Dušičky po italsku
“Vykašli se na zeleninu. Přinesu ti zítra domácí těstoviny s houbami a masem,” nabízí se. Miluju tuhle dobráckou ženu. Asi je to vzájemné. Na oplátku jí upeču nějaký sladký mls. Dušičky. Skoro jsem na ně zapomněla. Italská “festa dei morti”, svátek mrtvých, je velkým svátkem, kdepak pouhé položení věnečku na hrob a tři křížky do hlíny s krátkou vzpomínkou. To je málo. Ital si vychutnává slavnost svátků mrtvých až do mrtě.
Z daleka široka se sjíždějí příbuzní, většinou do restaurace či k někomu z rodiny s velkým barákem, a po mnohachodovém opulentním obědě vyrážejí směr hřbitov. Jako na špacír. Každý nese ohromné, přepychové pugéty. Inu, krása. Kam se hrabou svatební. Zlozvyk šlohnout z hrobu kytici sem naštěstí ještě nedorazil.
Líbí se mi ta italská rodinná soudržnost, slavnostní labužírování a vzpomínání na zemřelé. “Je tu nádherně vyzdobený hřbitov,” říkám hospodské. Uzemní mě: “Za poslední léta se svátek mrtvých změnil v závod o nejluxusnější hrob.To není správné.” Myslím, že přehání. Je ale fakt, že procházku místním hřbitovem doporučuji všem našim návštěvám (samozřejmě až po horských túrách a zdejší pizze a zmrzlině). Nikdo zatím nelitoval.
Na italských hřbitovech je málo místa, proto se pohřbívá především do hřbitovní zdi. Ve zdi jsou takové šuplíky, kam vás zašoupnou a zabetonují. A nad vás či pod vás zase šoupnou dalšího. Jakýsi posmrtný panelák. Málokdo však ví, že letošní jarní zemětřesení pohnulo v postižené oblasti i s mrtvolami. Šestka Richterovy stupnice v některých místech umožnila vylítnout pohřbeným ven, ze svých šuplíků. Špetku morbidní. V médiích se o tom nepsalo, často se tam mimo jiné objevovaly snímky nešťastných sýrařů a tisíce popadaných bochníků sýra. Hrobaři na tom byli ale hůř. Co se znehodnocenými vylítlými nebožtíky?
Hospodská mi znovu říká, že se Dušičky mění v jeden tyjátr. Už nejde jenom o akt, ale spíš o ten tanec okolo. Chvilku oponuju, ty “zbytečné” ciráty nejsou tak důležité, a akt i tak zůstává aktem. Ale pak si vzpomenu na Terezu. Před pár lety jsem se starala o jejího starého nemocného muže Giuseppeho. Bohužel, pán je již v šuplíku. Ale na oba stařečky velice ráda vzpomínám, to byla skutečně zralá láska. Láska k životu (viz tady). Tereza mi kdysi vyprávěla o prvním přijímání dětí v kostele. Dlouhá léta se děti k slavnostnímu svatému přijímání oblékaly prostě, spíše se těšily na slavnost samotnou. Později se však rodiče začali předhánět, který potomek půjde na kostelní slavnosti lépe vyšňořen. Už to nebylo o aktu svatého přijímání, ale o přehlídce nejdražších šatečků a oblečků. Osvícená Tereza s dalšími ženami promluvily s knězem, rozumným chlapíkem. Ten vyhlásil, že k prvnímu svatému přijímání půjdou děti oděny jednotně. Bílé dlouhé kostelní hábity, pod nimi cokoliv. A byl klid. Důležitost samotného aktu se opět posílila, a tyjátr okolo - závod o honosnější šaty - skončil.
Tohle pochopili poměrně brzy v místních základních školách. Děti vypadají v povinných školních černých zástěrkách jako havrani, ale zvykly si, a my, rodiče, jsme spokojeni. Spotřeba špinavého oblečení rapidně klesla, zástěrka snese všechno, a účinně stírá sociální rozdíly. Je pravda, že tu děti nijak zvlášť neřeší oblečení z Made in Benetton nebo Made in levnější hadrárna.
