Jak moc jsou dlouhodobé předpovědi počasí k ničemu...

Dnes zjistíte, že celý zbytek měsíce má být hezky. Zítra zjistíte, že zas tak moc hezky nebude, pozítří, že bude zima a o týden později je vlastně celkem teplo. Zbytečnost střednědobých a dlouhodobých předpovědí je vysoká. Jsou to vlastně tak zbytečné předpovědi, že bez nich by vzniklo i daleko méně komplikací...

Jsou totiž i nadále naivní lidé, kteří tyto předpovědi čtou a dokonce jsou i takoví blázni, kteří se jimi slepě řídí. Předpovědi na tři až pět dní přitom nemají úspěšnost ani padesát procent. "Tak to budeme hlásit obráceně," reaguje na statistiku Jiří Macháček ve filmu Nestyda... A vlastně tím potvrzuje, jak je omlynost meteorologů populární. A jak nízkou zodpovědnost za své domněnky nesou.

Představme si nějaký malý indiánský kmen, jehož duchovní nese zodpovědnost i za předpověď počasí. Přijdou k němu řadoví členové kmene a ptají se ho, jak moc bude zima letos krutá. Chodí každý měsíc a duchovní jim pokaždé řekne "nejsem si jist, ale raději je potřeba předzásobit se dřevem." Když už mají členové kmene přijít počtvrté, jde se tento duchovní zeptat na nedalekou meteorologickou stanici, jaká bude letos zima. Ti mu řeknou: "Nevíme, ale asi bude dost krutá vzhledem k tomu, že je srpen a Indiáni už tři měsíce sekají dřevo." A podobně jakoby přicházeli ke svý předpovědím i nyní.

Rozhodně je potřeba zdůraznit fakt, že počasí je velmi nevyzpytatelný a široký pojem, závislý na mnoha faktorech, především pak na počasí, což, podle slov samotných meteorologů, je těžké pak odhadnout. Proto vznikne situace, kdy se prázdninová předpověď liší den ode dne. Nicméně existuje jedna možnost, jak předpovědět každý letní den prakticky beze zdroje. "20-30 stupnů, oblačno až polojasno, místy přeháňky, ojediněle bouřky," zní z televize pětadvacet večerů z třiceti. Z toho uvozuji jediné. Nedochází-li zrovna k mimořádnostem, je snadné se držet toho počasí, které zhruba vládlo touhle dobou loni.

Každý srpen je trochu chladnější než červenec, každé září je trochu teplejší než spren. Každý leden je trochu více sněhu než v prosinci. Ne vždy je však tento vzor platný. Ale jak moc je užitečnější oproti dlouhodobým předpovědím...

Ty totiž kolikrát znějí, jakoby předpovídaly podle toho, jak se jejich autor vyspí. Dnes má špatnou náladu, bude hnusně, dnes se vyspal dobře, bude krásně, dnes se nevyspal vůbec, budou smrtící horka. A zítra zase jinak.

Proto, ačkoli mi přijde práce meteorologů důležitá, jejich předpověď je platná a užitěčná tak maximálně na 24 hodin. Od dvou do tří dnů se pak jedná o lehkou náhodu, od čtvrtého dne o losování a od týdne déle pak o čistou a regulérní loterii. Ale pořád mě ty nadpisy baví... Jsou totiž každý den jiné...