České školství je různorodé a jak státní, tak soukromé školy s různými nedostatky, resp. jsou bohaté na určité konkrétní výzvy pro žáky i učitele. Není náhoda, kdo kde učí a kde se učí. Jaká je vaše zkušenost?
V systému školství jsem zaznamenala jinou atmosféru na soukromých gymnáziích, státních gymnáziích a na základních školách: Soukromá gymnázia někdy nechtějí respektovat zákonitost, že řád je také důležitý. Jsou ale mezi nimi světlé krásné výjimky. Státní gymnázia mají z mého pohledu a mé letité zkušenosti dobrou atmosféru, jen je třeba, aby rodiče věděli, zda jejich dítě je skutečně studijní typ anebo by se jen lehce chtělo dorozvinout a vlastně už někam směřovat (vhodnější jsou pak lycea nebo odbornější školy). Na některých gymnáziích ale bohužel panují složité osobní a systémové problémy mezi vedením a sborem nebo ve sboru, což se propisuje do menší pohody práce učitelů. Základní školy jsou velmi různé: Některé mají vedení školy i všechny učitele osvícené a vyučují v rovnováze řádu, spontaneity a tvořivosti. Někde je vedení + řada učitelů dobře nastavené, ale určité drhnutí ze znát u některých starších učitelek nebo naopak mladých populistických učitelů a učitelek. Jinde se základní škola (i podle slov jednoho ředitele takové školy) podobá spíše masokombinátu.
Pokud moderní pedagogika upozaďuje nutnost řádu, vychází často ze zkušeností gymnázia nebo soukromých či prestižních základních škol, kde uvědomělí rodiče a žáci tvoří výjimečnou skupinu, se kterou se dá pracovat jinak. Pokud člověk učí na základní škole, kde převládají nejen rozvedené, ale i nefunkční rodiny, chybí základní návyky i zážitky z rodin, situace je zcela jiná. Přesto i v těchto školách se dá skloubit nutná koncentrace na řád, soustředění, plnění pravidel se spontaneitou, tvořivostí i humorem. Je to jen obtížnější, stojí to učitele mnohem více energie a nelze všechno.
To, co učitelům všech škol komplikuje život je archetyp Baby jagy a archetyp úředníka:
Baba jaga je buď inspektorka (nebo inspektor), ředitelka (nebo ředitel), stará, často přesluhující kolegyně. Tito lidé jsou často primárně zaměřeni na negaci a kontrolu. Do tohoto módu se někdy dostali svojí vrozenou povahou (a v tom mají důležitou nezaměnitelnou funkci ve společnosti), ztrátou tvořivé energie nebo že "už nevědí roupama co by" . Už učili a nebaví je to, někteří i dělali ředitele...Nejproblematičtější pro nás je samozřejmě to, kde se dobré motivy (funkce ve společnosti, kterou u Baby jagy vycítíme) propojují dohromady s nezdravými tendencemi nedokonalého člověka Baby jagy.Tyto zejména ženy, které oplývají formální mocí, vezmou kousek reality, kousek nějaké nedokonalosti v člověku nebo ve škole, dokonale ji zveličí a umí najít v životě nějaké situace, kde ukážou možnou tragiku této nedokonalosti. Kouzlo je v tom, že je to zároveň pravda a zároveň vše může vést v životě k tragédii. Když chce být člověk poctivý, začne si sypat popel na hlavu takovým stylem, po kterém čarodejnice touží a tím odevzdá svoji sílu. Když čarodejnici- Babu jagu odmítne, je nebezpečí, že podcení to, na co Baba jaga upozorňuje.Projít tím v tom přesném úzkém průchodu, tj. lehce si z toho vzít poučení, s humorem a s díky čarodejnici obejít, ani kousíček energie čarodejnici neodevzdat, nenechat ji do sebe vůbec vstoupit, to je výzva.
Archetyp Baby jagy pokud je základem školství, dobře to není. U učitelek se někdy míchá s pomlouvačskou nebo povýšenou povahou. Jindy jde spíše o osobu zkušenou, která nemá pochopení pro méně zkušené.Archetyp Baby jagy je výborný pro udržování řádu, ale brání tvořivosti, kde hrozí chyby. Je i velká škoda, že inspekce obsahuje často určité narušené typy (které se i chlubí množství manželství, kde se s nimi někdo rozvedl). Je škoda, že inspekce nefunguje více jako poradní orgán, i když někdy se už i to daří - inspekce umí oddělit "pochybení nutná k zapsání" a "doporučení. Zároveň bohužel v dobrém inspekce upozorňuje učitele na nutnost zavést další metodické postupy pro to, aby byla škola chráněna před čím dál větším stěžováním si rodičů na věci (zejména kde se nechtějí rodiče a děti podívat do zrcadla a hledají chybu jinde - což inspektoři dobře znají) - doba vyžaduje zapsat téměř cokoliv.
