Jak je psáno ve spisech islámu, je například nemožné obžalovat muže z manželského znásilnění, protože žena musí jemu podle práva šária sex poskytnout kdykoliv. Dále pak není možné odsoudit podle šárijských soudů muslima za vraždu ne-muslima, v Koránu srojí verše o řezání hlav a jiném zabíjení bezvěrců a Mohammedovy životopisy jakoby byly deníky nějakého psychopatického násilníka a vraha. A možná on sám nebyl úplně v pořádku a sám vymyslel jakousi cílovou skupinu, spisy pro ty, kteří by chtěli někdy ventilovat své násilnické choutky, ale jiná společenství mu nenabízí jejich prominutí.
Jako laik v tomto tématu nehodlám rozebírat problematicku do hloubky. Jenže samotné přesné dodržování šílených islámských spisů nemůže pramenit pouze z nich. Faktorů, které například z mladého muslima udělají džhidádistu připraveného řezat hlavy, musí být více. Mnohým vrahům, kteří kdy běhali po Zemi, byly důvody jejich činů nalezeny již v dětství. Atmosféra, ve které subjekt vyrůstá a ve které je vychováván, má samozřejmě vliv na celý jeho život. A ať je takové ovlivnění sebemenší, vždycky tam je.
Problém mladého džihádisty lze též najít v raném dětství. Například v zemích Evropy, odkud mladí džihádisté jezdí nejčastěji pomáhat teroristům ve vraždění, žijí komunity muslimů v uzavřených ghettech. A tam vládne jiná atmosféra než v sociální společnosti, kterou zná většina z nás. Žena je mužova služka, výchova dětí probíhá z jeho strany chladně či neprobíhá vůbec. Za jakoukoliv neposlušnost je žena muže bita, děti nejspíše též. A ačkoliv dítě vyrůstající v uzavřené islámské skupině plné podobných rodin, nic jiného než takovou atmosféru nezná, přesto se časem projeví následky.
Mladý muslim tak nemá smysl pro city, pro humor, nevěří nikomu a ničemu, jen islámu, protože byl k tomu strojově vyhován. Stejně jako krutost nacismu a bolševismu, byly i u mladých xtrémistických muslimů nalezeny prvky sexuální represe. Potlačení traumatu z dětství společně s výchovou bez humoru a citů pak z mladého muslima dělá přesně tohoto mladého džihádistu, který je pak schopný, na základě spisů, které mu to povolují/přikazují, někomu uříznout hlavu. Ve chvíli, kdy totiž vraždí, se navíc mohou utěšit, že jim Bůh odpustí, protože je v Koránu, mimo jiné psán takový verš:
"Nejste to vy, kdo je zabili, ale Bůh je zabil; a nevrhals ty, když jsi vrhal, nýbrž byl to Bůh, kdo vrhal, aby vyzkoušel věřící zkouškou dobrou, od Něho přicházející, vždyť Bůh slyšící je, vševědoucí!"
Cesta, kterou islám nejen násilí přikazuje, ale v jiné společnosti trestné činy odpouští na základě božího jména, je pak správným útočištěm nejen pro mladého džihádistu, ale i pro lidi, kteří vyrůstali za podobných podmínek. Nyní to jsou třeba zločinci, žijí na okraji společnosti, nikdo se s nimi nechce bavit. A islám je pro ně takové útočiště, kteřé je naopak vystrčí ven z řady ignorovaných a postaví je na vrchol komunity.
Z takového člověka se stane fanatický zabiják ne proto, že by snad prošel bezcitnou islámskou výchovou, ale proto, že mu islám povoluje ventilovat své násilnické choutky. V kterékoliv jiné společnosti by za takové činy dostal těžký trest. Mezi muslimy si pak, za splnění určitých podmínek při jeho vykonávání, za zločin vyslouží i chválu a obdiv. Islám dává podmínky k vydírání ne-muslimů i povolení k jejich zabíjení. Je tak jen otázkou, jak moc se umí islám vplížit do společnosti a takové lidi si vybírat do svých řad.
Jedním z bodů případné registrace Ústředí muslimských obcí druhého stupně v České republice je možnost posílání takzvaných ímámů do věznic a tam třeba i zkoušet, zda tamní zločinci nechtějí přejít na islám. A vlastně proto je možná přechod na takovou víru tak snadný. Stačí říct jednu větu a jste v podstatě muslim. A právě pro zavřené zločince - lidi, co po propuštění stejně nenajdou práci a lidi, kteří po návratu na svobodu přijdou o drtivou většinu svých přátel a mnohdy je zavrhne i rodina, je islám místem, kde najdou spoluvěrce a mnohdy i lidi s podobnými osudy.
Islám z nich rázem udělá oběti nějakého zločinného režimu, který je nechal zavřít. Zapomeňme na činy minulé, nyní jste čistý jako novorozenec a zde je islám připravený nabírat nové džihádisty - ne příliš psychicky zdravé lidi, jejichž násilnické sklony slouží islámu jako ruční zbraň.
Stejně pak i chování k ženám je pro islám dalším náborovým argumentem. Přeci, zkuste si to jen představit. máte čtyři manželky, které vám musí sloužit, jinak je můžete bít. Když za nimi přijdete, že chcete souložit, nemusíte se ani ptát, ona musí poskytnout potěšení kdykoliv. A když se ještě k tomu náhodou dáte na džihád a zabijete pár ne-muslimů, čeká vás ráj a v něm 72 pannen. No není to romantika?
Nutno asi odpovědět z mé strany, že rozhodně ne, ale zločinec či dokonce násilník (znásilňovač) má prostě myšlenky v jiném světě. Ne vždy po zážitcích z věznice pak sami sobě vyčítají pobyt. Ty vzpomínky zůstávají navždy v jeho hlavě stejně jako vzpomínky z dětství, které tam dotyčného možná poslaly. A on pak může obviňovat celý systém a ne sám sebe z toho, co se stalo. A najednou se objeví jistý ímám, který mu řekne, že ano, že má pravdu a že islám se pokouší tuto situaci změnit. Málokdo takový nepodlehne.
Nejsem žádný odborník v tématu, ale vím, že uříznout někomu hlavu není pouze a jenom slepé přečtení a uvěření nějakému textu. Pramení to z islámské výchovy bez lásky a úsměvů, z uzavřené komunity, která takovou výhovu umorňuje a která nabádá k nenávisti ke komukoliv, kdo taková pravidla nepřijímá. Islám zkrátka slouží jako kolébka psychických problémů a pro ty, kteří je již mají, jako dlouhodobé uvolnění.