Ať berete ohromné luxusní hřbitovní kytice jako zbytečný tanec okolo nebo ne, jedna věc se Italům nedá upřít. Jejich naprosto přesnou znalost toho, které kytice se dávají na hrob, a které jako dárek. Odlišnost je někdy - pro mě - jenom nepatrná. Obrovské krásné kytice prodávají celoročně i v nejzapadlejších květinářstvích. Kdysi, těsně po přistěhování do Itálie, se mi podařil menší malér, kdy jsem v březnu poslala po dceři její učitelce ke Dni učitelů jednu z vystavených luxusních kytic. Proč malér - jednak Den učitelů v Itálii neznají, a druhak zaslaná kytice byla typicky hřbitovní. Což jsem naprosto netušila, ovšem učitelka ano, soudě podle jejího zděšeného výrazu, jak mi později dcera popisovala.
Hospodská mi donesla slíbené domácí těstoviny o den dřív. Baštím je a zároveň ťukám tenhle blog. Jsou báječné. Přitom vzpomínám na ty, které už vzala zubatá... prosím vás, vysvětlete mi, proč je zubatá i smrt rodu ženského? Seznam zemřelých se léty naplňuje astronomickou rychlostí. Vzpomínám na ně s úsměvem a láskou. Jmen na seznamu sice přibývá, ale my jsme ještě naštěstí tady. I když brbláme na počasí a politiku. Přeju vám všem laskavé Dušičky, s tancem okolo i bez... hlavně když se na ně nedíváme z nějakého šuplíku.
(a neodpustím si ještě jeden vtip, na zahnání event. chmur: Chlap nese na hřbitov basu lahváčů a rybářskou stoličku.Dojde ke hrobu, sedne na stoličku a začne do sebe klopit jedno pivo za druhým. Takhle do sebe hodí postupně všechny lahváče, pomalu sbalí stoličku, podívá se na hrob a říká: "No vidíš, Božka, že to šlo i bez keců..." )
Marta Kučíková
Relax větší než měl indickej pámbu
“Vy tam nemáte žádnou čajovnu?” zeptala se má česká intelektuální batikovaná známá.“A kde relaxujete?” zděsila se. Bez čajoven přece stojí život za pendrek! Utrousila jsem: ”No, kde - občas... v baru.”
Marta Kučíková
Peněžní loudilka
“Možná je mám v podprsence... nemám... kde teda jsou?” objede si jemná slečna rukou obě prsa s cílem nahmatat dvě tvrdá kolečka. Tedy dvě kolečka padesáticentových mincí
Marta Kučíková
Fronta jako před Tuzexem
Milí a drazí přátelé i nepřátelé (kteří mě posouváte zase trošku dál, což je taky fajn motor) - toto není můj klasický blog o životě zdejších italských domorodců, ale obrovské poděkování vám všem.
Marta Kučíková
No... a co?
“Mami?!!!” vyhrkly zděšeně děti, jednohlasně i s mým mužem. Zrovna jsem prý naší staré italské známé Marcelce nadšeně sdělila, že si též přeji, aby vbrzku natáhla bačkory.
Marta Kučíková
Zezadu
“Dvacet čtyři tisíc polibků pro tebe, miláčku, amore” zazpívá místo pozdravu silný mužský hlas. Žádné jeho amore fakt nejsem. Píseň o pusinkách se line i z rádia Birikina s hity šedesátek. Ještě že mě frajer zdraví zezadu.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Jako v komunistickém Československu. Britský novinář obviňuje vlast z cenzury
Velká Británie má problémy se svobodou slova, lidé se bojí říkat nahlas názory o kontroverzních...
Škodlivé ruské aktivity mimo jiné v Česku nás znepokojují, uvedlo NATO
Severoatlantickou alianci znepokojují nedávné škodlivé aktivity na území členských států bloku,...
Na Plzeňsku hořela hala sklárny, oheň zasáhl třetinu střechy
V Heřmanově Huti na severním Plzeňsku hořelo v areálu sklárny. Podle informací iDNES.cz od hasičů,...
Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka
Přímý přenos Poslanci se přeli o změnu zákoníku práce. Opozici se ho nepodařilo vrátit vládě k přepracování....
- Počet článků 91
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 8560x
- Italské jednohubky (2017 - Mladá fronta)
- Italské dvojhubky (2018 - Mladá fronta)
- Po italsku do hubky (2019 - Mladá fronta)
- Z mého severoitalského deníku (2020 - Ikar).
- Italské trojhubky (2021 - Ikar)
- Italské mentolky (2023 - Ikar)
Tímto vám všem, kteří jste mě četli a čtete, opravdu ze srdce děkuji, protože vy za to můžete. GRAZIE!!!!
Mějte veselé a láskyplné dny. Vaše Marta
kontakt: marta.kucikova@gmail.com