Co zatím víme o finále Road to UFC?

S druhým kolem turnaje se tajnosti nedělaly, finále je zatím velká neznámá. Ve hře byla Šanghaj, Las Vegas a teď i Jižní Korea. A jak si v UFC vůbec stojí zápasníci z Koreje a Číny?

O semifinále už máme většinu potřebných informací. Spousta lidí se teď tedy zajímá i o to, kde a kdy proběhne velké finále. Ví se, že zápasníci budou zařazeni do předzápasů na jedné UFC kartě. Původně se plánovala Šanghaj (čínská tlačenka samozřejmě), jenže kvůli nulové toleranci ke covidu a bláznivým opatřením v Číně, se to asi nadobro smetlo ze stolu. Čína byla do určité míry paralyzována i čekáním na volby a většina se nemohla dočkat, až už to bude za nimi a budou se moct zase trochu nadechnout. I kdyby se v říjnu najednou Čína opět otevřela světu a zase nic nebyl problém, vzhledem k výsledkům čínských zápasníků, bych řekla, že by tam poslední kolo turnaje stejně neuspořádali. Číňané se rozhodně nepřijdou podívat na Japonce a Korejce. Samozřejmě se zmiňuje velkolepý závěr roku v Las Vegas, jenže je to celkem málo času na přípravu, takže z toho asi nic nebude. V zákulisí se mluví o fight night v Jižní Koreji. UFC na tam vstoupilo vůbec poprvé v listopadu 2015. Vrátili se o čtyři roky později, to nastoupilo celkem osm Korejců s tím, že kartu uzavíral jak jinak než slavný Zombie, Chan Sung Jung. Nikdy jsem korejskou scénu moc nesledovala, ale když tak na to teď koukám, Korejců se v UFC ukázalo celkem dost, přesně 12 kluků a 2 slečny.

A jak jim to šlo? 

Následující částí pokračujte, pokud vás asijské MMA zajímá. Jinak můžete asi dočíst tady a článek zavřít. :-)

Dong Hyun Kimovi už je letos 41 let a určitě už nezápasí, i tak je zatím prý stále nejlepším P4P Korejcem. V UFC se poprvé představil v roce 2008. Zvítězil celkem 13x, na body to natřel i Nate Diazovi. Prohrál čtyřikrát, naposledy s Colby Covingtonem, takže docela úspěšná kariéra. Dong Hyun Ma zvítězil 2x, prohrál 5x. První zápas si Zombie odbyl v roce 2011. Zvítězil 7x (uškrtil i Dustina Poirier), prohrál 4x. Doo Ho Choi 3x vyhrál, 3x prohrál. Sun Bin Jo svůj jediný zápas v UFC prohrál, loni prohrál také na PFL. Kyung Ho Kang je v UFC od roku 2013 a zapsal si 3 prohry a 6 výher, mimo jiné nad Číňanem Liu Pingyuanem a Mongolem Batgerel Danaa, ale mnozí výsledek zápasu viděli o trochu jinak. Kwan Ho Kwak prohrál oba své zápasy v UFC a od té doby jsme ho nikde neviděli. Stejně tak Jin Soo Son, ten pro svůj debut ale vyfasoval Petra Yana, to je dost smůla. Seung Woo Choi má zatím na kontě 4 prohry a 3 výhry. Jediná Korejka v žebříčku UFC, Ji Yeon Kim, získala 1 výhru a 4 prohry. Jun Yong Park z korejského Top Teamu má 2 prohry a 4 výhry. Hyun Gyu Lim, podle tapology.com třetí nejlepší P4P korejský zápasník, zaznamenal 4 prohry a 4 výhry. Seo Hee Ham se v roce 2014 probojovala do UFC, i když svůj zápas v TUF na body prohrála. 1 výhra, 2 prohry a byla zpátky v Road FC, přes Rizin se dostala až do ONE FC, to bude asi důvod, proč jsme ji na turnaji neviděli, protože teď opravdu válí. Tae Hyun Bang má 3 prohry a 2 výhry, poslední dva zápasy byly zrušeny.

Není to úplně krasojízda, ale vzhledem k tomu, jak se nové generaci dařilo na RTUFC, jaké šílené váhy jsou schopní shazovat, Zombie se hodně angažuje v propagaci a tréninku… vypadá to docela nadějně. Trochu jsem si zašťourala v korejských diskuzích a párkrát se tam objevily názory, že se zápasníci musí nejdříve vymanit ze sevření tradic, nezůstávat s trenérem pouze proto, že je to jejich první trenér. Také jim chybí návštěvy jiných klubů a vzájemné sparingy. Zajít si na trénink do jiného klubu je nepředstavitelné. To jsou příspěvky z diskuzí, jak to doopravdy je, samozřejmě netuším.

Neodpustím si srovnání s velkou Čínou. Ta je na tom díky financím a tlačence lépe, ale v poslední době se i tak moc nedaří. S přihlédnutím k tomu, jak moc své zápasníky do organizace tlačí a tomu, že mají zdarma přístup do UFC PI v Šanghaji.

