S levicí svoboda je v peci, proto volím pravici. Tento odstavec je matoucí. Jak jsem nejchudší z chudých, tak si nezoufám ze své situace, ale z hlouposti českého bahna, které se valí od VeVerek a Topáků k Babišovcům.
Kdyby kapitalismus byl spravedlivý, tak by lidé nechtěli socialismus. Ale lidé chtějí socialismus, proto je kapitalismus nespravedlivý.
Kdyby v kapitalismu dělníci od továrníků a nádeníci od sedláků dostávali spravedlivé platy za svou práci, tak by nechtěli továrny a statky vzít továrníkům a statkářům. Ale dělníci chtějí vzít továrny továrníkům a statky statkářům. Proto nedostávají spravedlivý plat za svou práci.
Ale všichni lidé jsou nenasytní, i dělníci a nádeníci. Chtějí od továrníků a statkářů platit za svou práci víc, než je spravedlivé. Trpí iluzí, že sami by spravovali továrny a statky spravedlivěji než dosavadní majitelé — ale v české teokracii po Únoru 1948 selhali, poddali se Straně.
Nikdo se nechce po dobrém uskrovnit.
Co se tu dá dělat? Nic. Potácet se od selhání k selhání. Němě zírat na cestu společnosti do bídy a trpělivě čekat, až se kapitalismus nebo socialismus stane vskutku nesnesitelný — jak se stalo v centru impéria, Sovětském Svazu.
Češi mají před sebou ještě dlouhou cestu, než dosáhnou úrovně Salvadoru, Haiti, Ruska, …
K minimální mzdě pravil Andrej Babiš v telce, „To je nepředstavitelné, že by mi někdo diktoval, kolik mám platit svým zaměstnancům.“ K progresívní dani pravil, „Nemůžeme přece penalizovat lidi za úspěch.“
Čecháčci se musejí smířit s tím, že oni proud neobrátí — třeba tím, že dovolí Babišovcům nalézt do parlamentu v hojném počtu. Sociální demokraté jsou svou pitomostí nejlepší odpuzovač sebe, nejlepší aktivum pravice.
Dinosauří, dřevní komunisté propásli možnost rozpustit se a udělat místo autentické Straně práce (Parti du travail). To radši blahopřejí Kimu Jong-unovi k převzetí moci a blaze vzpomínají velkého Lenina.
Nepřáteli socialismu v Česku byli jen dřívější továrníci a statkáři — a jejich intelektuální slouhové, kterým dřívější boháči popletli hlavu. Václav Havel byl obojím.
JUDr. Milada Horáková psala epištoly západním imperialistům, ve kterých je prosila, aby na komunisty naházeli nějaké atomovky.
Říkám si — Nebýt vzdoru těch bývalých boháčů, který musel být zlomen, byl by socialismus v Česku tak hnusný, jak byl?
Byl, protože byl odlikou ruské východní despocie — Rusové neumějí žít (savoir vivre), neumějí socialismus ani kapitalismus, jak teď zas ukazují — i v Bělorusku, na Ukrajině, ve střední Asii — ač tamější pronárody nejsou ruské. Umějí jen hrubě přežívat v bídě.
Intelektuální slouhové kapitálu teď odrazují dělníky a nádeníky od socialismu tím, že jim připomínají, jak strašná byla sovětská teokracie.
Z Česka odtéká ročně 200 miliard korun v dividendách. To se bez války a úplného zhroucení struktury společnosti spravit nedá.
V pohádkové zemi by se politická moc starala, aby platy i zisky byly spravedlivé. V Česku vládne teokracie Neviditelné ruky trhu. Její kněží učí, že spravedlivý plat ani zisk neexistují, existují jen tržní plat a zisk.
Hnusný Fidel Castro je výrobek US boháčů, kterým na Kubě vzal drobty. Ve světě je dost příkladů toho, že stát se rychle zhroutí — a dlouho nespraví: Španělsko za Franka, Řecko za vlády plukovníků, Myanmar, Somálsko, Irák, Afghánistán, …
„Kapitalismu je vlastní jedna vada: nerovnoměrné rozdělení bohatství. Socialismu je vlastní naproti tomu jedna ctnost: rovnoměrné rozdělení bídy.“ (Winston Churchill)
Lahodný bonmot — jde o to, jestli ti chudí v kapitalismu, ke kterým neproteklo dost bohatství, nejsou chudší a není jich více než těch chudých v socialismu.
K čemu jsou továrnám a statkům dobří „majitelé,“ kteří se denně nestarají o jejich chod? Akcionáři, rentiéři, soukromníci, …
Mravní integrita
Nacistický vrah Erich Priebke je mi milejší než chameleón Martin Komárek. Erich Priebke do své smrti ve sto letech v roce 2013 tvrdil, že jedinou plynovou komoru, která existovala, postavili USáci v Dachau. Tak je Priebke uchopitelnější a čitelnější než chameleón Martin Komárek. Priebke je mravně integrální, Komárek není. Komárek v osmdesátých letech v novinách opěvuje Klému Gottwalda a komunisty, v devadesátých létech je pravicový propagandista jak poleno, teď ho vyplácí agent StB, starý komunista, privatizační multimiliardář, slovenský žid a pravicový populista, demagog Andrej Babiš a žid Martin Komárek veřejně hlučně vyznává svou lásku k Ježíši Kristu. Kdoví, komu poslouží a koho bude vyznávat Martin Komárek příště?
Priebkovi se zasměju, ale Komárkovi se zasmát nemohu. Bojím se ho tak, jak bych se bál Priebka v roce 1943.
Komárek teď práší, „Psal jsem i články, za které se stydím“ — To jsou slova bez smyslu, pusté pozdní výmluvy. Stydět se mohl včas tím, že by ty články vůbec nepsal. Kdyby se byl Sovětský Svaz nesesypal, Komárek by se nestyděl.
