Po posledním online galavečeru Oktagon 20 letošního roku se v reakci na znatelný fyzický nepoměr mezi šampionem Vémolou a jeho protivníkem Lohoré na některých platformách rozjela diskuze na téma shazování váhy před zápasy.
To je téma, které mě jako nováčka v téhle komunitě před několika lety hodně zajímalo. Spíš jsem nedokázala pochopit, proč zápasníci kolikrát shazují tolik a vypadají jako zombie. Nebylo by jednodušší, kdyby každý nastupoval ve své přirozené váze? Samozřejmě, že bylo. Jenže máme určité váhové kategorie a v každém sportu jsou trochu jinak. Dokonce i v jednom a tom samém sportu jsou váhové kategorie jiné v závislosti na organizaci, pro příklad dvě MMA organizace:
Do jaké váhové kategorie nastoupit?
O výsledku zápasu rozhoduje velké množství nejrůznějších faktorů a jejich kombinace. Na nejvyšší úrovni jsou (nebo by aspoň měli být) dobří všichni. A tak kromě techniky a zkušeností roli hraje také výška, rozpětí paží, mentální připravenost a odoslnost, a také síla a kondice, které jdou ruku v ruce s váhou. Pokud normálně vážím například 62 kg, spadám do pérové váhy. Jenže to i borec, který naváží 66 kg. Jsou to “jen” čtyři kilogramy, ale asi to bude znát. Tak raději shodím jedno kilo a nastoupím do bantamové váhy, kde budu přesně v horním limitu a budu mít výhodu nad těmi pode mnou. Shodit jedno kilo není problém, proč neshodit víc, nejít do ještě nižší kateogie, čímž bych měl ještě větší výhodu? Z 62 kg shodit na 57 kg ještě není tak náročné, jenže spousta lidí shazuje daleko víc. Ještě k otázce toho, proč když chci zápasit v muší váze, proč si prostě neudržuji průběžně třeba 58 - 59 kg a pak jenom odvodním dvě kila a je to? Dlouhodobě si na to tělo zvykne a vy tu svou výhodu velikosti ztrácíte. Manželova přirozená váha je teď 78 - 80 kg. Přiznává, že by mohl trochu tuku zhubnout, ale rád jí. Když si nemusí nic odpírat, cítí se psychicky v pohodě, a to je nejdůležitější. Poslední roky zápasil jak v judu tak v MMA v lehké váze, tedy 70 kg. Už to pro něj bylo celkem náročné sundat, protože neměl pořádné zázemí a nevěděli jsme, jak správně na to. Když se dostal do UFC akademie v Šanghaji, podle měření jim vyšlo, že může zápasit jak v pérové, tak v lehké váze. Jejich výživový specialista mu doporučil jít ještě o jednu váhu níž a shazovat pravidelně na 61 kg. V té kategorii by byl obří = veliká výhoda. Lukas souhlasil s pérovou váhou, protože sám ví, že to je kategorie, ve které má v začátku největší šanci. Hlavně ale souhlasil proto, že má kolem sebe konečně odborníky, se kterými to přežije ve zdraví. Hubnout do 61 kg odmítl. Je dost sebevědomý na to, aby do toho nešel a dokázal zvítězit i výše. Časem plánuje přestoupit do váhy lehké.
Minulý měsíc poprvé hubnul do své nové váhy a řekl mi, že to bylo daleko jednodušší, než když předtím shazoval do 70 kg. Poslední dva dny byly samozřejmě náročné, to je vždy, ale jinak celý průběh byl pohodový. Experti z akademie byli hodně překvapení, jak Lukáš bez problémů shazoval, byl v dobré kondici po celou dobu a zvládal velkou tréninkovou nálož. On prostě jen dodržoval jejich výživový plán. Jedl a pil tolik, kolik mu řekli, a doplňoval to vitamíny, které dostal. Občas měl trochu obavy, a tak po tréninku šel ještě alespoň na 30 min běhat na pás, aby měl jistotu. Den před zápasem dopoledne navážil 66.2 kg a v den zápasu už měl kolem 78 kg a byl v plné formě. To je další věc, která mi nepřijde úplně normální. V jeden den navážíte, před zápasem jste na tom ale úplně jinak. Tak jaký to má smysl? Ne že by se Lukáš po odvážení nějak přejídal a lil do sebe litry vody, protože je tady také riziko přílišné rehydratace, ale dopřál si, co v posledních týdnech nemohl. Jeho soupeř měl problém nabrat zpátky a v den zápasu byl tak na 72 kg. Takže Lukáš měl velkou výhodu. Jedna výhoda je velikost a váha - třeba na zemi, druhou je větší síla s váhou spojená. Další aspekt, kde borec může mít navrh, je právě zvolená technika shazování a návrat do kondice po vážení. Existuje na to spousta návodů, je spousta odborníků, výživových doplňků atd., ale i tak je to celkem věda. Například u žen do hry vstupuje ještě menstruace nebo prostě rozhozené hormony, to vás někdy donutí plány rychle přehodnotit. Zatímco na svůj první MMA zápas poslouchal manžel neodborníka a fyzicky na tom byl během zápasu hodně špatně (a to shazoval “pouhých” 8 kg), tentokrát shazoval 14 kg a v den zápasu byl fit. Říká, že tohle je také jednou z překážek například u čínských judistů - moc dobře nevědí, jak shazovat váhu a kondiční trénink není zrovna na vysoké úrovni. Takže třebaže mají spoustu výborných zápasníků s velmi dobrou technikou, na mezinárodním poli nemají moc dobré výsledky. Spousta z nich shazuje tím, že prostě nejí a nepijí a do toho trénují. Samozřejmě že jsou pak na žíněnce jako rozvařené nudle. Čínské týmy se ale víc a víc otevírají a nasávají poznatky zvenčí, a tak se situace pomalu obrací, uvidíme.
