V Šanghaji je stále co dělat. Parky, památky, muzea, koncerty, restaurace, výstavy, nákupní centra, kina... kam ale zajít, když nic dělat nechcete? Čas od času zajdeme do lázní, to rozhodně doporučuji!
Pro upřesnění, ne všechny jsou čistě čínské. Spousta lázní, které tady máme, jsou korejského či japonského typu. Osobně v tom nevidím jiný rozdíl než odlišné nápisy a jiné pokrmy v restauraci. Jak to tam tedy vypadá?
Ve většině lázních, ve kterých jsem byla, se ve stupní hale zujete, boty vyměníte za náramek s číslem/a klíčem a můžete jít na to. V první, koupací, části jsou muži a ženy oddělení. Všechno si odložíte do skřínky a nahatí pokračujete k bazénkům. V některých zařízeních jim prostovlasá koupačka nevadí, jinde si musíte pořídit koupací čepici, v těch lepších máte k dispozici takové jednorázové pytlíky na hlavu stažené gumičkou. Osprchovat a pak si už vybíráte z nejrůznějších bazénků - 28, 38, 42 stupňů celsia a podobně. Obyčejná voda, voda s čínskými bylinkami, minerální voda… Na výběr jsou menší bazénky nebo kádě, kde se jenom sedí, v některých jsou i různé vířivky, které se spustí po přiložení čipu, který máte v náramku. Většinou mívají i větší, kde se dá už i trochu zaplavat. Jsou tam různé masážní trysky a proudy, sedátka, lehátka ve vodě, prostě co vás napadne. Součástí bývá sauna i pára. A drbací místnost.
V drbací místnosti je několik lehátek, každé má na starosti jedna paní v plavkách (někde i tyhle paní bývají nahaté). Na výběr je z různých procedur - odstranění starých šupinek, pořádné vydrbání tuhým kartáčem, nejrůznější zábaly (mléko, med, bylinky atd.)… Abych řekla pravdu, když jsem na tom byla poprvé, vůbec jsem neměla ponětí, co se mnou budou dělat. Ne všechny znaky v nápisech jsem znala, navíc Číňané mají na všechno květnaté názvy, ze kterých moc nepoznáte, o co jde, i když si to přeložíte. Telefon na překlad jsem s sebou taky neměla, protože do nahaté části samozřejmě s telefonem nemůžete. Ani po zeptání jsem nebyla o dost moudřejší, a tak jsem prostě jen kývala a nebo vrtěla hlavou a čekala, co z toho nakonec bude. Nejprve jsem ležela na břiše, celou mě namokřila a jemně drbala ručníkem - a to všude! Do všech záhybů a zákoutí. Potom si na houbu dala nějaký voňavý přípravek a začala mě drbat víc, nakonec na mě vzala fakt kartáč. Na některých místech to docela bolelo. Na závěr mě natřela směsí mléka a medu a poručila, abych si lehla na záda. Celé to zopakovala, ale tentokrát jsem se docela styděla. Je mi jasné, že paní má za ten den nahotinek víc než dost, ale já nejsem zvyklá, aby na mě cizí lidé koukali takhle zblízka a dotýkali se mě téměř všude, i když přes ručník. Manžel říkal, že na severu v pánské části dokonce drhnou i spodní mužskou výbavu. On si musel dlouho zvykat i na klasické masáže, takže nějaké nahaté drbání od jiného chlapa je pro něj tabu. Musím říct, že jsem se cítila opravdu divně, ale na druhou stranu - kůži jsem měla všude jako malé miminko.
Po zábalu jsem šla do sprchy. Lepší místa mají zdarma k dispozici téměř všechno, na co si vzpomenete. Kromě sprchového gelu, šamponu a kondicionéru, jsou tam i různé peelingy, krémy na tělo, na obličej, rozčesávadla, masky na obličej, vatové tampony, tyčinky do uší, tonery, čistidla, voňavky… Ženy-profesionálky si ale většinou s sebou nosí vlastní výbavu a opravdu si udělají dlouhou pečující kůru. Kolikrát vedle vás bazénu leží roztažená Číňanka se zakloněnou hlavou a pleťovou maskou na obličeji. Návštěvnice vypadají, že jsou na to všechno zvyklé a prohánějí se tam nahaté, houfují se s kamarádkami, mačkají se na sebe, jak jsou zvyklé oblečené. Určitě jsou ale i výjimky. Například když jsme byli v lázních s manželovými rodiči - maminka byla hodně stydlivá a dlouho se choulila v bazénu, než se trochu otrkala.
