Čínské 996 - práce, práce, práce

Jedním z rozdílů, které manžel na životě v Číně a v ČR vidí, je životní rytmus a pracovní nasazení. Zatímco v Číně je to nekonečný sprint, u nás je to spíš taková procházka s přestávkami na pivo.

On sám není příliš trpělivý a v Číně jsme nikdy na nic nestáli delší frontu, tedy kromě vyzvednutí lístku na vlak. Prostě jsme si to odpustili a nebo šli jindy. Číňané ale nemají problém čekat ve frontě hodiny - do restaurací, nově otevřených prodejen, na akční ceny, v nemocnicích a podobně. V posledních letech se někde dají místa rezervovat předem, ale na židli ve většině podniků si stejně musíte trpělivě počkat. Naštěstí hodně restaurací vám vydá lísteček s pořadovým číslem a vy můžete přes telefon sledovat, jak se situace vyvíjí, zatímco si nakupujete jinde. Řetězec restaurací Dongbei feng (Severovýchodní vítr) vám s účtenkou objednaného jídla na stůl postaví přesýpací hodiny. Pokud se písek přesype a vy stále čekáte na nějaký pokrm, vrátí vám peníze. Podobné je to s donáškou jídla až do domu. Pokud se zpozdí nebo je jídlo studené, můžete požadovat vrácení peněz či jiné benefity. Tyhle závody o čas vedou k nárůstu dopravních nehod, protože pospíchající poslíčci na skútrech nerespektují semafory, jezdí i po chodnících a řítí se hlava nehlava, jenom aby jim za prodlení nic neztrhli z výplaty. Minulý rok k tématu vyšel zajímavý článek na JoinTechCrunch+: https://techcrunch.com/2020/09/08/viral-article-puts-brakes-on-chinas-food-delivery-frenzy/?guccounter=1&guce_referrer=aHR0cHM6Ly93d3cuZ29vZ2xlLmNvbS5oay8&guce_referrer_sig=AQAAAJAusIzs6ztwqZOjfYicKf2BZ2PeEhxSfhgfXoxaVXtn_NaVMTv8v3tX2bDXNkKSbMvNrbbXVosaVMoQ5zgn4a6JHpBu2P9HEZmYBa9qgTk5SRdV4M22O_yFsPkVLWq-oQWkG8vzAxJ9SGS7qHoxSYu1xZCnhIDTPHIL4fZBIhs-, podle kterého se za prvních šest měsíců roku 2020 v Šanghaji zranilo nebo zemřelo 325 poslíčků (a to jsou ti oficiálně nahlášení). V tomto odvětví se protáčí miliardy…

Přijít z takového prostředí k nám je opravdu velká změna. Pán nám v řeznictví vážil 20 deka šunky několik minut, než se trefil, se zabalením se také vyhrál. V restauraci nám paní nandavala jídlo na talíř také pěkně dlouho - odměřovala porce, zarovnávala na talíři a otírala. Pokud nepospícháte a není za vámi fronta, tak to ani nevadí. Kolikrát se i zapovídáte a vyvine se z toho celkem příjemná záležitost. V čínském obchodě se mi nikdy nestalo, že by na mou otázku odpověděli, že neví a dál se nestarali. Tam věděli i to, co nevěděli. A když už si nedokázali nic vymyslet, zavolali kolegu a nebo se podívali na internet. Prostě dělali všechno proto, aby si zákazníka u sebe udrželi. U nás mi prodavači pravidelně odpovídají, že neví, že o tom neslyšeli, že to asi nemají. Jeden prodavač mi nedávno tvrdil, že požadovaný produkt už nemají a nejde objednat ani z centrálního skladu. Vyvinul dvouminutové úsilí, aby se mi na to podíval. Tak jsem vyšla z obchodu, přes internet si přesně danou věc za pár minut objednala z hlavního skladu pro vyzvednutí u nich na prodejně. Často mi přijde, že tady mají všichni peněz ažaž a jejich hlavním cílem není prodat. V jednom stísněném obchodě měla paní na sobě vyskládané různé zavinovačky tak, že nebyly vidět. Po tom, co jsme si je s mamkou prohlédly, jsme je daly zpět, jak byly. Nicméně, paní s tím nebyla spokojená, nafrněně obešla svůj pultík a jala se je přeskládávat. V Šanghaji jsem si nechala vybalit asi pět různých pyžamových souprav, paní s tím neměla sebemenší problém. Se vším mi poradila, obsloužila mě až do konce a všechno si uklidila až poté, co se se mnou rozloučila. Také se mi tam nestalo, že by mě někdo z obchodu vyprovodil předčasně jenom proto, že si musí někam odskočit.

