Co to robiš starý blázne?

Epizoda příběhu,který tvoří domácí dramata. Je tak naivně prostý, že se milý čtenář s uspokojením ujistí. Tak to se mi stát nemůže...

Znáš to? Listopadové ráno
Na zemi žluté listí Nebe jak vymalováno
Moje žena do pokoje vchází
Váží se netto! Váha ji neuráží
Zavře dveře Do tržnice kráčí
Je sobota Že ležím ji nevytáčí
Ještě chvilku v klidu poležím si
Pak věci neodkladné vyřídím si
Náhle mé oči se zavírají
Krátkého šlofíka si dají?
Ne hodiny! Minuty jen běží
víc fakt ani stěží!
Náhle rány! Co se děje?
Kdo to probůh tuší?
Paní sousedka do radiátoru buší
Pravda taká má se
že někdo ke mně dobývá se

Chudák žena Zlato moje
zapomněla klíče svoje
Po schodech vleče dvě tašky zboží
Domů nemůže U sousedů je složí
Je to situace k zaklení
Zvonek u nás slyšet není!
Kdo chce mi volat je bezbranný
Mobil mám v saku schovaný
Co to robiš starý blázne?
Klima doma se mění rázně!
Příběh se ke konci chýlí
Dveře otvírám V tu chvíli
končí má idyla spací
Má žena se s nákupy vrací
Nákupy z tašky vytahuje
Probůh to možné ani není
Co to je za překvapení?
U spodku tašky klíčenka vykukuje...