Kdy se váží?
Spousta lidí vidí řešení jednoduše: Tak je nechte navážit těsně před zápasem, budou mít všichni opravdu stejně a bude to spravedlivé a borci si dobře rozmyslí, jestli budou shazovat extrémní váhy. Kdyby to tak jednoduché bylo, už by to fungovalo. Měla jsem to tak na zápase v čínském wrestlingu. To jsem ale shazovala pouze dvě kila a moje (jediná) soupeřka se do váhy nevešla, tak byla asi o čtyři kila těžší než já. Mělo to tak být i během mého prvního zápasu v BJJ. To jsem ale v jednom měsíci shazovala 11 kg. Naštěstí nám z organizačních důvodů umožnili navážit večer před soutěží a v den soutěže. Samozřejmě, že den předem byly na váhu největší fronty. Ten den jsem byla ještě v práci. Ráno před prací jsem byla ještě běhat a seděla půl hodinu navlečená v horké sprše. Fakt jsem se modlila, abych odvážila a to utrpení pro mě skončilo. Kdybych měla zápasit hned po odvážení, asi bych to rychle vzdala. I když jsem se napila a dala si něco malého, nebyla jsem schopná. Argumentuje se, že právě tohle přiměje lidi neshazovat tolik, aby byli na zápas ve formě. To neznáte závodníky. :-) Určitě by byla spousta těch, kteří by se to snažili nějak vymyslet, aby rychle zhubli, ale zvládli zápas. Objevila by se spousta nových výživových doplňků, lidé by se to snažili nějak očůrat… V některých disciplínách to tak je, ale v těch se netočí velké peníze. Ještě si vezměte, kdyby třeba v titulovém zápase UFC jeden z borců nenavážil. Pokud by to výrazně nepřepískl, zápas by se odehrál. To se stalo například v roce 2020, kdy Brazilec Deiveson Figueiredo nenavážil do muší váhy před zápasem o titul s Josephem Benavidezem během UFC Fight Night 169. Na zápas ho pustili s tím, že odevzdá 30 % své výplaty protivníkovi a pokud by vyhrál, nebude mít nárok na pás šampiona. Stal se jedním ze tří zápasníků v historii organizace, kteří nenavážili do svého titulového zápasu. Koncem loňského roku se mu ale podařilo všechno zopakovat, úspěšně navážit i navzdory komplikované situaci kolem covid-19, zápas vyhrát a konečně si připnout pás šampiona.
Našla organizace ONE FC řešení?
ONE OF změnila své váhové kategorie a přístup k shazování váhy v roce 2016 potom, co jeden jejich zápasník kvůli extrémnímu shazování zemřel. Jejich borci musí pravidelně online zapisovat svou váhu a občas se prý dělají i namátkové kontroly váhy. Během zápasového týdne se váha kontroluje denně, k tomu také moč - musí projít zvláštními testy objemu hydratace v moči nebo tak nějak (více na jejich webu: https://www.onefc.com/martial-arts/). Váhová kategorie je na základě všech údajů borcům přidělená samotnou organizací. Tím chtějí předejít extrémní dehydrataci a s ní spojenými praktikami, které často ohrožují zdraví. Zní to všechno dobře, ale u ONE FC člověk nikdy neví. Vážení borců je za zavřenými dveřmi, namátkové kontroly jsou také neoficiální. Nikdo nic neví, nikdo nic neviděl, nic neslyšel. Třebaže ONE FC patří k těm nejlepším organizacím na světě, stále ještě nezačala své zápasníky testovat na doping a v posledních letech ji obklopuje spousta skandálů, tak těžko říct.
Najít spolehlivé řešení tohoto problému se asi ještě nějakou dobu nebude dařit. Myslím ale, že bohatě stačí, že se zápasníci vyšťavují na trénincích, o jedno příkoří méně by jim život rozhodně usnadnilo. Já sama váhu shazovala několikrát. Nejdříve jsem to měla jako dobrou motivaci, protože jsem v Číně hodně ztloustla a potřebovala nad sebou nějaký bič, abych to zhubla. Potom to bylo z nutnosti, protože v Číně jsou holky prostě malé. Pokud bych nastoupila ve své přirozené váze, s největší pravděpodobností bych si nikdy nezasoutěžila, protože nejvíc Číňanek je ve váze kolem 50 kg. Čím výš, tím méně závodnic. Naposledy jsem nastupovala ve váze 69 kg, a to jsme tam byly tři. Já, kamarádka ze Skotska a jedna Číňanka. Stále jsem kulatější, protože prostě těžko odolávám sladkému, tak se chystám zhubnout do ještě nižší váhy, ve které bych měla nastoupit v březnu.
