Rozkaz zní jasně: Neschválené názory a myšlenky nesmí na ČT projít!

Zajímám se poměrně intenzivně o vývoj společenského dění, sleduji politiku a vládnoucí oligarchii v akci. Nenechávají mne klidným ataky demagogických populistů na zdravý selský rozum ani propagandistická mašinérie, která přikrývá neprostupnou mlhou mocenské hrátky s naší svobodou či našimi kapsami. Sleduji tedy všemožná závislá i nezávislá média, vstřebávám informace a dosti často trpím. Nejvíce však poslední dobou při sledování zpravodajství  a politických debat na naší veřejnoprávní televizi. To mi bývá i fyzicky špatně a s naprostým úžasem zírám, čeho všeho je státem placená žurnalistika schopna.

Česká televize je moloch, kterému každý majitel přístroje musí posílat měsíční výpalné. Jednu z mnoha skrytých daní, kterou nás režim udržuje v materiálním napětí a v pozoru před zapomínáním na krmení eráru. Za to i v tomto případě získáváme službu, kterou jsme si u nikoho neobjednali, v podobě, kterou nechceme a ve formě, která primárně vyhovuje poskytovateli služby a z příjemců dělá jen lehčeji ovladatelné, manipulovatelné stádo.

Kdo se občas na politické zpravodajství ČT podívá, musí mít silný žaludek. Většinou se jedná o plytké debaty kádrově prověřených mluvících hlav, jejichž jedinou kvalifikací je nic podstatného neříci za pomoci kvanta naprosto zbytečných slov. Většina moderátorů se tomuto trendu přizpůsobila a angažovaně ožívají pouze v případě, že hostem je „extrémista“ nekolovrátkující úředně schválené názorové klišé. Publicistika na ČT se tak potácí od uspávajícího zaklínače hadů Václava Moravce, který by evidentně nejraději debatoval jen sám se sebou, až po vyvrcholení Barbory Kroužkové po každém čísle, které vymámí z „islamofoba“ Konvičky.

Nicméně nejde ani tak o formu presentace naší i světové společenské scény televizními stachanovci politické korektnosti a státního mainstreamového objektivismu. Ne každý může být Larry King a ne každý má schopnost vymámit ze žvanivého slimejše nadopovaného naučenými texty ideologických partajních agentur alespoň jednu souvislou větu s původní myšlenkou. Zásadním problémem je celá stavba české televizní veřejnoprávní politické žurnalistiky, postavená na základních kamenech několika neobolševických kavárenských intelektuálů, kteří donekonečna opakují naučené fráze z dob studia marxismu-leninismu na komunistických vysokých školách.

Společenské mínění je tak nejvíce ovlivněno ideologií nového evropského multikulturního socialismu a tato linie je občanům podávána jako jediná správná, korektní, objektivní, nezpochybnitelná. Není povolena ani malinká odchylka, žádná vlastní myšlenka či oponující názor. Ten je vždy prvoplánově zesměšněn, dehonestován a vytlačen do okrajových společenských partií extrémismu či populismu. Řídící centrum propagandy mocenské věrchušky se svého obyčejného občana snaží vychovávat v intelektuální náročnosti „legrační“ řachandy Babovřesky nebo kulinářských zázraků Ládi Hrušky a není už místa na slunci všeobecně páchaného dobra, lásky a sociálního smíru pro z řady vybočující „reakcionáře individualisty“.

Možná se tomu budeme za několik let smát a jen vzpomínat na to, že všeobecně správné názory o ekonomice nám veřejnoprávně přednášela jakási paní Švihlíková, o lidských právech komunista Filip, o neprojezené bohaté budoucnosti erárně fungující Sobotka, o etice podnikání oligarcha Babiš, o všeobecné morálce doktorka marxistické filozofie Dvořáková či jejich nerozeznatelné klony, na stříbrném podnose všichni podávaní afektovanými redaktory a redaktorkami, pro něž je pomoc matce v zoufalém boji o vlastní děti exhibicionismus pro politické body, oprávněný strach z islámského řádění extrémistický populismus či poukázání na chyby pozitivní diskriminace rasismus. Nemluvě už vůbec o tezích ekonomických, kde vedoucí úlohu šťastných zítřků převzalo „racionální“ prodanění, „potřebné“ proregulování a „aktivní“ čerpání evropských fondů k sociální jistotě a budoucí prosperitě.

Bohužel se domnívám, že ten náš budoucí smích nebude veselý, uklidňující ani uvolňující. Bude to zoufalý smích skrze slzy, neboť veškeré racionální obavy z vývoje společnosti, které naševaše televize ignoruje, v „lepším“ případě překrucuje, marginalizuje nebo zesměšňuje, se postupem času naplní. To už ale možná stejné nebo podobné mluvící hlavy budou na ČT mlátit hlavou o zem směrem k Mecce, obhajovat potřebnou měnovou reformu či chválit vládu za novou emisi potravinových lístků. 

Psáno pro a více na: pravyprostor.cz (diskuse bez registrace)

 Související články:

Jsem pravicový extremista

O svobodě se nediskutuje

OVM: Král Václav se šmelinářským šmejdem