„My Bartošovou skutečně zabijeme“, prohlásil loni bulvární guru Pavel Novotný, „budeme na ní parazitovat až do konce a ještě půl roku po něm.“ Člověku se chce zeptat – jenom?
Smrt Ivety Bartošové je vydatným soustem pro všechna média a pro bulvár zvlášť. Počkejme, co ze zprávy o I. B., sražené vlakem u Uhříněvsi (pravděpodobná sebevražda), v nejbližších dnech udělají. Budou se propírat motivy, znovu všichni její milenci, únosci i vrazi, dítě a dědictví, začnou se vynořovat její občasní i domnělí přátelé a budou kořenit její už tak neuvěřitelný příběh dalšími odbočkami. Do toho pohřeb. Ivetin příběh bude mít ještě dlouhé pokračování.
Je ďábelskou shodou okolností, že Pavel Novotný, jinak šéfredaktor Extra.cz, v loňském rozhovoru pro Sme.sk její smrt prakticky předpověděl a vysvětlil: „Informace o Bartošové jsou tak žádané, že to jinak nejde…. Parazitování na umírajících je hrozné, ale smrt a odcházení ze života jsou nejatraktivnější témata.“ OPRAVDU TO JINAK NEJDE? Jistěže jde, ale kdo by pak krmil tu většinu našich spoluobčanů, kteří po těchto tématech baží, a ještě na tom slušně vydělával?
Novotného cynické a svým způsobem pragmatické uvažování nedávno hezky přiblížil Vít Klusák v dokumentu Dělníci bulváru. Dělá jen to, co si žádá lid. Kdyby to nedělal on, bude to dělat někdo jiný. Jenže on to dělá nejlépe, je k tomu povolán. Problém je v tom, že bulvár fakta překrucuje, přibarvuje nebo si přímo vymýšlí. „Jsou to články, ve kterých ani nepředstíráme, že to, co se tam píše, tak doopravdy je.“ Novotný přiznává, že s odkazem na důvěryhodný zdroj nebo pomocí slova „prý“ může napsat úplně všechno. Všechny soudní spory stojí za to, aby bulvár dosáhl zamýšleného efektu. A přesně tady začíná manipulace veřejným míněním ve jménu uspokojení poptávky lidu. Není bez zajímavosti – a Klusákův film to hezky dokumentuje, že Novotnému ani jeho kolegům by bulvární špiclování příjemné nebylo.
Novotný i jiní bulvární novináři se často hájí tím, že samy celebrity – včetně Bartošové – jim informace dodávají. U Bartošové to byla známá věc. Její život se odehrával v přímém přenosu, i když to často bylo za hranou nejen slušnosti, ale spíš důstojnosti. Je s podivem, že žádný paparazzi nezachytil její smrt. Nějaké fotky z vyšetřování jistě uniknou. Když si to žádá lid, dá se koupit všechno. Nemusí se nám to líbit, ale to je tak všechno, co s tím můžeme dělat. Lidi nepředěláme. Jediné, co snad můžeme, je nabádat k zamyšlení.
Jsem zvědav, co všechno se v zájmu uspokojení masy dozvíme. Ze smrti Karla Svobody žil bulvár možná rok. Jak dlouho se „popase“ na Ivetě B.? A hlavně: kdo ji pak nahradí?
Rozhovor s Pavlem Novotným si můžete přečíst na http://revue.idnes.cz/pavel-novotny-bulvar-a-jeho-praktiky-dso-/lidicky.aspx?c=A130722_192359_lidicky_zar.
