Dostali jsme od přírody přes pusu, ale máme šanci dostat novou příležitost. Jehličnaté

lesy asi z větší části v ČR uhynou, někde na Moravě bude minimálně dočasně dosti sucho, v řadě studní Čech bude chybět voda. Budeme v létě lekat horkem.Ale máme šanci se z toho dostat technicky i přístupem.Co konkrétního dělám já?

V předchozím článku podrobněji rozebírám situaci a prakticky rozebírám i téma kůrovce a divokých prasat . Článek je delší, ale pokud chceme do problematiky i prakticky proniknout a vědět, co se děje, nejde to napsat na dva řádky. 

https://kulhava.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=686140

V tomto článku se chci stručně zaměřit obecněji na vývoj vědy a techniky, která nám může umožnit žít ekologičtěji:

- CIRKULÁRNÍ EKONOMIKA: Ještě více odpad vracet do výroby, ještě více propojovat jednotlivé obory tak, abychom nemuseli těžit nové suroviny. Nejde jen o třídění odpadu, jde o to umět např. z technických přístrojů dostat barevné kovy apod. Zároveň používat přírodní materiály, které se dají dobře rozložit. V Čechách je tomuto systému nakloněna řada odborníků a politiků, ty které osobně znám jsou Pavel Bělobrádek (Lidovci), Pavel Poc (europoslanec ČSSD, který vystudoval PřF a zajímá se nejen o ekologii, ale i o technologie). Ale počítám s tím, že se tím zabývají i někteří Zelení a Piráti. Zatím je cirkulární ekonomika v Čechách v plenkách. 

- JADERNÁ FÚZE: bezpečná jaderná energetika, která odpovídá spojení vodíků do helia na slunci. K vytvoření velkých tlaků je použito magnetické pole. Bezpečnost spočívá v tom, že pokud dojde k havárii, jaderná reakce se prostě zastaví. Jaderná fúze v malém měřítku běží, ale potrvá ještě léta, než se vytvoří způsob, jak to udělat ve velkém - v jaderné elektrárně. Vědci odhadují 15 -30 let, ale uvidíme. Ne všechny státy jsou do výzkumu zapojeny. Ty, které jsou, budou potom pravděpodobně technologii prodávat ostatním státům. Česká republika je, jsem tomu ráda, mezi nimi. 

- ELEKTROMOBILY V NÁVAZNOSTI NA SOLÁRNÍ ENERGII a v budoucnu případně jadernou fúzi také nejsou ještě dotažené: Jak v distribuci solární energie na dálky, tak otázka dlouhodobějších baterií, na kterých opět pracují i Češi. 

Kromě těchto slibných vyhlídek, které ale nemusí vyjít, čekají velké výzvy nás občany. Protože svým jednáním ovlivňujeme tok energií a hmoty i mimo tyto výroby a energetiku. 

Jde o to, že vzhledem k tomu, že nás na planetě Zemi přibývá a zlepšuje se i naše hmotné zázemí (a cílem je, aby se tak stalo i v Africe, neboť to je nástroj klidu - projití určitou fází vývoje - a také snížení rychlosti množení), enviromentální zatížení je větší. (foto Šumava Borová Lada, kde jsme byli)

V rámci konzumní společnosti se dokonce dostáváme už postupně do stádia, kdy vnímáme, že konzumisticky se přejíst jídla, televize, internetu, věcí, dokonce i cestování atd. nepřináší největší štěstí. Uvědomujeme si, že po divoké vášnivé fázi vztahu pokud chceme udržet vzájemnost, zajímavost a vzrušení, jde to pomocí tantrického vědomého tvořivého pomalého milování bez cíle. Jsme šťastnější, když jdeme krajinou naší nebo v zahraničí a necháváme k sobě přicházet vše krásné, neřítíme se myslí konzumně za co nejvíce památkami apod. Posedíme s rodinou a přáteli, místo chaotické komunikaci na internetu. Právě v této souvislosti a v souvislosti vnímání planety Země jako celku - tj. i s přírodou, neboť ta je primární, se část lidí dostává do přirozeně ekologičtějšího způsobu života: Jak to vypadá zcela konkrétně v mém životě a co se mi naopak nedaří? 

Konkrétní moje spíše ekologičtější žití

- Chodím pěšky, na výlety jezdím převážně vlakem a po městě se pohybuji MHD.

