Jak se hulí v Amsterdamu

Je to docela jednoduché. Vejdete do Coffee Shopu, objednáte si drink a k tomu dávku konopí. Musela by to být velká smůla, aby vám ji nedali.

Procházet se centrem Amsterdamu je příjemné. Máte intenzivní pocit, že lidé nikam nespěchají, jezdí na kole, posedávají ve venkovních zahrádkách. Možná je to tím, že centrum města je středověké, uličky úzké, všechno působí útulně. Sem tam bliká nějaký ten neon. Cizince každou chvíli praští přes noc nasládlý kouř marihuany. Coffee Shopů je tu jak naseto. Zákazníci sedí uvnitř nebo postávají venku. A dýmají.

Coffee Shop vypadá jako normální kavárna nebo spíš něco mezi kavárnou a barem. Přijdete k baru, objednáte si něco k pití a něco konopného ke kouření. Musíte vědět, co chcete, prodávají se různé druhy konopí včetně hašiše. Barman si vás změří lehce nedůvěřivým pohledem. Může to být proto, že neznáte ty správné slangové výrazy. Taky po vás může chtít nějaký identifikační průkaz. Správně by vám mělo být 18 a měli byste mít nizozemskou příslušnost. Většinou ale dostanete, co žádáte. Gram konopí stojí 8-10 EURO. Okolí nehne ani brvou. Můžete to zkonzumovat na místě nebo si to odnést a doma si z toho vyrobit třeba hojivou mast. Většina kunčaftů usrkává kávu (je to přece Coffee Shop!), klábosí a kouří. Nejčastěji tradiční jointy, ale jsou vidět i dýmky nebo vaporizéry.

V tomhle je Holandsko jedinečné. Je to jediný stát v Evropě, kde je prodej i pěstování konopí pro vlastní potřebu legální už od 70. let. Statistiky mluví jasně: z předávkování konopím ještě nikdo nezemřel, podle většiny psychiatrů závislost na THC, konzumovaného v měkkých drogách, neexistuje. Závislých na tvrdých drogách je v Holandsku méně než jinde. Jenže konzumace konopí je spojena s globální turistikou a kriminalitou a v sousedních státech se obchod s konopím potírá. Proto nizozemské úřady začaly v posledních letech Coffee Shopy regulovat. Vlastní pravomoci v tomto směru mají města. Zakazují Coffee Shopy v okolí škol apod., jako u nás herny.

Od loňského roku platí, že výrobky z konopí se smějí prodávat nizozemským občanům starším 18 let, a to pouze zaregistrovaným. Některé podniky tuto registraci vyžadují, ale řada Coffee Shopů to ignoruje a tak záleží na tom, na koho natrefíte. Říká se, v Amsterdamu jsou liberálnější než v jiných městech. Podle statistik se ke kouření konopí přiznalo asi čtvrtina Holanďanů, což je srovnatelné s některými jinými státy. Když se bavíte s lidmi, tak pro mladší generaci – dejme tomu do 40 – je návštěva Coffee Shopu normální. Koupit si dávku konopí tam považují za bezpečnější než někde na ulici. Celospolečenský úzus to však není. Většina Holanďanů v Coffee Shopu nikdy nebyla, mají to spojeno s kriminalitou. V hodnotovém žebříčku stojí konopí ještě níž, než alkohol. Na druhé straně tu ale vládne vysoká tolerance. V tomto směru jim můžeme závidět. Jsou ve větší pohodě.