... a tak si tu žijeme...

… Vodárny i státní úřady se shodují na tom, že víc už lidé s vodou šetřit nedokážou. Ceny vody příští rok navíc porostou, jejich výši teď vodárenské společnosti řeší a oznámí během prosince...http://ekonomika.idnes.cz/vodou-jiz-ne

Chceš si postavit vlastní bydlení..? Žádný problém. Poper se se státem, ZAPLAŤ si hromadu poplatků za všelijaká státem nařízená povolení a můžeš bydlet ve svým. Nebo… nechceš PLATIT, tedy postav na černo, pak se můžeš soudit…, nebo nestav nic a něco si někde pronajmi, nebo si kup hotový… jo a zapomněl jsem, ještě zbývá deka, v létě někde u řeky, nebo v lese, a v zimě..? No, nějak to dopadne…

Stát nařizuje základní vzdělání. Chceš kvalitní..? Není problém. ZAPLAŤ a máš jej. Nechceš platit..? Nemusíš. Ale příliš si nevybereš. No co, psát a počítat tě možná trochu naučí a pak si dělej, co chceš…, nějak se s tím dá žít…

Máš na auto..? Není problém. Kup si, ZAPLAŤ si POVINNOU (státem nařízenou) pojistku a vzhůru na cesty. Nechceš platit pojistku..? Tedy buď si nekupuj auto, nebo jezdi bez ní… na vlastní riziko,… to všechno jde. A dalo by se pokračovat, našlo by se toho spoustu.

Toto vše má jedno společné, JDE bez toho žít…

Už je to sice hodně dávno, ale pamatuji se ze školy, že základem života je voda. Bez ní to prostě NEJDE. Tady není na výběr, není vyhnutí. Buď ji máš a máš šanci na přežití, nebo ji nemáš a pak jednoduše nepřežiješ.

Kdysi byla uprostřed náměstí pumpa a obec se z vybraných daní o tuto pumpu starala, aby každý si mohl nabrat vody, kolik potřeboval. Kdo na to měl, začátkem 20. století, si přivedl vodu až domů ale to byly jediné náklady, pak prostě vodu měl doma. Ale krom toho pořád byla voda k mání zdarma uprostřed náměstí. Věděli, že bez ní to prostě nejde…

Doba a vývoj pokročily, otočíme kohoutkem a máme ji doma v kuchyni, v koupelně, na záchodě. Vaříme, uklízíme, hygiena v pohodě, ale… jestli to vše chceš, ZAPLAŤ…!!! A zase máš možnost. Neplať a vodu mít nebudeš. Vezmou ti hodiny a dělej si, co chceš…, (sociálka ti vezme děti, protože nejsou vyprané a umyté, zbytky jídla po nějaké době z talíře vypadnou samy, a sousedi ti brzo vykopnou dveře v součinnosti s policií, protože ten smrad z latríny se protáhl i přes beton).

Na vesnici, víceméně v pohodě. Některé potoky jsou už i pitné (než narazí na nejbližší pole), nebo spoustu toho řeší vlastní studna. Jenže nežijeme všichni na vesnici. My měšťáci máme prostě pech a ve své podstatě jsme se stali rukojmími státu, kterému je v podstatě fuk, co na to občan. Když narazil na dno a více už prostě neušetří, tedy už nic nebrání tomu sedřít jej z kůže. A stát, který se kompletně vodního hospodářství pro svého občana zbavil (prodal i tu pumpu na náměstí), jen konstatuje a řeší, kolik té kůže musí zůstat, aby měl kdo platit… No není to paráda..?