Manžel vždycky kroutí hlavou s tím, že v Číně by to takhle nešlo. Zákazníci by si stěžovali, zaměstnanci by přišli o práci… Tam se to musí točit nonstop. Je zase pravda, že u nás není tolik lidí, ale příliš spěchu ze strany prodávajících jsem nezaznamenala, ani když měli plný obchod.

V Číně je to ale jiný extrém. Ve zkratce tomu říkají “996” a například Jack Ma, svého času jeden z nejbohatších čínských podnikatelů, byl velkým zastáncem tohoto systému, který znamená: práce od 9:00 do 9:00, šest dní v týdnu. To vychází na 72 hodin týdně. Rozmohlo se to zejména u internetových firem, ale fungují tak i mnohé další. Několik afér se v tomto roce rozpoutalo kolem společnosti Pingduoduo, kde jeden zaměstnanec prý zemřel na přepracování, jiný spáchal sebevraždu a další byl propuštěn poté, co zveřejnil fotografie, jak jeho kolegu z práce odváží sanitka.

Koncem srpna letošního roku byl pracovní systém 996 nejvyšším lidovým soudem shledán nezákonným. Jenže stačí 996 nezmínit, oficiálně uvádět líbivější pracovní dobu a dál na zaměstnance vyvíjet nátlak, interně. Hned několik čínských kamarádek a známých mi povídalo o tom, jak jsou v práci prostě stále. A nekončí to ani příchodem domů, musí být stále na telefonu, odpovídat na emaily, psát zprávy, doprovázet klienty na večeře. Není to jen 996, práce je prostě nonstop.

U nás na škole takový systém oficiálně zaveden nebyl a nikdo se neodvážil nutit cizince pracovat déle, než měli ve smlouvě. Samozřejmě to na nás zkoušeli a “volný čas” během nám snížili na minimum. Volným časem myslím dobu, během které jsme seděli v kanceláři, opravovali testy, dělali přípravy na další lekce, vyplňovali různé dokumenty od vedení, připravovali (povinně) nástěnky a podobně. Pracovní schůze 1-2x týdně, přičemž ta nejdelší byla vždy v pátek a zpravidla se protáhla, takže jsme někdy místo 16:40 odcházeli kolem 17:30. Poté, co jsme se jednou všichni cizinci v 16:40 prostě zvedli a odešli, si čas už plánovali lépe. Snažili se nás nalákat na práci o víkendu během dnů otevřených dveří, náborech nových studentů a dalších akcí. A co za to? Oběd a káva zdarma, žádné příplatky. Když se jim na to všichni cizinci vykašlali, tak začali zmiňoval jednorázovou peněžitou odměnu - v hotovosti. Čínští učitelé seděli v kanceláři často do pozdního odpoledne a někteří odcházeli až večer. Každý den. Ale ne zadarmo - za dobrý pocit. Kolegu, třídního učitele 7B, volali zpátky do školy ve tři hodiny ráno, protože se dva jeho studenti poprali a do školy dorazila policie. V tu dobu je měla na starosti vychovatelka, ale stejně tam jet musel.