Čím se lišil konec roku 2017 a konec roku 2018? Které výzvy před námi otevírá rok 2019?

Dva hodně rychlé roky ve společnosti, hodně změn a hodně otevřených témat. Než si přečtete, která vnímám já, zkuste je dát v pár minutách sami na papír. Kde se potkáváme? Otevírám k tomu diskusi. Moc prosím o věcnou diskusi bez

napadání kohokoliv z diskutujících i kohokoliv, o kom bude psáno i nepsáno. To je jedním z mých přání do roku 2019: Kultivované a věcné diskuse. Je otevřených řada velkým výzev a problémů, i které vyžadují věcné a konstruktivní diskuse.

V roce 2017 jsme někteří podporovali různé politické strany, aby otevřely skutečné problémy před volbami. Některým se to povedlo lépe, jiným hůře. Výsledky teď nechme stranou, vzpomenu jen na to, jak jsem se cítila na konci roku 2017 a jak pro mě bylo velmi důležité ústraní na pár dní ve tmě:

https://kulhava.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=652014

Nešpory, které jsme si s maminkou potom užily v katedrále, byly pro mě dodneška výjimečným zážitkem. Silvestr se nesl v lásce a humoru s mými rodiči, připravila jsem pro ně různé hry, legrace, povídali jsme si. Letos výstava betlémů, vážnější hry i legrační improvizace. A hlavně velká radost, že maminka přežila vážnější riskantní operaci. 

Pro rok 2018 se někteří báli dramatických událostí, ale my astrologové jsme viděli, že to bude spíšerok zobrazení všech potřebných věcí, rok přešlapování. A tak to i bylo. Byl to pro mě ale i rok rozpolcenosti.

OSLAVA 100LETÉHO VÝROČÍ ČR

a) Velmi kvalitní a srdečná reflexe minulosti, současnosti a hlavně vize do budoucnosti na Václavském náměstí od mladých studentů a jejich hostů (mládí vpřed :) ) Velmi kvalitní zpracování historie v České televizi.

b) Málo dětí od nás ze školy (byl to pro mě sociologický test) se účastnilo oslav, málo dětí se podívalo na Českou televizi. Většina rodičů jakoby ani netušila, že nějaké výročí je, resp. s dětmi o tom nemluvila. Bylo (a i ještě je) to na nás na učitelích.

POLITICKÉ STRANY

ať už vládní nebo opoziční

a) Mluví o tom, které zásadní problémy je třeba řešit.

b) Zatím se nic neděje (důchodová reforma, skutečné problémy školství). Je jasné, že důchodová reforma je riskantní a musí spolu strany spolupracovat (jinak je to politická sebevražda, bude třeba chyby řešit za pochodu a ne si je vyčítat, nedá se to udělat od stolu). U školství pokud možno také, ale tam chybí koncepce: Resp. je spousta priorit, ale nejsou srovnané, není systém na vyslechnutí učitelů, co je žitá praxe (aby to nevyselo v luftu - nějaké reformy ze zahraničí opsané).

 Je v rámci klimatické změny nemá současná vláda jinou možnost než navázat na duo Jurečka-Brabec z minulé vlády, kteří naštěstí pohyb rozeběhli. Přesto: Kolik z vás je ochotno uvažovat o tom, že se vám může podstatně změnit život? Jste ochotni být připraveni na ledacos? Šli byste pak nutnosti vstříc, nebo dětinsky fňukali či očekávali nereálné?

ŠKOLSTVÍ

a) Ředitelé a zástupci jsou přepracovaní a někteří rodiče vytváří dotazníky, kterými ještě ředitele zavalují a diví se, že na ně ředitel třeba neodpoví. Pak z toho dělají nějaké statistiky a dovozují, která škola je dobrá, kde asi jsou a kde nejsou dobří učitelé a prezentují to dokonce v médiích, přestože mají o výsledcích moderátoři dost pochybnosti.

b) Rodiče si přejí každý něco jiného pro svoje dítě a jen část z nich hledá odpovídající školu: Někteří chtějí od školy právě to a ono, bez ohledu na to, že jiní rodiče zase chtějí jiné věci(systémovější, takže obtížné dělat výjimku pro jejich dítě)...pozornějším rodičům začíná docházet patová situace takového trendu.

c) NÚV sní o metodice hodnocení výstupů jednotlivých škol a ti samí lidé na NÚV vědí, že každá základní škola je zcela jiná a v rámci jednotlivé školy se sejdou i dost rozdílné třídy. Kvalitní učitelé mohou posunovat děti dál, ale žádné statistiky to nepostihnou: Postihnou to interní kolegia a pomoci by mohla (ne testovat) i externí inspirativní (nikoliv kritická) hospitace tvůrčích kantorům navzájem mezi školami (ale na to by musely být peníze na suplování zvlášť). Na druhou stranu to samé NÚV - ti samí lidé řeknou, že učitelé nemají podmínky a od ministerstva nelze nic čekat a tak systém je odsouzen ke kolabsu (těžko říci, v jakém stavu společnosti k němu dojde a co si společnost uvědomí), cituji jednoho pracovníka NÚV:"Neschopnost státu zajistit odpovídající podmínky pro učitele mnoho poctivých kantorů supluje dlouhodobým mimořádným nasazením svého osobního času i zdraví. Další část kantoři rezignuje. Nejhorší je, že dlouhodobě vysoké nasazení vede k vyhoření a tak přicházíme ve školství o nejlepší lidí." Realita: https://kulhava.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=683991

