ministrem vnitra, europoslancem, eurokomisařem, ministrem obrany či prezidentem? Jaká konkrétní data v rámci migrace přináší?
Vzhledem k tomu, že jde o velmi známého arabistu vystupujícího pravidelně i v televizi a nezeptala jsem se ho na uveřejnění našeho soukromého rozhovoru, nebudu jeho jméno zmiňovat. Není ani podstatné. Podstatné je, že mluví další člověk z praxe, kromě těch, kteří jsou součástí mých starších článků.
Nechci opakovat svůj článek z roku 2015 ani rozhovor Hatema Berrezougy na dvtv o problematičnosti výkladu Koránu a stavu vzdělání muslimů (mezi řadou křesťanů to není o moc lepší) ve svém náboženství,
nechci ani opakovat zkušenosti většiny lidí (neziskovky na to přichází postupně také - alespoň ty české) o nechuti Afgánců apod. učit se jazyk, nechuť se skutečně integrovat. Nemožnost se integrovat, pokud žijí rodově v rámci islámu. Také víme, že do Evropy míří z Afriky ekonomičtí migranti a ze Sýrie atd. byla také jen část válečných uprchlíků. Není také tajemství, že se u nás po delší či kratší čas zdržuje malé množství nelegálních imigrantů, neboť hranice jsou otevřené - tito migranti nejsou ve statistikách ministerstva vnitra, nedají se spočítat, ale naštěstí jich není mnoho a větší část se daří v průběhu času policií zachytit. Je asi také známé, že nejvíce muslimů se svojí kulturou k nám proudí z Německa - jsou to lidé často s Afgánci s německým občanstvím a v Čechách si zřizují kebabárny. Dokud jich bude určitý počet a nebudou vyžadovat žádné výjimky ve školách, není problém. Je třeba ale situaci hlídat a být připraveni na to, kdyby vyžadovali něco extra (ve větších školách by jídlo problém nebylo - je výběr z více jídel, ale obecně řešení tělocviku či umění bych nechtěla zažívat). Hatem Berrezouga toužil po transformaci evropského islámu a začal na tom spolupracovat s vládou (předminulou). Bohužel politici projekt dostatečně nerozjeli a řekli mu " promiňte, ale to je investice s efektem za více než jedno volební období a to my si politicky nemůžeme dovolit." Sám Hatem, který měl v konkrétních bodech propracovaný plán integrace muslimů v Evropě, po čase zjistil (vyčtete i z jeho článků), že transformace islámu musí začít v muslimských zemích. Aby byl žit vnitřní a tolerantnější islám. Ale stejně je to jiná kultura a možnost soužití muslimů a evropanů je spíše nemožná.
Přidávám jen informaci o tom, že výuka češtiny u nás měla také své problémy (to jen situaci zhoršilo, ale je otázka, jak by to bylo jinak).
Položila jsem arabistovi provokativní otázku, co by dělal, kdyby měl řešit návratovou politiku a i mezinárodní politiku v rámci migrace s Afrikou. Jeho odpověď mě do jisté míry překvapila. Ač je sám muslim konvertita a na druhou stranu vnímá nekompatibilitu islámu s evropským životem, považuje jakékoliv řešení našich politiků v současné době za pasé.
Proč?
Vzhledem k tomu, že jsem si přesně odpověď nezapsala a je tudíž už smíchaná s tím, jak to vnímám já, je to druhý důvod, proč neuvádím jeho jméno, aby nedošlo ke zkreslení:
1) V evropském parlamentu je na rozdíl od Čechů spektrum různých politiků a ti zelení apod. mají takový hlas, že si EU kromě V4 nedovoluje jít proti tomu. Jakékoliv silné řeči Čechů mohly zvrátit kvóty, pomáhají v řešeni Dublinu IV ( naši europoslanci), ale aby se sáhlo do Ženevských konvencí nebo přešlo ve vojenské řešení...Řešením by nebylo ani z EU vystoupit. Základní migrační pravidla (pokud chce jakákoliv evropská země sebeméně s Evropou obchodovat) platí i pro nečlenské státy EU, jsou jen v nevýhodě, že o těchto pravidlech nemohou rozhodovat.
