Myslela jsem, že mi přijde Čína tak sportovní zemí, protože studuji na sportovní univerzitě. Byla jsem se však podívat i za branami školy a v jiných provinciích. Od mé promoce také již uplynulo pár let, názor jsem ale nezměnila.
Ráno většinou vycházím z bytu kolem sedmé hodiny, a to už se většina místních babiček, dědečků, tet a strejdů vrací domů, aby si připravili snídani. Pokud je chcete vidět v akci, musíte dorazit alespoň na šestou ranní. Záměrně jsem nenapsala kam, protože na místě vůbec nezáleží. Samozřejmě, nejlepší je, pokud máte v blízkosti park. Nemáte-li, nevadí. Pro to, aby se Číňané rozhýbali, stačí rozšířené prostranství před nákupním centrem, a nebo prostě jen ulice. U nás v sousedství máme skupinku hráčů badmintonu, kteří to někdy mastí i mezi zaparkovanými auty. Metro do městské části, kde pracuji, je nadzemní, a tak vidím do okolí. Spousta lidí chodí běhat, do práce jezdí na kole, kolem se hromadně tancuje a cvičí. Běhají i starší lidé. Někteří si při tom tleskají, jiní mění směry a běží i pozadu. Když pršelo, zahlédla jsem jednu paní běhat kolečka po stanici metra. V parku jsem zase viděla pána, který vrážel do stromu tu zády, tu rameny, a masíroval se tak. Celkem populární je také chůze po čtyřech, na to někteří nosí bílé vlněné rukavice. Večer je to potom podobné. Manželovo maminka chodí alespoň třikrát do týdne po práci tancovat na jedno parkoviště. Dovezou se tam velké reproduktory, spustí se hudba a už se vlní. Zajímavé je, že se kolikrát přidají i páni. A co mladší generace a děti? Ti už mají výběr daleko širší a pokud mají peníze, věnují se nejrůznějším sportům, od jógy, taekwonda, skateboardu, golfu, fitness, po třeba lyžování.
Který sport je v současně době v Číně nejpopulárnější?
Tak nějak si pamatujeme, že čínští atleti vynikají v badmintonu, stolním tenise, možná v gymnastice. Je to pravda, Čína v prvních dvou zmíněných disciplínách zatím vybojovala nejvíce medailí ze všech zemí světa. Nad čínskou gymnastikou se na poslední Olympiádě v Riu tak trochu stáhla mračna, ale uvidíme. Oblíbenost sportu u obyvatelstva se ovšem neodvíjí pouze od úspěšnosti na mezinárodním poli. V čínských parcích potkáte spoustu dvojic hrající badminton, ale podle nejnovějších statistik vystrnadil badminton z přední příčky oblíbenosti běh. Studie z roku 2017, na které spolupracovala také Čínská atletická asociace, spočítala, že se běžeckých soutěží v roce 2017 zúčastnilo 4 980 000 Číňanů, ve srovnání s rokem 2016 jde o 77.9 % nárůst (zdroj: http://sports.ifeng.com/a/20180125/55462768_0.shtml). Dále se na žebříčku oblíbenosti objevují sporty jako plavání, basketbal, jóga, fotbal, stolní tenis, volejbal a cyklistika.
Tenhle výběr jako pozorovatelka můžu jednoznačně potvrdit. Jak už jsem v jednom z článků psala, Čína má k plavání celkem zvláštní vztah. Nicméně, bazény jsou neustále přeplněné a několik úspěšných plavců se stalo i místními celebritami. Basketbalová hřiště nesmí chybět kolikrát ani na vesnicích a mladá generace bezmezně uctívá hvězdy americké NBA. Pokud u nás na škole chcete udělat starším dětem radost, prostě jim půjčíte basketbalový míč. Vydrží střílet na koš hodiny. I přes tristní výsledky svých týmů, jsou Číňané blázni také do fotbalu, ten se také hraje všude. Moc se mi líbí, že různá hřiště jsou snad opravdu v každé městské čvrti či parku a většina je jich zadarmo. Hned vedle bývají veřejné záchodky, lavičky a automaty na nápoje. Většina městských částí v Šanghaji mají alespoň jedno sportovní centrum, kde najdete pohromadě vše, na co si vzpomenete, včetně plaveckého bazénu. Ale i na některých vesnicích jsem viděla různá hřiště, stoly na ping pong a podobně. Sice to tam nevypadalo tak hezky, ale úplně to stačilo.
