Některé věci se při povrchním sledování mohou zdát divné či podezřelé. Když vejdete s otevřenou myslí a srdcem dovnitř, zjistíte, jak krásné je, že může existovat více cest. Článek odbourávající některá tabu.
S alikvótním sborem Spektrum jsme dneska koncertovali na dvou velkopátečních duchovních akcích.
Klasickou mši někteří z vás znáte a pokud ne, můžete ji snadno poznat. Nejčastěji máme koncerty vlastní a někdy zpíváme právě na takových mších (různých církví).
Meditaci (případně i se zpíváním manter) jste také někteří z vás zažili. Někteří z vás možná zažili i nějaké šamanské rituály nebo tančení s černochy okolo ohně. Dneska jsme ale zpívali na dvou akcích, které byly jiné. To, co na nich bylo zajímavé bylo i to, že byly v něčem totálně opačné.
První byl objednaný koncert v rámci setkání stovek lidí při výročí zajímavé skupiny lidí okolo léčitele Tomáše Pfeiffera (a další byli na dálku přítomni v dalších centrech v jiných městech v rámci přímého přenosu). Na tohoto léčitele si můžete vzpomenout ze začátku devadesátých let, kdy léčil na dálku přes televizi Nova. Pamatuji si, jak jsem jako náctiletá holka moc ráda seděla u televize a už tehdy se učila s mamkou meditačnímu stavu. Bylo mi celkem jedno, zda na mě léčitel na dálku působí, nebo ne. To, co jsem jasně cítila bylo to, že se umí velmi hluboce koncentrovat a naladit na tok energie a nějak to ulehčoval i nám. Od té doby ušel velký kus cesty: Našel krásný hudební zvon (přeji vám zažít tento hudební nástroj), v restituovaném domě založil léčitelské centrum, kde lidé zaplatí jen za ubytování, ale léčení od něj mají zdarma. Jak to? Protože Jak na rekonstrukci domu, tak na léčení lidí dostává Tomáš Pfeiffer dary od lidí. Cože? Sekta! Jsem si také kladla otázku, zda tento člověk, který na mě vždycky dobře působil, nepropadl pokušení....nepropadl. Potvrdily mi to i dvě blízké osoby, které ho (a i společenství) dobře znají. Může mít někdy učitelské manýry (už má také věk), ale jeho řeč je čistá, práce naprosto a dary mu lidé dávají sami. Nic od lidí nežádá, ale ti tím, že vědí, jak vynikající léčitel je, sponzorují lidi, kteří si ve vážných onemocněních nemohou zaplatit léčiteli dovolit. Učí další léčitele a je žákem slovutného Josefa Zezulka. Prostor působí velmi pozitivně, byť lehce kýčovitě. Je tam řada fraktálových obrázků, fotek Josefa Zezulky a obrázků z cest po světě...Přestože z cest po světě, kde s lidmi jako řada jiných zajímavých lidí objíždí zajímavá duchovní světová místa, Tomáš Pfeiffer má velký vztah k Čechám a to mi na celé akci bylo kromě přítomnosti laskavého Tomáše Pfeiffera, laskavých lidí a laskavých pořadatelů nejsympatičtější. V tomto duchu je vytvořena i zajímavá podzemní místnost. Kolik z vás má silný vztah k Čechám, historii, významným duchovním postavám, místům, našim kvalitám? Toto je klíčem nejen k zeměpisu v devítce u mě, ale věřte, že to není jednoduché, děti samy říkají, že je v rodinách vůůůbec nevedou ke vztahu k naší vlasti. I k nám samotným. Všechno se ve škole dohonit nedá.
Druhý koncert jsme dneska měli v Obci křesťanů. Křesťanství pojaté antroposofií Rudolfa Steinera. Krásní hlubocí lidé a Velkopáteční mše v jednoduchém krásném fialovém prostoru doplněném žlutou, svícemi. S nádherným čtením částí Matoušova a Janova evangelia k Velkému pátku. Ticho, že by člověk neslyšel spadnou špendlíček, slova jdoucí až do morku kosti díky kněžím i všem přítomným lidem, kteří v rámci prožívání těchto slov atmosféru zesilovali. Tam patřím více. Tomáš Pfeiffer je pro mě úžasný léčitel a jinak jako kluk plnící si své dětské sny. Je to krásné a moc mu fandím. Podzemní i vrchní místnost by se líbila dětem ještě více než mě. Těšilo by mě se nějak propojit v rámci posílení českého uvědomění v rámci vzdělávání (vědět o sobě a inspirovat se). Ale pro duchovní praxi a nějakou užší spolupráci to není. Obec křesťanů je prostor, kam naše zpívání zapadlo "jak prdel na hrnec." Zpíváme až do morku kosti. V klidu i výrazu. Ani tam nemíří moje pravidelné návštěvy (mám své kruhy, které sotva stíhám), ale i této organizaci moc fandím a ráda jim přijdu na nějakou další mši zazpívat i třeba jen jako výpomoc pro tamější skupinu zpěváků.
To, co je cílem tohoto článku je ukázat, že pokud byste zcela povrchně posuzovali tyto dvě organizace (a co se i na internetu objevuje), tak u prvního řeknete "sekta" a u druhého "se snaží být jiní, než katolíci - proč?" Proto. Každý potřebuje svoji specifickou cestu a pokud je tato cesta pravdivá a láskyplná, je to Cesta.
Přeji každému z vás, ať užijete Velikonoce ve své Cestě, ať už to bude na mši, v přírodě, v malování vajíček, omlazení žen, další akce nebo vše dohromady.
S radostí z různorodosti na světě Alena Kulhavá.
