Vyžene Paroubek s Filipem Santa Klause ?

  Obávám se, že ano. Nejen proto, že má stejné jméno jako memento levičácké zaprděnosti, neschopnosti, ukňučenosti, závisti a nemohoucnosti, kterého jejich pokřivené ego nemůže vystát na Pražském hradě, ale i proto, že jejich uražená ješitnost a mocichtivost jim velí raději se přiklonit k Dědu Mrázovi, byť jeho “dobročinnost” podpořenou okupačními tanky, raketami SS a odborníky na vyhlazování vlastních národních elit z řad KGB jsme museli snášet dlouhých 40 let.

 Chápu jejich zděšeni, že i přes extrémní snahu spojených demagogů všech neobolševických stran se stále nedaří snížit popularitu Václava Klause na úroveň jeho nevolitelnosti do prezidentského úřadu. Co posměvačných jmen jejich PR odborníci vymysleli, kolik ohavných zlodějin naházeli na jeho hlavu, kolik špíny nakydali k jeho prahu a stále nic. Někteří lidé v tomto státě prostě stále “nepochopili” jejich kolovrátková prohlášení o tuneltátovi řídícím největší ožebračení národa od dob Bílé hory.

Vůbec už se jim nesmí připomenou léta čtyřicátá a padesátá minulého století, kdy jejich již jednou spojené strany pod hlavičkou KSČ dokázaly nakrást soukromý majetek takového rozsahu, že Viktor Kožený je proti nim malý chlapeček, co “líznul” v supermarketu žvýkačku.

Změna na postu presidenta ČR je tedy momentálně symbolem jejich boje za lepší zítřky. Vzhledem k tomu, že vůdce oranžových komunistů prohrál všechny volby, kterých se zúčastnil jako předseda strany, nedisponuje “obrozená” bolševická levice potřebným arsenálem hlasů v parlamentu. Není tedy možnost, jak protlačit na nejvyšší státní stolici nějakou figurku z kádrových rezerv komunistických elit. Chvíli to sice zkoušeli s Jiřím Dientsbierem, doufajíce v podporu největšího ekologa přes rodinné vztahy, avšak trapná vystoupení jejich kandidáta v médiích, kdy i každé malé dítě poznalo, že jedinou kvalifikací soudruha je touha po korytě, museli vhodit ručník do ringu již před začátkem zápasu.

Následovala chvíle tápání a přetřásání témat globálního oteplování a amerického radaru v Brdech. Podpořeni nepochopitelným výrokem Nobelova výboru pro udílení ceny míru, který sice již několikrát svůj výběr těžko obhajoval (viz. Arafat, je zajímavé, že v té době komouši neprotestovali, když při zmínce o vyznamenání bratrů Mašínů v současné době velice křičí, že přeci vrahy odměňovat nelze, ačkoliv tato odbojová skupina se jen bránila před jasnou likvidací a Jásir plánovitě vyhlazoval nepohodlné, ale ono jim to nevadí ani u jiných kreatur jako byli Stalin a Gottwald, tak proč se vzrušovat, že ?), udělení ceny Alu Goreovi však bylo pro rudooranžové signálem, aby do svých válečných barev přimíchali i zelenou. Co na tom, že pan bývalý americký vícepresident bydlí v domečku s energetickou spotřebou menší české vesnice a tedy káže vodu a pije víno. Hlavně, že to nandal tomu Klausovi.

No a ten radar. Těch paprsků škodlivých, co bude provrtávat chabá tělíčka levicových voličů. Chodící encyklopedie bolševické demagogie soudruhopřítel Zaorálek už navíc vizionářsky předpokládal minimálně jaderný úder ze strany “tavárišča” Putina. Nemůžeme přece naše slovanské bratry takto nasrat! My přece milujeme Rudou armádu, naši osvoboditelku, jejich “mírové” atomové bomby, obdivujeme “mírové” řešení situace v Čečensku i “mírové” konstruktivní jednání špičkového agenta KGB v čele Ruské federace. Žádnou imperialistickou obrannou bakulí si republiku rozvarcet nedáme !!!

Hlavně nepustit na veřejnost, že každý mobilní telefon je zdraví škodlivější než celý ten americký systém a neprofláknout, že touto stavbou bychom dali světu jasně najevo náše spojenectví s USA a konečné vymanění se ze spárů ruského medvěda. To nemohou neobolševici dopustit, neboť stále doufají. Události posledních voleb v Rusku jim zase dávají naději. Naději v novou světovou proletářskou revoluci. Vždyť báťušku Putina a jeho stranu volilo v některých regionech až 96%, to už je skoro jak za starých časů. “Da zdravstvujet Komunističeskaja partija! Urááá !”

A proti tomu všemu se Klaus staví. On ten radar tady snad chce. Neleze Putinovi do zadku, nejezdí se kámošit s Lukašenkem, z pohledu levičáka je jeho zahraniční politika tristní. Dokonce si za svými názory stojí a nemění je podle posledního průzkumu veřejného mínění. Pro komunistu nepochopitelné. Na Hrad musí poslušná figurka, co bude správně vděčná a formovatelná. Kde však vzít na dlani chlup ?

Jandák, Ráth, Grebeníček nebo snad Milouš Jakeš ? Moc osobností nemají ani oranžoví ani rudí. Musí se tedy hledat jinde. Najít antikrtista, pardon antiklause, není jednoduché. Snad by to mohl být ten Santa Klaus. Je oblíbený, rozdává plnými hrstmi, co mu napíšete, to udělá. Sice je tak trochu americký, ale dáme mu české jméno, například Švejnar, a až usedne na židli v presidnetské pracovně tak jej převlečeme do hábitu Dědy Mráze. Hlavně pokořit toho nafoukaného profesůrka z ODS. Vzhůru do boje !

Zákulisní parlamentní vyjednávači pracují na plné obrátky. Jedna skupina začne učit budoucí první dámu česky, druhá bude vymýšlet vysvětlení pro čtenáře Haló novin proč bolševicko-zelená garda kandiduje zrovna člověka, který před komunisty emigroval a navíc střídavě žije a dokonce se mu líbí v imperialistické říši zla, třetí bude médiím předkládat stále nové postřehy z tajných zasedání tzv. Tandemu uražených spiklenců Havel-Paroubek. Uvidíme, co jim Klaus v únoru nadělí. A který?

Mě nosí dárečky Ježíšek. Od Dědy Mráze bych si žádný nevzal. I kdyby mi sliboval hory-doly.

Pěkné vánoce a pokoj lidem dobré vůle !