- Třídím odpad: papír, plast, kovy, daruji oblečení nebo dávám charitě.

- Igelitové sáčky na potraviny atd. vážu na mašličku, abych je (většinou čisté) mohla použít vícekrát. Do koše používám někdy i natržené kukuřičné tašky, aby se odpad bez plastů atd. lépe na skládce rozložil. 

- Každý jednostranný papír užívám na písemky pro žáky, z každého papíru odstřiháváme ve škole co se dá a používáme. 

- Kupuji jen to, co potřebuji, neměním zbytečně šatník.

- Boty vyhazuji až tehdy, když se nedají spravit. 

- Přístroje (mobil, počítač) dostávám darovaný starší, co už jiní nechtějí. Některé profese si to nemohou dovolit, ale já naštěstí ano. Je v současné době mám nový notebook, poprvé po 18 letech, kdy jsem vystřídala dva dědečky notebooky. 

- Jím tolik masa, kolik moje tělo vyžaduje: Ne více a ne méně: V zimě jím cca 3 týdně maso, o prázdninách prakticky žádné (zcela výjimečně na návštěvě). 

- Když mohu, kupuji zeleninu na trhu. 

- Splachuji jen minimálním množstvím vody tak, aby toaleta byla čistá, ale neproteklo více vody. Pokud jde více lidí po sobě na WC, u rodičů splachujeme až po posledním. Pokud někdo ukápne v nachlazení pár kapek, není třeba splachovat. 

- Topím tak, aby mi nebyla zima, ale ani abych měla přetopeno. Větrám ekonomicky. 

- Kupuji české potraviny (jen výjimečně cizí) tak, aby veškeré zisky zůstaly v České republice a tak byli naši lidé bohatší a také aby se dph a další daně daly využít i pro sanaci lesů apod. 

- Co se dá kupuji ve zdravých výživách (malí čeští podnikatelé). 

- Jako dárek kupuji také fair trade (ne vše je uvedená značka) čokoládu české výroby. 

- Pokud kupuji maso (výjimečně pro návštěvu), tak u ověřeného řezníka z ověřených chovů.

- Jsem ochotna pomoci s redukcí počtu divokých prasat v ČR. V případě nutnosti (prý zatím není) pomoci se sázení stromů. 

- Vajíčka kupuji někdy bio, někdy z podestýlky, rozhodně ne klecová. (Jen výjimečně se mi podaří domácí). 

- Kupuji přírodní českou kosmetiku od dvou firem. Kupuji ekologický český jar, prací prášek a saponát na podlahu. 

- Vyučuji tato témata ve škole.

- Díky Bohu i sobě tedy pracuji v místě, kde nepodněcuji ani zákazníky, ani obchodní partnery ke konzumismu a neudržitelné ekonomice s cílem prodat a vytvořit úspěch firmě. 

- Chodím do přírody, v rámci uvnitřnění i cvičení udržuji svůj Střed živý s přesahem dál. 

- Praktikuji psychohygienu. 

- Když jsem hospodařila na chatičce bývalého přítele, chytali jsme maximum dešťovky, systémem barelů převáděli i do podzemní jímky na suché časy (studna je vyschlá). Vytvořili jsme dvě jezírka, jedno docela velké. Na zahradě ponechali polovinu zahrady jako les. 

To, co se mi nedaří:

- Nedaří se mi kupovat tolik zeleniny na trzích, protože jsem dlouho v práci a než někam dojedu...a kdybych měla kupovat všechno, už na to pomalu začínám mít, ale ještě ne zcela. 

- Nemám zjištěné regionální výrobce do detailu a zatím kupuji napůl ty výrobky, které jsou z okolí Prahy, ale také když mám něco ráda, tak to prostě koupím i z větší vzdálenosti (např. jihočeské máslo, když potřebuji nejkvalitnější, rozdíly jsou i v eidamu, jogurtech apod.). 

- Na sprchování bych i přes psychohygienu (nedostatečně) mohla spotřebovat méně vody. 

- Máme špatně položené potrubí a musím používat častěji čistič na odpad (resp. na trubky dál). 

- Jen výjimečně se mi daří koupit českou řezanou květinu nebo růži fair trade. 

- Kompostovala jsem a zase budu bioodpad z domácnosti, ale teď mám technické obtíže. 

JAK JSTE NA TOM VY? 

Alena Kulhavá