Při návštěvě u manželových rodičů mi tatínek často pokládá nejrůznější otázky. Většinou čeká na příležitost zasvětit mě do tajů čínské kultury a historie. Blíží se Festival dračích lodí, tak se musím připravit na další dotazování.
Festival dračích lodí připadá podle lunárního kalendáře na 5. den 5. měsíce. Letos tedy na 25. června. Ve škole budeme mít volno čtvrtek až sobota (25. - 27.5.) a v neděli jdeme do práce. Každý svátek je pro Číňany příležitostí pochlubit se a ukázat všem cizincům, jak pestrá je jejich kultura, jak dlouhou a hlubokou tradici má. Během studia čínského jazyka na univerzitě v Šanghaji jsme každému většímu svátku věnovali téměř celý měsíc. Festival dračích lodí patří k mým oblíbeným, protože škola pořádala spoustu různorodých aktivit a všichni se museli ne/povinně nějakým způsobem zapojit. Většina zdrojů, které jsem našla, se shoduje, že tato tradice vychází z Číny, ale slaví se v mnoha zemích jihovýchodní Asie. Moje korejská spolužačka nám kdysi přinesla ukázat fotky z oslav, které se pořádají v její zemi. Vietnamka zase zmínila, že i oni majízongzi. Nejdříve k tomu, o čem tento festival vlastně je. Legendy vztahující se k tomuto datu jsou tři.
Hlavní postavou té v současné době oblíbenější je slavný básník Qu Yuan (??), který žil ve státě Chu v období Válčících států. Působil tam jako poradce krále, čemuž zasvětil celý svůj život. Jeho popularita ovšem ležela v žaludku ostatním úředníkům, kteří na něj ušili boudu. Král falešným nařčením nakonec uvěřil a vykázal Qu Yuana do vyhnanství. V roce 278 před naším letopočtem stát Qin obsadil hlavní město státu Chu, a když se Qu Yuan tuto novinu dozvěděl, ze zoufalství skočil do řeky Miluo a utopil se. Místní lidé byli jeho ztrátou velice zarmoucení, na loďkách křižovali řeku a hledali jeho tělo. Přitom bubnovali, aby odehnali zlé duchy, a házeli do vody hrudky rýže, aby ryby ušetřily nebohého Qu Yuana. Od té doby si tak lidé z provincie Hunan každý 5. den 5. měsíce připomínají tuto událost, a tradice se postupně rozšířila i do dalších koutů Číny.
V provinciích Zhejiang a Jiangsu je populární příběh známého státníka Wu Zixu, který také pocházel ze státu Chu, ale žil několik století před Qu Yuanem. Legenda praví, že král Chu uvěznil jeho otce a nařídil zabít Wu Zixu i s bratrem. Jeho otec i bratr zemřeli, ale Wu Zixu se podařilo utéct do státu Wu, kde z postu poradce krále přispěl k pokoření státu Chu. Po smrti krále Wu na trůn nastoupil jeho syn, který Wu Zixu příliš nevěřil a raději naslouchal radám jiných. Nakonec ho král donutil k sebevraždě a jeho tělo hodil do řeky, kdy jindy než v 5. den 5. měsíce.
O třetí legendě jsem se dozvěděla až z internetu. Vypráví o dívce jménem Cao E, která zemřela při snaze najít tělo svého otce, který se utopil v řece. Do řeky Cao E v provincii Zhejiang, kterou pojmenovali po ní, skočila také 5. den 5. měsíce.
Jak dnes slavíme?
Po celé Číně se pořádají závody dračích lodí. Tyto lodě se tradičně vyráběly ze dřeva a stylizovaly se do podoby draka s otevřenou tlamou. Tak tomu je i v současnosti, dřevo se ale často nahrazuje odlehčenými materiály jako je například sklolaminát. Závodí se buď v počtu 18 - 20 lidí a nebo na menší lodi, kam se vejde 8 - 10 lidí. Na konci lodě stojí kormidelník a za hlavou draka sedí bubeník. Buben je srdce draka, udává rytmus, podle kterého se celá posádka sladí. Na škole jsme měli dva týmy dračích lodí - čínský a mezinárodní. Týmy trénovaly celoročně, většinou ve školním bazénu. Sama jsem nezávodila, ale chodila jsem podpořit spoužáky. A proč zrovna drak? Učitelka Hua nám vysvětlila, že festival připadá na dobu kolem letního slunovratu, kdy je slunce nejsilnější. Slunce je zástupcem yangové, mužské energie, stejně tak mýtický čínský drak. Protiváhou je měsíc, zimní slunovrat a fénix, které reprezentují yinovou, ženskou energii.
Dalším symbolem tohoto festivalu jsouzongzi (??). Jedná se o hrudky lepkavé rýže ve tvaru oblého jehlanu (jestli něco takového existuje) zabalených do listů bambusu, kukuřice, lotusu, banánovníku a podobně. Tradičně jsou plněné buď vepřovým masem, nasoleným vajíčkem, datlemi nebo červenými fazolemi, ale v posledních letech se objevuje spousta dalších příchutí. Letos je naše čínská maminka poprvé zkoušela udělat doma, tak máme plný mrazák.
Jinak je tohle období považováno za nepříliš šťastné. V Šanghaji teď téměř každý den vydatně prší a teploty se pohybují mezi 26 - 34 °C. Všude je vlhko, na zdech se vytváří plíseň, prádlo neschne, podlahy kloužou. Podle Číňanů se teď člověk může snadno nachladit, tak i v tom horku chodí v dlouhých rukávech. V dnešní době o to víc, protože všude jedou klimatizace naplno a v metru je kolikrát opravdu zima. Dál vylézají prý různé potvory jako jsou štíri, stonožky, jedovatí hadi, mloci a gekoni. V Šanghaji nás naštěstí nejvíc ohrožují komáři, ale i to je nepříjemné, protože jsou všude. Lidé si na dveře věsí větve všeho možného, manželovi rodiče tam mají puškvorec. Prý mají sílu odehnat zlé duchy a pomoct jim tuto dobu přečkat ve zdraví.
