V Číně jsem se naučila, že k problému nemusí vždy vést jen jedno řešení a spousta věcí se dá vyřešit tak nějak oklikou. S dobrou vůlí lidí povolaných. A ta většinou vychází ze sladkých řečiček a příplatků.
Čína je obrovská země a říkala jsem si, že přeci není možné, aby tady fungoval pouze jeden soudní tlumočník-překladatel a dál jen temno a nicota. Když neví v Šanghaji, mohli by vědět v Pekingu. Je to přeci jen velvyslanectví, nejvyšší instituce. Položila jsem dotaz, ale bohužel jsem dostala stejnou odpověď. Pouze jeden tlumočník-překladatel. Ano, ten, co je shodou smolných okolností zrovna v ČR. Pro něj samozřejmě šťastných, že se mohl dostat domů. Potom jsem dostala další email s informací, že je možné nechat dokument přeložit do češtiny u čínského notáře, zaslat na čínské Ministerstvo zahraničních věcí a poté na velvyslanectví. Světlo na konci tunelu! Jak to, že mi to v Šanghaji nezmínili?! To všechno usnadní a snad i ušetří peníze. Manžel zavolal do provincie Anhui, že budeme chtít překlad oddacího listu v češtině, jak předtím zmínili. Tak a vyřízeno. Druhý den ho ale kontaktovali s tím, že překladatele nenašli. Přitom předtím tvrdili, že to jde, ale nejsou si jistí, jestli to přeloží správně, čeština přeci jen není zrovna rozšířený jazyk. To na mě působilo trochu tak, že na to použijí čínskou verzi Google překladače. Tak jsem jim nabídla, že jim to zkontroluji… :-) Asi se plánovali obrátit na pana překladatele-tlumočníka, když zjistili, že není k dostižení, tak spráskli ruce. Samozřejmě ale nepřiznají, že to nejde. Řekli nám, že to bude složité a budeme si muset připlatit další asi 3 000 Kč. Rozmýšlela jsem, co vyjde lépe - nechat si to udělat od nich a nebýt si jistá, jestli mi to velvyslanectví nebo konzulát vezmou. Nebo dokument zaslat na obrátku do ČR. Manžel mi ale rovnou řekl, že se na Anhui vykašleme, že ví, jak je to s Číňany. Napřed se kasali, že žádný problém. Když jsme tu verzi zvolili, tak je to najednou složité. To v překladu znamená, že neví, co s tím. Takže budeme postupovat podle původního plánu. List zašlou do Šanghaje na konzulát, odtud to zašleme do ČR přeložit. Až nám překlad dorazí zpátky, bude moct manžel zažádat o vízum.
Mezi tím jsem dostávala rozkouskované emaily od českého velvyslanectví v Pekingu. V každém tak dvě věty. Když se paní konečně dobrala k tomu, že manžel je z provincie Anhui, uzavřela to tím, že to bude vyřizovat Šanghaj. Očekávala bych, že si zjistí všechny důležité informace hned na začátku, abych mohla dostat ucelenou odpověď na můj dotaz. Ne, měla jsem to na pokračování, kdy se mi jednou v metru udělalo tak špatně, že jsem musela vystoupit. To když mi napsala, že protože svatba byla před třemi lety, nejdříve je třeba vybavit český oddací list a poté až může žádat o pobyt. To znamená, že teď do ČR nemůže??? Když panika přešla, přečetla jsem si tu větu ještě jednou a stěžejní bylo slovo “pobyt”. Pobyt není vízum. A v Šanghaji mi neřekli, že nemůže dostat vízum. Takže klid.
Jen si říkám, že kdyby se mi nějakým zázrakem podařilo dostat český překlad od notáře v provincii Anhui, stejně by mi to bylo k ničemu, protože češtinu v Šanghaji prý nevybaví. Nepochopila jsem tak úplně proč. V Pekingu prý ano. Jenže my nespadáme pod Peking. Kdybychom byli na severu, tak by to stačilo. Protože jsme na jihu, potřebujeme soudního tlumočníka-překladatele. Je docela dobře možné, že jsem to špatně pochopila. Nicméně, co vím teď, mi přijde dost na hlavu. Stejně tak mi není jasné, když mi oddací list superlegalizují na konzulátě v Šanghaji, proč pro podání víza potřebuji ještě český překlad? Kdyby oddacímu listu nerozuměli, nedali by na něj přeci razítko. Nebo ten, kdo vybavuje Číňanům víza neumí čínsky nebo anglicky? (Čínský notář bude oddací list překládat do angličtiny) Nemůže spolupracovat s někým u nich, kdo umí? Nic není zadarmo, člověk si to vízum prostě musí zasloužit.
Na konzulátě v Šanghaji mi vždycky vyšli vstříc, na dotazy ochotně a obratem odpovídali, tak se ještě zeptám, abych měla jistotu, že postupujeme ve všem správně a neztrácíme zbytečně čas ani peníze. Jen mě trochu překvapila komunikace s velvyslanectvím v Pekingu a že s Šanghají asi nespolupracují.
