Barbaři přešlapují před vraty a rozšafní pantátové z Bruseli je odpočítávají. Já jsem zpozdilý hlupák.
Já bych teoreticky mohl vzít bezdomovce do bytu. Leccos by tu rozbil, ukradl by, co mohl, a navíc by mi nabil hubu za trest, že já mám byt a on nemá. Mohl by mě i zabít, aby mohl dýl pobýt.
Dobrý mrav je tenká slupka, která pukne, když se život člověku jeví nesnesitelný, a pod ní se objeví divé zvíře.
Proto si raději říkám, „Můj dům, můj hrad.“
Teď se škrholové v Bruseli chtějí zesměšnit kvótami pro přivandrovalce do Evropy.
Před branami Evropského paradýzu se tísní desítky miliónů neučených, ba negramotných černoušů a Arabášů, a pantátové v Bruseli chtějí té tlačenici odlevit jakýmsi prdem pro několik málo blažených.
Tím by jen vyvolali pekelnou vlnu tsunami, protože všichni by spěchali, aby se vešli do toho kouzelného čísla.
A co tu s nimi? Čehůni si nevědí rady s cikánamy, a teď si sem nakvartýrují všeliké pronárody. To jim postaví koncentráky, nebo je nechají rozprchnout se po celé zemi a krást a loupit?
Už se směju tomu herkulovskému úsilí, jak divoké vetřelce vyučit v „české občany“ — nejraději asi v mešitách.
To je no-win situation. Všechno je špatně a musí se to nechat dojít ke katastrofě, která vyčistí vzduch. Teprve pak se uvidí, která genocida vyhrála. Jestli stará Evropa, nebo Barbaři z jihu a východu.
Východořímská říše podlehla islámu, tak proč by nemohla i Západořímská?
Nechci, aby mě Pražská kavárna, zastoupená tu rozhleděným pokrokovým obecenstvem, obvinila z podněcování násilí a nenávisti proti skupině „obyvatel,“ takto národních hostí. Proto neřeknu, co nelidského bych chtěl.
Britskou ministryni, která jaksi zastřeně řekla, že je čas odhodit nefunkční humanismus a národní hosty odhánět varovnou střelbou, multikulti krasoduchové znectili.
Propagandista Blicích listů diktuje hned v hedlajnu —
„Je morální povinností Evropské unie, potažmo České republiky, přijmout zoufalé uprchlíky“
Nevadí mu, že sám, svým nicotným míněním, uvaluje na bruselské škrholy i české mocipány mravní povinnost. On si toho stejně nikdo nevšimne a nikoho to neovlivní.
Uprchlíci nejsou zoufalí, jsou plní naděje v rajský život. A nejsou to ani uprchlíci, jsou to vandráci.
Skotský národovec obhajuje kvóty tímto žertem —
“I think most people are human beings.” Bažeť.
„Západní země po roce '68 přijaly statisíce českých uprchlíků. Proto to teď Češi musejí oplatit Arabům a Afričanům“ — Takovou logiku může hlásat jen politik nebo dement.
Prohřeším se tím, že i já řeknu svůj nicotný názor, ach, jak otupený — stará Evropa se spasí leda tím, že od svých okrajů bude odhánět přivandrovalce tak úplně, že se v jejich prameništích rozkřikne, že Paradýz je zamčen. A ty, kteří se přece jen vylodí, bez soudních cavyků strčí do kontejneru a hajdy s nimi tam, odkud se vzali. Uprchlíkům z oblasti bojů darovat na cestu pušku bez nábojů, aby je nechyt amok moc brzy.
Bruselští škrholové se mohou vysmívat prostému lidu, „Hlupáci, nebraňte se tomu, o čem nic nevíte, jak by to fungovalo.“ A vskutku, o tom nikdo nic nebude vědět, dokud nebude pozdě.
Reklama
Staň se šťastným mrzákem s Axou!
