Václav Klaus, Simpsnovi a hlas z lidu.

Se zájmem jsem si přečetl rozhovor s naším současným prezidentem, který vyšel před týdnem v sobotních Lidových novinách. V rozhovoru se mimo jiné zmiňuje i o jistém druhu filmové tvorby. Cituji: ...předstírá hloubku a vážnost, kde není, a na to jsem přecitlivělý. Nedostatek citlivosti pro tu - jak vy říkáte - hravost, vtípek a jemný humor připouštím. Konec citátu. 

Tato slova mne zaujala. Líbilo se mi, že Václav Klaus přiznal určitý nedostatek smyslu pro humor. Nikdo není dokonalý. Jednou totiž, už je to několik let, se  trochu pohrdlivě vyjádřil o seriálu Simpsnovi, pokud se nemýlím.

Kdysi jsem se na ně se svými tehdy malými dětmi dívával. Společně jsme se hodně nasmáli. Děti vyrostly a sledovat samotný životní těžkosti žlutých postaviček mne už nebaví. Moje dcera už je dospělá mladá dáma a byl jsem rád, když na Simpsnovy i se svým přítelem bez váhání zamířila do kina. Tento seriál je totiž možná více pro dospělé, než pro děti. Probírá se tam všechno možné co život a žití přináší. Manželskou nevěrou počínaje přes krach v podnikání až po starost o přestárlého člena rodiny v domově důchodců. Každým dílem se jako červená nit táhne laskavá kritika lidské hlouposti a nedokonalosti.

Pan Klaus to nemohl říci výstižněji ... "hravost, vtípek a jemný humor" .... to je jejich přesná charakteristika. Velká obliba seriálu svědčí o tom, že tam jde o víc, než "jen" o legraci. Je to velmi jemný humor. Díky za něj! Maně si vzpomínám, už je to také dlouho, jsem byl služebně v Rakousku. V hotelovém pokoji jsem si pustil televizi, abych se necítil tak sám a ...Simpsnovi! S chutí jsem sledoval jejich nový příběh a ... byl jsem trochu zklamán. Ne snad jejich příhodami, ty mne jako vždy pobavily, ale dabingem. Třeba si to jen tak myslím, ale ty německé hlasy mne nijak nenadchly. Nevládnu angličtinou abych si tyto postavičky pustil v originále. Možná bych byl jejich hlasy také trochu zklamán. Věřím, že jsou  totiž geniálně namluvené našimi herci. Podobně jako nesmrtelný četník Funés.  Postrádal jsem Homérův chraplavý hlas, u ostatních postaviček to také nebylo ono. Již dlouho se na Simpsnovy nedívám, ale určitě si stále berou na mušku lidské slabosti.

To nic, jen jsem se tak zamyslel. Je mi pana Klause trochu líto, že postrádá onu shora jmenovanou citlivost. Zase má jiné přednosti, o kterých se mi ani nezdá. Jsem však velmi rád, že nepostrádá sebekritický nadhled. Ten by neměl chybět nikomu.

Co na závěr? Pan prezident je chytrý, vzdělaný a férový chlap. Takových není na rozdávání. Lepšího jsme v této funkci od roku 1918 neměli. Moc bych si přál, aby byl znovu zvolen.