“Úsporný” balíček nám vykrade z kapes 50 miliard

  V Sovětském svazu prý kdysi soudruzi úderníci rozdojili kozla. Se stejně vážnou tváří nám dnes sdělují úřednicko političtí správcové naší vlasti, že pokud každému z nás vytáhnou z kapsy 5000,- korun na dokrmení státního nenažraného molocha, tak vlastně šetří!

Selským rozum velí, že v případě nedostatku peněz si prostě něco nekoupím. Ne tak rozum zaklínačů našeho státního rozpočtu. Naopak. Zřejmě v magickém opojení z vůle všeho lidu naplánovali na výdajové stránce navýšení o stovky miliard, jako kdyby snad státní trezory praskaly ve švech a bylo by třeba udělat místo na další přísun hotovosti od spokojených daňových poplatníků, kteří také už nevědí kam s vydělanými tisícovkami.

V dnešní situaci, kdy se rozumní ekonomové nepřou tom, zdali směřujeme ke státnímu bankrotu, ale jen o tom, kdy příjde, pokud budeme pokračovat v populistické finanční politice vzor Maďarsko, je konání ministra Janoty a jeho týmu opravdu na pováženou. Silná slova, pochybné vize, hanebné skutky. Pokud by to “pan Rozpočet” myslel se svojí vlastí opravdu vážně a nepodléhal politickému tlaku profesionálních přerozdělovačů a všemožných parazitů na státní kase, kteří se neumí živit jinak, než dojením státní kravky a vidí svět pouze skrze tloušťku obálky poskytnuté spřáteleným “lobbistou”, musel by rozpočet sestavit opravdu jinak.

Jak je možné, že v čase, kdy balancujeme na hraně nulové inflace a deflace se navyšují výdaje státu o stovky miliard? Platí snad v tomto segmentu trhu jiná pravidla? Jsou ceny úřednických služeb a státních zakázek natolik specifické, že musíme bez mrknutí oka přijímat jejich neustálé navyšování či nehorázné předražování? Ministerstvo financí není snad schopno jednoduchých úkonů jako každý poslední živnostník bez stovek poradců a odborných teamů? Proč? Je to v neschopnosti, neochotě, nechuti, anebo snad dokonce v úmyslu? Vyhovuje snad všem těm politickým ekonomům a zachráncům sociálního smíru ta, co největší, hromada na přerozdělovacím stole, ze které s pohrdáním odhazují drobečky temně mručící mase?

Odpověď je nasnadě: SAMOZŘEJMĚ ANO! Jejich život se skládá jen z plácání pochybných socialistickoeurohujerských báboviček, ze kterých se vždy pohodlně odsypává do vlastního hnízdečka. Čím více, tím lépe a snadněji. Není totiž v silách obyčejného člověka uhlídat všechny ty korupční kauzy zakamuflované do stranického boje o ideje. Tak se na naší (ale samozřejmě i světové) politické scéně stále může dobře dařit různým obchodníkům z akciemi, strýčkům Vikům, mrtvým sponzorům i nosičům igelitek.

Opravdový úsporný balíček by znamenal něco úplně jiného. Státní úředníci by v první řadě museli přiznat, že nás obírají v konečném důsledku o téměř tři čtvrtiny našich výdělků. Umně je sice maskují do daní s různými názvy jako z příjmu, z přidané hodnoty, spotřební, sociální pojištění a podobně, avšak zkuste si to někdy opravdu spočítat, kolik vlastně státu za rok odevzdáte. Je to smutné číslo. Z poctivě vydělané stovky vám zůstane 25,-, maximálně 29,-Kč. Chce snad v tomto kontextu někdo tvrdit, že naše zdanění je přiměřené, či snad malé? Nikoliv. Jsme daňovými otroky, ze kterých si ještě pan stát otrokář dělá srandu.

Opravdový úsporný balíček by znamenal razatní snížení státních výdajů. A nemyslím teď jen na nějaké sociální dávky, hlavně mám na mysli přiškrcení naprosto zbytečné přebobtnalé úřednické hydry, absolutní kontrolu výdajů za sebemenší státní zakázku s aplikovanou hmotnou odpovědností konkrétního člověka, postavení mimo zákon různých pochybných lobbistů, či důkladné prověření práce všelijakých poradců i jejich “úžasně vzkvétajících” firem.

Jak by to pak bylo jednoduché. Možná by se “zjistilo”, že je dokonce relevantní ty prokleté daně i snížit. Možná by se “zjistilo”, že je dobré, když lidem, tedy alespoň těm, kteří tvoří nějaké hodnoty, zůstává v kapse o něco více, protože mohou více investovat, dát více pracovních příležitostí a v nakonec z toho většího zisku zaplatí větší peníze do státní kasy i při nižší daňové kvótě. Jsou to základní ekonomické poučky z pravého spektra, dnes však totálně překryté socialistickou demagogií a populismem. Jsou překřičeny polopravdami a lžemi pro hlupáky od neobolševických strejců, kteří vlastní neschopnost zakrývají u kohoutků státního penězovodu.

Bohužel se na této vlně veze i ona údajně nepolitická vláda Jana Fischera, která dnešním návrhem rozpočtu projevila málo odvahy, hodně alibismu a hlavně velké pohrdání svými občany s jejich intelektuálním potenciálem. Pokud šetříte, nesmíte lidi obrat o 50 milard, které zase někde zbytečně rozházíte a ještě se tvářit jako kabrňáci, že jste nakonec couvli od rozházení daleko většího balíku. Soudruzi v SSSR by z vaší propagandistické činnosti měli možná radost, je však na tomto světě ještě hodně lidí, kteří tomu kozlímu mléku nevěří. Pijte si ho sami.

Zajímavé články si můžete přečíst i zde: www.pravyblog.blog.cz www.eportal.cz