Přes všechny pozitivní i negativní přidané vlastnosti a postupy e určitý díl v Baby jagy ve školství i zajímavý:
Testuje všechny zúčastněné, do jaké míry si stojí ve své osobní síle: Je to zkouška mistrovská, neboť Baby jagy jsou mistrovské ve své schopnosti vytvářet pocit viny či nedostatečnosti a obrat člověka o energii. Je také jasné, že excentrici či osobnosti více tváří (moudří starci + dětsky spontánní apod.) nejsou pro typ Baby jagy přijatelné a je to jejich lekce se s tím smířit. Také Baba jaga testuje a bolavě upozorňuje, zda je ve všech činnostech člověk maximálně vědomý a nedělá formální či řádné chyby.
V mužském podání je Baba jaga v roli ředitele či inspektora transformována do velmi přísného otce (v lepším případě), vojenského velitele (dost často) nebo do role šovinistického chlapa, který se vychlubí svými úspěchy či mocí, zároveň učitelky poníží a očekává za to vzhlížení k sobě samému (zvláště, když přihodí erotické sjetí postavy).
Nemohu tedy říci, že by určitě měla být Baba jaga (a vojenský velitel) jak z učitelského, ředitelského, tak i inspektorského postu zcela vyřazena.
Přesto bych v praxi uvítala, aby inspekce měla více poradní charakter: Situace je totiž taková, že i školy, které dodržují řád, mají výuku a dokumenty systematicky vedené, nemusí i při všech možných školeních zástupců a ředitelů zaznamenat nejnovější formuláře nebo nejnovější "pocit inspekce", co by se např. mělo dělat v té či oné situaci (co všechno např. zapisovat). Pokud by ve škole byly nějaké řádové problémy, nepořádek v dokumentech, je dobré, když se to objeví ve zprávě a škola je hnána k nápravě. Pokud jde ale o formální nedokonalosti nebo stav umožňující zlepšení (nikoliv, že by něco bylo vyloženě špatně), buzerující atmosféra není to nejlepší, co dává žákům (kteří přes učitele energii v danou chvíli ve škole vnímají) dobrý příklad do života. Naopak podpůrné a spolutvůrčí setkání by mělo větší smysl.
S tím se otevírá i archetyp úředníka: V dnešní době je čím dál větší trend všechno kontrolovat a všechno mít hlavně formálně v pořádku:
- Odučit podle švp přestože je realita dětí jiná (a nejde o individuální úlevy, ale prostě o to, že děti život nežijí a učitel musí - pokud to má mýt ve škole smysl - do určité míry suplovat zážitky a zkušenosti a na výuku už nezbývá prostor).
- Nesmí být ani škrtaneček někde a pokud se stane, přepsat celý dokument.
- Každé jednání s kýmkoliv má být pomalu zapsáno a všemi stranami podepsáno, neboť kdokoliv to může potom popřít.
- V maturitních pracích z českého jazyka na gymnáziích se kontrolují na prvním místě formální stránky a tak studenti píši bezobsažné "sračky", které jsou formálně správně a o kterých předpokládají, že se budou opravujícím (neboť to neopravují školní učitelé) líbit.
- Vyplňování řady formulářů, které nikomu ve skutečnosti nepomáhají (přestože individualizace vyučování a metodické podpory jsou dobrý věc).
- Učitelé mají různé styly odpovídající jejich přirozenosti, přesto vždy modní trend určuje, "co jedině je dobře postavená hodina" a tak se před inspekcí sehrávají Potěmkinovy vesnické hry.
Pro sebe využívám archetypu Baby jagy k vlastnímu růstu a i k růstu dětí, nejsem v roli vedení školy. Přeji českému školství, aby našlo rovnováhu mezi pedantskou formální přesností (archetyp úředníka), který je v době složitých formulářů také nutný a vede ke koncentraci (ale sterilizaci), mezi Babou jagou (která je mistrovskou zkouškou vlastní integrity a upozorňuje na určité nedostatky) a mezi tokem lásky, spontaneity a i možných chyb v rámci odvážného tvoření a vydávání se do neznáma i do hloubky v rámci výuky (jak u dětí, tak u učitelů).
Alena Kulhavá
