektu k jinému pohledu druhého, který většinou totalitu problému spíše doplňuje než vyvrací. Potom bychom ale měli každý pochopit vlastní roli a ve spolupráci s ostatními něco konkrétně tvořivě činit. 

Alena Kulhavá