d) Nemáme potřebná školení a ta, která jsou, jsou z velké části nejen nekvalitní (takže se už ředitelé bojí posílat za peníze školy tím hůře v době vyučování) - dneska chce radit a školit každý. Kromě toho se vyskytují školení i vyloženě lživá (v rámci legislativy do škol), která napáchají další školu v učitelské práci. A ta jsou i drahá a kýmsi jakoby garantovaná.

KULTURA

a) Víme, že kultura bez tradic a obracení se k něčemu, co nás přesahuje (Bytí, vysoké umění apod.) umírá. Migrace nám to zvědomuje o to více.

b) V rámci ateistické postkomunistické společnosti řada rodin ani nevede diskusi o společenském s dětmi, nechodí s nimi na kulturu (už je ani nepošle se školou), každý sedí večer u jiného youtube média. (Nezanedbatelná část společnosti)

SPOLEČNOST

a) Čím dál více rodin se rozvádí a to i v malém věku dětí, čím dál více mužů je zatracováno a čím dál více dalších mamánků vychováváno. Některé mámy řeknou učitelce ve škole "Prosím, nechtějte po mě, abych vychovával svého syna, jsem samoživitelka, pracuji od rána do večera ve dvou zaměstnáních, Vy nevíte, co to je." Učitelka chápe, soucítí, snaží se udělat co může a zároveň...

b) Ekonomika si poptává u ekonomů, didaktiků a politiků tlak na lidi v rámci celoživotního vzdělávání. Být flexibilní na trhu práce, trávit kromě práce čas místo s rodinou studiem do práce. Hovoříme o prevenci prokrastinace, syndromu vyhoření, zdravém plánu dne, ale nestanovujeme si hranice profesního studia, business si žádá maximální konkurenceschopnost zatím ještě živých lidí.

c) IT odborníci vytvářejí čím dál komplikovanější softvéry (a to i tam, kde by nemuseli), zatím idea applovské jednoduchosti není všeobecná. Mediální výchova nabírá exponenciálním tempem témata: Kromě kritického myšlení a práce se zdroji také téma nenápadně vložené reklamy u youtuberů, ale zatím třeba neřeší to, že např. A. Babiš v rámci dětských yotube videí masíroval děti, aby..., nemáme postoj k tomu, když mediální magnáti mění data vytvoření zpráv a i nepravdivé zprávy provazují k sobě tak, že nelze pak dojít k pravdivému či nepravdivému zdroji,  ani vyspělí odborníci kriticky zhodnotit to, kde se těžko něco dohledává a to nás čeká doba, kdy se neudělají podvody jen fotoshopem, ale v Americe už umí programem vytvořené jakoby skutečné postavě na youtube vložit do úst něco, co nikdy neřekla.

d) Společnost je čím dál bohatší - ohňostroje už od setmění do jedné hodiny v noci - ale v Praze to na rozdíl od minulých let (kdy už byl čurbes okolo půlnoci na hlavních ulicích) připomínalo válku už v pět hodin odpoledne: Naivně jsem po výstavě Betlémů a kafíčku s maminkou se chtěla před mší projít Prahou: I vedlejšími a zapadlými uličkami se nedalo projít: Všude tmaví lidí, Rusové a Ukrajinci házeli dělbuchy a některým s pocitem totální převahy nad městem nebylo radno se ani podívat do očí. Snaha poprosit je o to, že bych si moc přála se bezpečně dostat na metro nebo někam, kde nebude tak agresivní prostředí bez toho, aniž by mi hodili petardu pod nohy, byla marná: Jak lidsky, tak jazykově.

Zhodnocení minulého roku vypadá dosti pesimisticky, ale nesnažím se o to. Tento rok byl prostě rokem otevření řady témat a je velkým otazníkem, co s nimi uděláme v roce 2019.

Přeji Vám hodně Vědomí, lásky, laskavosti, schopnosti poslouchat druhé, koncentrace, pokory, humoru, rozlišování, vkusu, citlivosti, proaktivnosti, statečnosti, akorát tempa, rovnováhy, spolupráce, vztahu k přírodě a planetě Zemi jako celku, rovnovážně rozdělených činností v rámci dní, sounáležitosti v rodinách, nalezení nových rodin, nalezení sebe sama...každému tak, jak si přeje a má být dáno.  

V diskusi můžete otevřít to, co očekáváte od roku 2019 - které výzvy nám přináší, co přejete České republice, co přejete světu, sami sobě, kde potřebujete podpořit (co cítíte, že má být zveřejněno)...

Alena Kulhavá