- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Byť to mám relativně blízko, stále každé ráno přemýšlím, jak se do školy dostat. Pojedu autem či poletím na koštěti, nebo snad dokonce udělám něco pro své tělo a půjdu pěšobusem? Ačkoliv si tuhle otázku pokládám každý den, pokaždé vyjde najevo stejná odpověď – půjdu pěšky. Chození pěšky má něco do sebe – ráno se nadýcháte čerstvého vzduchu, projdete se a mozek se vám okysličí a zároveň není kam spěchat, takže nevadí, že to trvá déle.
Po vyčerpávajícím dni v ústavu z poslouchání zajímavých výkladů učitelů, jsem tak zničen, že je mi už úplně jedno, že musím domů zase pěšky. Občas jsem z té školy tak zblblý, že si jdu domů pro auto, abych mohl dojet domů. Proto už raději ani nepřemýšlím a nezabývám se tím, jak se dostanu další den do školy.
Další články autora |