Otevřený dopis Anně Šabatové

Anna Šabatová je zastánkyní islámského oblékání v českých školách. Nebrání se ani zahalování, které údajně nené pro Česko nebezpečné, protože jej nikdy v Česku neviděla. Pochopme, že není její povinnosí chodit po Karlových Varech, Teplicích, Praze, Brně ani v žádném jiném městě, kde se již tyto obleky vyskytují. Na mé otázky ohledně islámu mi osobně nedokázala odpovědět. Když jsem se jí zeptal, jak spojí šáriu s lidskými právy, protože šária zahrnuje i předpisy oblékání, odpověděla, že je otázka nesmyslná, nebo tak něco...

Obracím se na Vás s několika dotazy, které úzce souvisí s Vaším osobním přístupem k muslimskému oblékání v České republice. Žádám Vás, abyste na tento veřejný dopis odpověděla a předem Vás ubezpečuji, že nejednám emocionálně a že budou dotazy podávány slušně, přestávat číst tak nemusíte. Mám však jisté obavy. Setkal jsem se s Vámi osobně na Právnické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Ohledně náboženských symbolů jste předložila několik právnických příkladů, jak soudy takové případy řeší v jednotlivých zemích. Je však nutné si uvědomit, pod jak silným islámským vlivem tyto země jsou. Nelze tedy zatím srovnávat české soudní chování například s britským, francouzským či švédským, kde kvůli islamizaci přímo omezují práva tamních nemuslimských obyvatel. Soudy budou nakloněnější ke skupině, díky které ve Švédsku zakazují kritiku imigrační politiky nebo v Británii zavádějí šária soudy, které se vymykají kontrole. 

Dále mám obavy ve Vaší znalosti doktríny islámu. Jsem si po setkání s Vámi a po vyslechnutí toho, jak jste téměř na žádnou otázku neodpověděla přímo, jistý, že krom názvů obleků neznáte islám vůbec. Je poměrně škoda, když si spojíme oblek, jenž zahaluje ženy, pod jejich práva a vůbec si neuvědomujeme, že je to jeden z mnoha prvků islámu, jenž práva žen omezuje. A to je dost důležité. Další důležitý faktor, co se týče tolerance oblékání, je bezpečnost. Je prokázáno mnoho útoků z islámského světa, kdy se za nikábem skrýval sebevražedný atentátník či střelec, ale nikdo nedokázal předpovídat, co pod tímto oděvem skrývá. A tyto útoky jsou téměř pokaždé smrtelné. 

Než položím své dotazy, rád Vás upozorním na důležitost porovnání České republiky s ostatními zeměmi. Víte, v mnoha případech jste v Praze použila výhybku, a to takovou, že jste upozornila, že se všechny špatné události okolo islámu dějí mimo území České republiky, většinou ještě pořád mimo území celé Evropy. Je však dobré vědět, že si v Británii ohledně tohoto tématu zřejmě před třiceti lety řekli to samé a teď jim tam třetí generace muslimů, pod tlakem tamních ímámů, dělá potíže. Napadají policejní auta, když vjedou do "šária zóny" a pořádají agresivní demonstrace. A to samé platí i o Německu, Švédsku, Francii, Norsku, ve kterém byl již vyhlášen takzvaný chalifát a tak dále. Bavme se tedy i o ne příliš vzdálené budoucnosti České republiky s ohledem na zkušenosti okolních zemí.

První dotaz, na který jsem se Vás zeptal i na právnické a na který se mi nedostalo odpovědi: Jak můžete hidžáb, oděv, který se řídí právem šária, právnicky spojit s Listinou základních práv a svobod, když Evropský soud již označil šáriu za subjekt, jenž je v přímém rozporu s lidskými právy? 

Druhý dotaz: Označila jste lidi, kteří s Vámi nesouhlasí, za lidi, kteří mají, a teď Vás cituji: "primitivní a hloupé" názory. Jak může někdo, kdo má zastávat práva všech obyvatel České republiky, tu část, která s Vámi nesouhlasí, veřejně označit za primitivy a hlupáky? Můžete mi blíže vysvětlit, co je na znalosti islámu primitivního a hloupého?

Dotaz třetí: Jsou známy zkušenosti z Evropy, že když se ustupuje islámu, chtějí muslimové ještě další a další ústupky a neustále se odvolávají na lidská práva. Ve Španělsku či Británii chtějí, aby byl pejskařům zakázán vstup na veřejná prostranství, respektive do prostředků MHD. Psi, mimochodem pro islám nečistá stvoření, je prý diskriminují a omezují jejich právo žít podle islámských zásad. Co byste v zemi, kde je kolem 4 milionů psů, dělala, kdyby za Vámi přišla muslimka, která by řekla, že jí pes diskriminuje? Označila byste to za irelevantní, nebo byste pátrala, jak Čechům psy zakázat?

Dotaz čtvrtý: Vládou prošel návrh pana Dientsbiera, který by Vám značně povýšil pravomoci. Mohla byste požadovat rušení některých zákonů (za určitých podmínek) a také byste, mimo jiné, mohla ozbrojená právníky obviňovat lidi z diskriminace. Takže pokud si nějaký člen menšiny vymyslí jakýkoliv projev diskriminace, bude muset každý obviněný proti Vašim státem placeným právníkům obhajovat, že není rasista? Jakým způsobem budete prověřovat důvěryhodnost lidí, kteří si budou u Vás na diskriminační jednání stěžovat? Je známo mnoho případů, kdy Rom napadl firmu, která jej nechtěla zaměstnat, že je diskriminační. Ona firma tedy bude muset prokázat, že nejednala diskriminačně třeba tím, že přijala někoho kvalifikovanějšího?  

Dotaz pátý: Prosím, pravdivě odpovězte, jak moc znáte islám? Kolik jste toho četla? Nebo potvrdíte mé domněnky o tom, že islám prakticky neznáte?

Dotaz šestý: Vrátím se k oné somálské dívce, která odešla ze školy údajně kvůli oděvu a pak přišla za Vámi. Podle ředitelky té školy byly problémy s doklady o pobytu v České republice. Než jste začala řešit její šátek, prověřila jste i tuto oblast?

Dotaz sedmý: Nyní se na vládní úrovni řeší přesun až desítek tisíc uprchlíků do České republiky. Jakým konkrétním způsobem byste Vy osobně tuto situaci řešila? Prosím, uveďte právní stránku věci z Vašeho úhlu pohledu i Váš osobní názor.

Doufám, že na Vás tyto slušně položené dotazy nepůsobí jako projev agrese. Jsem osobně kritikem islámu a mnoho jeho zásad dle mého názoru nepovažuji za přijatelné. Proto se rád zeptám každého zastánce islámu na jeho osobní názor i přístup k případnému řešení. Budu velice rád, když mi plně zodpovíte na veškeré dotazy. Vaše odpovědi bez omezení zveřejním stejně jako tento původní dopis.

S pozdravem

František Kubásek

Není to můj první veřejný dopis
Napsal jsem redakci Respektu, která obvinila kritiky islámu z toho, že jsou to krajně pravicoví extremisté. Šéfredaktor odpověděl. Napsal jsem i Jiřímu Dientsbierovi mladšímu, jenž mi na dopis ještě neodpověděl. IVČRN. Má osobní facebooková stránka.