Spousta mých čínských kolegů je ve škole od rána do večera a domů se jezdí spíš jen vyspat. Někteří k tomu mají ještě alespoň jednou týdně noční hlídání studentů. Více méně ale všichni musejí být na telefonu 24 hodin denně.
V diskuzi pod jedním z mých článků zmínil pan Neužil (blog: pavelneuzil.blog.idnes.cz) tak nějak neexistující pracovní dobu na školách. Jak je to v jiných oborech říci nemůžu. Jen podle toho, co mi vypráví přátelé, mám podezření, že to bude vesměs podobné - v čínských nebo většinově čínských firmách. U nás neexistuje, že máme v 16:40 padla a o nic se nemusíme zajímat. Nebo že byste o víkendu nekontrolovali pracovní diskuze? Chyba, na kterou doplatíte hned další týden, protože nebudete vědět, co se děje. Vedení 2. stupně a střední školy už naštěstí pochopilo, že cizinci přeci jen během volna nečtou všechny ty zprávy, a pokud se nás něco týká, pošlou nám zprávu přímo a v angličtině, aby nám to bylo jasné. První stupeň si dál razí svoje, takže se kolikrát divím, co všechno se přes víkend stihlo zařídit a změnit. Když tady bylo ještě více zahraničních učitelů, vydobili jsme si, že vše důležité se zasílá emailem. Od toho se už upustilo, takže pokud v nějaké pracovní skupině najdu něco důležité, raději si udělám screenshot (vyfotím si to), abych to mohla v případě potřeby rychle najít. Chtělo by se říct - stačí si to zapsat do diáře, ne? Ne. Diář nenosím stále u sebe, kolikrát ho zapomenu v kanceláři a jsem nahraná. Různé zprávy chodí už od 7:30 ráno do hlubokého večera.
Hodně náročné to mají třídní učitelé, kteří musí 24 hodin denně řešit problémy svých studentů. Minulý rok se dva večer na koleji poprali a vychovatele nenapadlo nic jiného, než zavolat třídního učitele, aby to přijel z domova vyřešit, protože se jeden student zranil a někdo jiný dokonce zavolal policii. Když mají studenti o víkendech nějaké akce, jsou to opět třídní učitelé, kteří je musí doprovázet. A nebo noví učitelé, kterým vždy naloží co nejvíc práce, aby se zaběhli.
Pracovní skupiny na wechatu… Kolik si myslíte, že jich je na jedné škole potřeba? Tak jako tělocvikáři máme skupinu pro učitele, kteří učí na našem britském oddělení. Dál máme skupinu pro učitele ze všech oddělení (čínské, americké, korejské, fotbalový tým). Máme také skupinu (totožnou s tou druhou, jen bez nejvyššího vedení), kde se ale řeší organizace sportovních aktivit mimo vyučování. Jsem také členem skupiny pro odpolední kluby, protože instruktoři využívají naše tělocvičny a vybavení. To jsou čtyři. Na 1. stupni základní školy máme obecnou pracovní skupinu, kde se řeší nejrůznější blbosti, každý den se posílají desítky fotek našich žáků (jak jí v jídelně, jak píší domácí úkoly, jak kreslí…). Máme také seriózní skupinu pro důležitá oznámení. To je šest. Na 2. stupni a na střední škole máme obecnou skupinu, seriózní skupinu, 2. stupeň má ještě seriózní skupinu jen pro cizince (tam nám vedení zasílá oznámení pouze v angličtině). To je jedenáct. Všechny tři stupně pak mají ještě jednu společnou pracovní skupinu. Oddělení lidských zdrojů udělalo skupinu pro cizince, kde se řeší víza, nemocenská a podobné věci. To je třináct. Pak máme ještě skupinu jen my zahraniční učitelé, abychom se v tom vyznali a občas si postěžovali. Celkem čtrnáct. K tomu máme souběžně několik dočasných pracovních skupin a podskupin týkajících se různých akcí. Například teď máme skupinu, kde se řeší přípravy na oslavy založení školy. Učitelé jsou dál rozdělení do různých týmů, které mají své povinnosti - samozřejmě mají i své skupiny. Do toho na škole byly souběžně další akce jako Spelling Bee, soutěž v basketbalu, připravuje se soutěž ve stolním tenise… To není, že se pošle jedno oznámení a konec. Každý zúčastněný má ale potřebu napsat: “ok” nebo “obdržel jsem zprávu” a tak. Ve středně velkých skupinách je 20 - 30 lidí. Takže mám telefon na tichý režim permanentně, jinak by mi to tady stále pípalo. Stane se, že mám několik hodin za sebou, na telefon se podívám až na konci a ve spoustě skupin mám desítky nepřečtených zpráv. Příklad z dneška:
A: Potřebuji si půjčit školní kameru.
A: Kde ji najdu?
B: V kanceláři 303.
303: Tady není.
B: A kde je?
303: Nevím, někdo si ji minulý týden odnesl.
Elsa z administrativy: Kamera má být u nás v 204. Jak to, že byla v 303?
303: Nevím, někdo ji sem přinesl.
Elsa z administrativy: Půjčení vybavení z 204 se musí předem nahlásit a daný den vrátit.
Elsa z administrativy: Kdo si půjčil kameru z 204?
A: Budeme natáčet za 10 minut.
B: Myslím, že jsem s ní viděl učitele Zhanga.
B: Zeptejte se učitele Zhanga.
B: @Zhang
Zhang: Omlouvám se, zanesu ti ji do třídy.
A: Děkuji.
Elsa z administrativy: Kdo vám tu kameru dal?
Zhang: Půjčil jsem si ji z 303.
303: Já jsem žádnou kameru nepoužíval.
… …
Je to jako v detektivce. Já tipuju, že to bude béčko. Jinak, proč napsat všechno v jedné zprávě, když to jde rozdělit do několika. Proč to řešit soukromě, když tím jde otravovat všechny v dané skupině… A je tady hezky vidět, jak se přenáší zodpovědnost z jednoho na druhého. Nikdo nic neví, nikdo za nic nemůže. Administrativa je zodpovědná za školní vybavení, kameru neuhlídala, ale ještě má spoustu řečí… :-)
K tomu je snad každý v nějakých dalších mimo-pracovních skupinách na wechatu. Pokud chcete být v několika trochu aktivní, tak tím strávíte opravdu hodiny. Přečíst všechny ty zprávy, abyste byli v obraze a nebyli náhodou za blbce, potom reagovat na jednotlivé lidi, v jednotlivých skupinách, nepoplést si to, stíhat to, aby vaše reakce ještě dávaly smysl… Já moc aktivní nejsem. V těch pracovních pouze když něco potřebuji nebo mě něco vysloveně vytočí. A mimo mám čtyři, které sleduji: Češi a Slováci v Šanghaji, UFC China, Prodej dobrot (zahraniční víno, párky, sýry atd.) a naše cvičební skupina. Když k tomu vezmete, že jsou takové skupiny i na jiných čínských aplikacích, pak máme zahraniční Facebook… ještě k tomu sledovat zeď na Facebooku, na Instagramu, na Wechatu, příspěvky na Twiteru, novinky na Youtube… To aby si člověk vzal volno z práce, aby to všechno stíhal.
