Není zlaté, co se třpytí

Málokdy mne zaujme něco, co se děje mezi rádoby „normálními” lidmi, ale článek Forbesu, který se na webu objevil na začátku tohoto roku, jsem v němém úžasu dočetla až do konce.
S údivem plným ohromení jsem polykala řádky obdivného uznání nového podnikání, jehož stěžejní ideou je: „Pošlete třpytky někomu, koho nesnášíte”.” Jednalo se o pochvalné představení světově úspěšného projektu, jemuž se ihned po rozjezdu objednávky jen hrnuly, a jak se z nejapného vtipu uskutečnil byznys v řádech miliónu během dvou týdnů.
Bohužel tento link už není dostupný (http://www.forbes.cz/za-dva-tydny-vydelal-dva-miliony-jen-s-blaznivymnapadem-a-nulovou-investici/), ale v těchto předvánočních dnech je více než aktuální a světe div se, už i u nás existují kopie této pomstychtivé lapálie.

„Ach ouvej, co to s naší společností je? Co se to s ní propánakrále děje!!!" "
Se soucitem z povzdálí sleduji, jak sama sebe degraduje na pomyslnou zvířecí úroveň, jejíž činy pramení z ubohosti agresivity a nekonečné množiny nenávisti.
Koho může potěšit, že se někomu vlezlý maras rozleze do všech koutů obydlí, poskvrní toxicky jeho kůži i oblečení a ještě za to zaplatí?
Jak je možné, že “lidé” v sobě mají tolik zloby a krutosti, že je šíří i poštou a radují se z pouhé představy, že někomu nenáviděnému oplatili příkoří stejnou mincí…
Nevědomě, ale úmyslně se hořkost legrace rozprostírá do vzduchu, který pak všichni společně dýcháme. Nedivme se pak, že se v něm dusíme, infikováni negativními náladami, záškodnickými ataky, doprovázenými škodolibými úsměšky."
Pochopitelně, jako ukázka inspirativního start-upu a úspěchu mladého australského občana je dokonalým příkladem, ale absolutně postrádající úctu k člověčí rase či známky příkladně střízlivé lidskosti. Tento aspekt záměru projektu ovšem nikdo nehodnotí, nikoho netíží… Morální kvocient se přece v byznysu nenosí. Koho zajímá, jaký má finální dopad v globálním měřítku společenského soužití? Podstatné přece je, jak se jeho akcie prodávají na burze:-).
Advent a vánoce mají být přece svátky klidu a míru, a tak mě napadá, co by tomu řekl Dalai Lama či Karmapa, takovému antibudhistickému projevu “civilizovaných" bytostí, atypickému vůči spořádaně ohleduplnému jednání a bezbřehé lásky vůči všem a všemu.
V podstatě to není otázka budhistického vyznání či jiného náboženského kázání, ale naší autentické přirozenosti lidského pokolení v dimenzích nevyzpytatelného jednání a zlomyslného chování. Nezřízeného odklonu od důstojnosti a respektu k druhému člověku.
Zbývá poslední lakonická, ale řečnická otázka na závěr:
„Napadlo by vás poslat toto přání i nejnenáviděnějšímu nepříteli?”
Pro ty, kdo si sami pro sebe zodpoví že NE, pak se vůbec nezabývejte tímto slovním výlevem.
Na ostatní láskyplně apeluji:„Vzpamatujte se, probuďte se, a prociťte dokonale vaše jednání se všemi důsledky vašeho počínání!
Víte, že to, co přejete druhým vás samovolně dostihne, ještě v krutější fomě?
Uvědomujete si zákonitosti cyklické přirozenosti, akce a reakce?
Co je výsledkem nenávisti a zášti, nekonečných žabomyších válek… Tušíte?
Pokud ne, vřele doporučuji vyhledat si pojem KARMA ve slovníku cizích slov. Moudrost uschovaná ve významu tohoto slova vám objasní více, abyste rozkličovali, v čem vaše neustálé problémy pramení a proč nemůžete z bludného kruhu ven.
Dokud neprozřete a nezbavíte se vlastní negace, nezačnete se chovat uctivě nejen ke své osobě a rodině, ale i ostatním kolem vás, pak začarovaný kruh nepřejícné zaslepenosti vás do dobroty a laskavosti přirozeně nepustí.”
Nechť jsou tyto řádky varováním, abyste si dali pozor při rozbalování neidentifikovaných obálek:-).
A pokud byste mi chtěli poslat takové přání, tak adresu znáte: Jindřišská 16, třijedničky padesááááát:-). Ale vůbec nejlépe uděláte, když na sebe budete milí a laskaví, a to nejen o vánocích!!!