Vox populi, vox dei

Podle pana Čunka je každý Pražák prahajzl, Vsetíňák je tedy vsehajzl.

Koho chleba jíš, toho píseň zpívej. Komentátor Mladé Fronty Dnes, pan Komárek, je bezesporu věrný zaměstnanec. Nemyslím si o něm, že je snad jakýsi bezcharakterní padouch, ale svědomitě plní zadání. Snaží se dělat svou práci dobře, ale nemá to lehké. V prvním „Portrétu bez retuše“ měl z neotesaného, obhroublého chlapíka bez jakékoli úrovně vytvořit uhlazeného a kultivovaného muže. Podruhé byl opět postaven před nesplnitelný úkol. Představit pana Čunka, místopředsedu vlády, jako čestného a pravdomluvného člověka. Pan Komárek nezklamal. Opět čtenářům, jakoby mimochodem, nastínil co si mají myslet. Cituji: …“už na cestě ve mně uzrál dojem, že Čunek ten úplatek nevzal“ Konec citátu.

Neznám nikoho, kdo by Jiřímu Čunkovi věřil. Tolik tedy hlas lidu.

A hlas boží? Opravdu nevím, je-li nějaká moc, rozumem nepostihnutelná, již nazýváme bohem. Pokud ano, ponechává nám naprostou volnost. Proč například nezasáhne proti jinému známému pragmatickému křesťanovi, Cyrilovi Svobodovi? Kauza, v níž se tento politik soudí s charitou o padesát milionů je přece doslova do nebe volající!

Snad mi laskavý čtenář odpustí, dovolím-li si k tomuto článečku přiložit pár fotek Klánovického lesa. Mladá Fronta Dnes dala několikrát prostor zastáncům vykácení této přírodní rezervace. Pan Komárek v této souvislosti totiž psal cosi o nevzhledném křoví. Odpůrci jsou bez nároku …

Posuďte, prosím, sami objektivitu páně Komárkova pohledu „bez retuše“ na ono křoví.