2) Problém je i na naší domácí scéně. Naštěstí u nás téměř žádné migranty nemáme, ale pokud bychom měli, hrozí nám (sice v menším) také to, co západnímu světu: V současné době postupuje policie zcela konsekventně: Pokud najde uprchlíka, je vzat do centra a nepohybuje se na svobodě. Tam je vyšetřován. To lze, když jich je tu málo. "Co oči nevidí, to srdce nebolí." Ale pokud jich bude více, hrozí či nehrozí nám vzpoura neziskovek, že není humánní lidem neumožnit volný pohyb ve státě, když to západní evropské země dovolují? To je velký otazník. V západním světě to problém je a takový politik čelí někdy i obviněním z...i když se na ulicích dějí věci a je to v rozporu se zákony EU!! Je to na nás, nikoliv jen na politicích, jaké podmínky našim politikům připravíme. Zda budeme ctít Dublinskou dohodu o tom, že kdo nemá papíry, nemá co dělat na svobodě...
3) Arabista bagatelizuje úspěchy diplomacie v tom, že se podařilo to, že Libyjci se přece jen chytli za nos a rozmetali docela velký gang pašeráků a snaží se alespoň nějak hlídat vnitřní hranice. Osobně to vnímám jako úspěch europoslanců a to i českých. Na druhou stranu má arabista pravdu, že návratová politika už těch migrantů, kteří přišli do Německa...a kteří stále přicházejí do Itálie apod...je problematická - pomalá.
Co to pro nás znamená?
Již můj pohled: Jak budou postupovat Němci, Francouzi a Angličané nevíme a nevědí to ani oni sami. Určité náznaky pokroku zde jsou. Zda to bude stačit a jak vyřeší návratovou politiku, je velkým otazníkem. Ale má ho smysl ponechat jako otazník (případně přijít s inspirací), ne to apriori vidět jako marnou záležitost. Nemít očekávání, ale podporovat vědomím možnosti. Rozhodně nedělat podobné pitomosti, jako západní Evropa - a to je rušení tradičních názvů, jako jsou "Vánoční trhy" apod., Zachovat veškeré vánoční zvyky a tradice i na ulici a naopak lze prohloubit lidství právě i v kontaktu s tradicemi (Vánoční hry apod.), poselstvím...(nenásilně, jen živě prakticky pro naše životy). Velká zkouška toho, abychom nepropadali nenávisti vůči našim muslimům, protože žijí svůj život, většinou alespoň částečně integrovaně s námi - to zejména ti, kteří pracují v centru obcí, nás teprve čeká. Ty, kteří nejsou integrovaní a kteří by byli motivovaní odejít zpět do své země (nechce se jim a dělají si pořád i naděje, že se dostanou do komunit do Německa) můžeme spíše motivovat k odchodu do své vlasti (aby tam i pomohli), ale je to na nich. Abychom neuhýbali z nutnosti všech cizinců (v ochraně i s dlouhodobým pobytem, natož občanstvím) učit se náš jazyk a vytvořili pro současné příchozí co nejlepší podmínky výuky českého jazyka (to nemohou dělat dobrovolníci ani většinou češtináři, ale někdy jen znalci jejich rodného jazyka, dobrovolníci mohou později konverzovat) a postupně se povinnost alespoň minimální znalost českého jazyka - jasně definovaná státnice nejlehčího stupně - stala povinností pro prodloužení azylu v situaci, kdy není jasné, zda se jedná o politického, válečného uprchlíka nebo je i azyl či dočasná ochrana přiznána. Resp. přiznávat jen dočasnou ochranu právě s podmínkou naučit se do roka jazyk, tak, jak se o to snažíme na základní škole a již druhý rok máme povinnost dítě normálně klasifikovat z předmětů. Abychom takový zákon vyžadovali po politicích. Abychom komunikovali se svými lidmi v našem okolí (nebo si i domluvili schůzky), kteří pracují s lidmi v rámci neziskovek a) jak se jim skutečně integrace daří? b) zda jejich klienti skutečně jsou azylanti jasně splňující kritéria (nejsou a je třeba, aby o každém klientovi věděli) c) jak si představují, že zabráníme rozkladu naší kultury, když se budeme chovat podobně jako Němci, Francouzi a Angličané, kteří mají v některých (ne všech) oblastech problémy na ulicích i ve školách. Hranice není třeba stavě a v současné době by nás to velmi poškodilo. Ale mít to jako záložní variantu, kdybychom situaci nezvládali (policejním hlídkám by unikali migranti), to mít jako záložní variantu (hranice dneska nejsou otázkou let). Láska - vnitřní hranice - asertivní jednání - vnímání reality - respekt k našim našim pravidel a zákonů - sledování situace - vyžadování (stále, tak jako dnes) našich zákonů a pokud možno i do roka znalost jazyka - to je téma dneška v Čechách v rámci migrace.
Alena Kulhavá