Hrdinkou je samozřejmě Zhang Weili, první čínská šampionka. V UFC je od roku 2018 a drží 6 výher a pouze dvě prohry, obě s Rose Namajunas. Zhang známe osobně a musím se přiznat, že jsem velká fanynka. Viděla jsem jí trénovat a nejenom že maká jako blázen, ale používají při tom hlavu, nemají problém jezdit po světě a učit se od těch nejlepších, opravdu pro vítězství dělá všechno, neskutečná profesionálka. První prohra s Rose s ní dost zamávala, protože na ni čínská média vyvíjela neskutečný tlak. Druhá prohra už byla lepší, protože byl vidět veliký posun. Teď má docela štěstí, že titul získala Carla Esparza, takže Číňané už zase vidí pás zpět doma. Uvidíme, moc bych jí to přála. V tom případě ji ale dřív nebo později opět čeká Rose… pokud tedy dřív Rose nepověsí rukavice a neodejde. Tie Quan Zhang byl vůbec prvním Číňanem v UFC (2011), připsal si pouze 1 výhru a 3 prohry a od roku 2012 je zápasově nezvěstný. Su Mudaerji, Tibetský orel, má zatím 2 prohry, 3 výhry a patří k čínským nadějím. Mongolský rytíř, Alateng Heili, drží 4 výhry a jednu jedinou prohru, na body. Nejznámější je určitě Leech, Li Jingliang, pocházející z provincie Ujgursko (Xinjiang). V UFC je od roku 2014. Nasbíral 11 výher a 6 proher. Má trochu smůlu na Khamzata Chimaeva. Nejprove ho podcenil a nechal se v prvním kole uškrtit, poté se karta, na které se měl utkat s Tony Fergusonem, zpřeházela opět kvůli Chimaevovi. Vzhůru stoupal Song Yadong, který si zapsal 8 výher (i proti Marlon Verovi a Marlon Moraesovi) a tři prohry. Yan Xiao Nan má zatím 6 výher a 2 prohry. Toužila utkat se o titul s Zhang Weili. Jednak se jí to po posledních dvou prohrách asi jen nepodaří, a poté, hodně si tím znelíbila čínské fanoušky. S Mackenzie Dern se jí podařilo vyhrát, tak uvidíme. Lukaiův dobrý přítel, Song Kenan vyhrál 4x, prohrál 2x. Dává se dohromady z KO, které ho uspalo v posledním zápase a zatím se neví, kdy opět nastoupí. Tady se opět ukázala zášť čínských fanoušků. Porovnávali, jak moc rovně ležel a dokreslili mu tam polštář. Další kamarád, Wuliji Buren prohrál všechny tři zápasy v UFC a kvůli zranění i turnaj Road to UFC. Jian Ping Yang svůj jediný zápas v roce 2014 pod UFC prohrál. Na body ho udolal další Číňan, Guangyou Ning. Ten má 2 výhry a 2 prohry a od roku 2016 jsme ho neviděli. Sai Wang se také poprvé a naposledy představil v roce 2014 - 1 výhra, 1 prohra. Zvítězil nad Zhang Lipengem, který 2x vyhrál a 2x prohrál. Teď se mu docela daří v ONE FC. Střední váha Hu Yaozong všechny 3 zápasy prohrál. Rong Zhu měl 2 výhry a 1 prohru. Z UFC ho ale i tak vykopli, kvůli přístupu. Liu Pingyuan drží 2 výhry a 2 prohry. Guan Wang v roce 2017 vyhrál na UFC fight night 122 a od té doby žádné záznamy. Mulan Wu Yanan je asi největší čínskou tragédií. Jedna jediná výhra a 5 proher, mimo jiné ji ukončila i naše Lucie Pudilová ve svém návratu do UFC. Výborný zápasník Shang Zhifa (34-8) prohrál v Contender Series a na RTUFC šanci kvůli zákulisním čachrům nedostal. Rosomák Shayilan Nuerdanbieke  má zatím 1 prohru a 2 vítězství. Hayishaer Maheshate se do UFC dostal v roce 2021 přes Contender Series a svůj první zápas zatím vyhrál. Keremuaili Maimaitituoheti prohrál v prvním kole turnaje Road to UFC. Yi Zha vyhrál první kolo turnaje RTUFC. Všichni čekají, kdy se v UFC představí Li Kaiwen, který dominoval v organizaci ONE FC. Jenže. Li si veřejně pustil pusu na špacír ohledne poměrů, které ve ONE FC panují, chtěl z organizace odejít dříve, než to dovolovala smlouva a právníci nic nezmohli. Takže mu na rozlučku ONE FC doručili KO v prvním kole v podobě bijce Fabricio de Andrade, aby mu skóre trochu znehodnotili. Zatím je to tak celkem 20 čínských zápasníků (nepočítám účastníky Contendera nebo RTUFC a Li Kaiwena), pokud jsem na někoho nezapomněla.

Jednou ze zajímavostí je, že ze současných borců, kteří jsou v UFC nebo na předních příčkách v domácích organizacích, jsou Hanové spíše minoritou. Většina zápasníků pochází z provincií jako jsou Tibet, Ujgursko, nebo se hlásí k národnostní menšině z Kazachstánu (Shayilan). Hanové jsou podle některých na bitky v kleci moc kultivovaní. Podle jiných moc “zženštilí.”