Jóga v posledních letech zažívá neuvěřitelný rozmach. Převážně u žen, ale na lekcích jsem potkala i pár pánů. Internet je plný slečen ve slušivých oblečcích na tělo, které se snaží zachytit v často až krkolomných pozicích. Tady musím říct, že třebaže jsem se poctivě protahovala každý den několik let, Číňanky, které si tam přišly jen tak zacvičit, byly většinou pružnější než já. Jsou pohyblivější hlavně v oblasti kyčelního kloubu. To si myslím, že mají z těch “tureckých” záchodů. Velmi populární jsou tady také víkendové relaxační pobyty s jógou mimo město.
Na čínský volejbal, díky ženskému týmu, jsou všichni velice hrdí, ale zatím jsem nikoho neviděla hrát jen tak pro radost. Na první den nového čínského roku byla naplánovaná premiéra čínského filmu Leap (v překladu “skok”), mapující velmi úspěšnou čtyřicetiletou historii čínského volejbalu žen, a zejména kariéru jedné z nejslavnějších volejbalistek a trenérek, paní Lang Ping. A co se týče cyklistiky, kolo tady mají snad všichni a jezdí na něm téměř denně, i když je víc a víc nahrazují skútry a (elektrické) koloběžky. Celkem často jsem také večer zahlédla cyklisty ve sportovních dresech, kteří se po silnicích proháněli buď samostatně a nebo ve skupinách.
A jak je to s cenami?
Na závěr zmíním trochu ceny v Šanghaji. Zatímco se spousta aktivitám můžete věnovat na veřejných hřištích či v parcích zadarmo či za minimální poplatek, při některých sportech se vám ztenčí i peněženka. Rozhodně při tom záleží také na lokaci. Naše soukromá dvojjazyčná škola nabízí nejrůznější odpolední kluby pro děti v délce 90 minut. Většina klubů je jednou týdně, ceny se počítají na jedno pololetí, některé jsou až nesmyslně předražené. Ve sportovní nabídce máme například:
- čínská bojová umění (pod mým vedením): zdarma
- jóga: 500 RMB
- fotbal: 2000 RMB
- golf: 6000 RMB
- tenis: 3500 RMB
- jízda na koni: 12 000 RMB
V mnoho posilovnách a fitness centrech se nedá zaplatit za jednotlivé vstupy. Požadují po vás pořízení členské karty s předplatným na nejméně měsíc. Naše škola se nachází na okraji města, kolem už jsou jen pole. V místní posilovně jsem si na půl roku zaplatila permanentku, která mě se slevou přišla na 1200 RMB. Kromě strojů samotných jsem ale mohla chodit i na všechny lekce v nabídce a klidně tam strávit celý den. Roční permice do fitness center známých řetězců nedaleko centra města začínají kolem 4000 RMB, v lepších lokalitách zaplatíte klidně i 8000 RMB nebo více, pokud máte zájem o VIP. Dají se ale najít i levnější varianty, kdy za jeden vstup dáte třeba jen 10 RMB. Jen tak pro zajímavost, fitka v luxusních hotelech si za rok účtují od 30 000 RMB. Hromadné lekce čehokoliv se pohybují od zhruba 150 RMB za trénink. Za soukromé lekce vedené studenty zaplatíte přibližně 200 RMB. Tréninky se zkušenějšími či známějšími instruktory už jsou minimálně za 400 RMB na hodinu.