Když už máte pocit, že se pomalu rozpouštíte, je na čase se umýt, usušit a navléct na sebe lázeňské pyžamo (mají i erární kalhotky). V některých jsem musela dostat oblečení z pánské části, protože neměli dostatečně velká čísla. Poté můžete pokračovat do společné části. Její obsah hodně záleží na velikosti a ceně. Klasicky jsou ale k dispozici rozličná místa, kde můžete posedávat, polehávat a klidně i pospávat. Je tam spousta polštářů, futonů, podložek a masážních pomůcek. Vybrat si můžete i z různých společenských her, jsou tam často i herní koutky pro děti (buď bez dohledu nebo s nějakou paní, která má tu zvěř na starost). I tam najdete sauny, páry, studené komory, relaxační zatemněné homole, místnosti s různým zdravým vzduchem (tomu moc nerozumím) a další vychytávky. Dál tam bývá sekce s opravdovými masážemi, najdete tam i masážní křesla a lehátka. V těch větších lázních je i menší kino, kde v určitých intervalech pouštějí i ty nejnovější filmy. Bývá tam i větší temná místnost plná polohovatelných letátek s vlastní televizí (trochu jako v letadle), kde můžete relaxovat, sledovat různé pořady a dokonce i spát. V těchto zařízeních totiž můžete zůstat i přes noc a dělat si více méně, co chcete. Když nemůžete spát, můžete se procházet kolem, ve dvě v noci hupnout do bazénu, prostě co vás napadne. Bohužel je to možné jenom s čínskou občankou. Pokud se tam chystáte strávit noc, musíte se zaregistrovat, jako v klasickém hotelu. Pasy bohužel nepřijímají. Měli jsme štěstí, že ne vždycky na nás narazili a vydrželi jsme tam do rána. Jindy na nás přišli pozdě, v noci nás na ulici nevyhodili a my pak odešli brzy ráno.
V Číně jde všechno přes žaludek, a tak ani lázně nejsou výjimkou. Na každém kroku nejdete stánky, obchůdky nebo alespoň automaty s nápoji a svačinkami. Nejpopulárnější jsou různé čerstvě připravené džusy, zmrzliny, vařená vajíčka, kukuřice, párky a podobně. Pokud vás tohle neuspokojí, bývá tam i restaurace. Potom záleží, v jakých lázních jste a co všechno cena zahrnuje. Někde cena zahrnuje pouze vstup a bazény, jinde je to i s ovocem a nápoji zdarma, nebo dokonce se stravou ve formě bufetu. Včera jsme byli s kamarádkami v menších lázních, koupily jsme si jen základ a platila jsem 143 RMB.
Venkovní lázně
Když jdeme sami s manželem, preferujeme venkovní lázně, kde jsou obě pohlaví spolu a koupeme se v plavkách. V Šanghaji takové lázně nejsou, k těm nejbližším je potřeba vyjet přibližně dvě hodiny za město. Ovšem zatím nejlepší lázně jsme si užili v provincii Yunnan, kde se manžel účastnil MMA turnamentu. Zápasníci byli ubytování v nově vystavěném hotelu, jehož součástí byly i rozlehlé venkovní lázně a pro mě to byl opravdu ráj na zemi. Velká vnitřní koupačka s tryskami i togobánem, to samé i venku a vzadu v kopcích nejrůznější bazénky obložené kameny, obrostlé bambusem a dalšími dřevinami, aby nabízely více soukromí. Každý návštěvník dostane svůj župan, ručník a trepky a zbytek už je na něm. Procházíte se krásnými udržovanými zahradami, tady hupnete do bazénku s mlékem, tam s čínskými bylinkami, levandulí, medem, ženšenem… v každé části jsou altánky, kde si můžete odpočinout, napít se zdravotního čaje, dát si ovoce nebo nějaké křupky.
Pokud budete mít někdy příležitost do takových lázní zajít, rozhodně toho využijte. Je to zážitek na celý den, za který ty finance rozhodně stojí.
