Impotentní sexy mozek

  “Každej chlap má někdy strach, že dojdou kule a střelnej prach ... pak pomůže jen taková paní Vogelrauchová”, zpívá ve známé písni Pepa Vojtek na koncertech skupiny Kabát. Jak souvisí tento text s osobním a politickým životem špiček opoziční ČSSD ?

  Rudooranžový inženýr socialistických náleven, novodobý hlasatel bolševického náboženství, sexuální buldozer mladých tlumočnic, samozvaný guru průzkumů veřejného mínění, majitel největšího ega na matičce Zemi (včetně prolétajících marťanů) a naštěstí, snad již navždy, bývalý předseda vlády ČR se nám totiž opět ukázal ve své plné nahotě.

Málokdy jsem souhlasil s názory Miloše Zemana. Když si v prognostickém ústavu po sametové výměně komunistických stráží rozdělovali chlapci role, na něj zbyla úloha bodrého žvanila, který bude svými bonmoty pomáhat obrozené levici, aby neskončila v propadlišti dějin. Vzhledem k tomu, že jeho intelektuální potenciál přeci jen o hodně převyšuje potenciál nosičů mávátek na 1. máje, mládežníků pod prapory KSM i zasloužilých soudruhů a soudružek z tribun vyzdobených rudými třešničkami, podařilo se mu stvořit téměř z ničeho parlamentní a posléze dokonce i vládní soft komunistickou partaj.

Poté co, jako mnohý dosebezahleděný vůdce, dostal od svých zamindrákovaných a závistivých oveček ránu mezi oči při presidentské volbě, jeho vyjádření pozbyla vtipu a starý pán se odstěhoval do chaloupky na Vysočině, odkud občas vyšle do Lidového domu pár otrávených šípů.

Tu odhalí ve své době nejpopulárnější socdemáckou političku jako línou couru, tu zas akciového křišťálově čistého génia naprosto legálně vydělávajícího desítky miliónů za týden jako připosraného zákulisního intrikána s IQ vypnuté automatické pračky, tam si zase dovolí prohlásit, že současný nejvyšší alfa samec oranžové partaje a jeho podržtaškové jsou impotentní.

Abychom vedení ČSSD nepřisuzovali něco, co becherovkový král nechtěl říci. Bylo míněno myšlenkově impotentní. Byla míněna zoufalost s jakou se snaží udělat cokoliv, aby alespoň jednou dokázali to co on, vyhrát nějaké volby.

Věčně druhý vítěz je malinko nervózní. Slíbil svým poddaným mlaskání u plných koryt bohatě dotovaných státním rozpočtem, avšak ani s pomocí marťanů a ortodoxních bolševiků se mu nepodařilo nacpat hlavním vchodem do Strakovy akademie. Dští tedy kolem sebe síru a oheň pekelný, aby dokázal , že ne on, ale spiknutí tunelářské, zbohatlické a jánevímjaké mafie je na vině odstavení levicového stáda od daňovými poplatníky plněných žlabů.

Otáčí se na všechny světové strany jako korouhvička v oku hurikánu dle výzkumů veřejného mínění, mění manželky za nemilenky, hraje chuďase na skromné svatební cestě a jeho nová “frau” musí na svém blogu méně movité čtenáře uklidňovat, že kožíšek nestál ani půl miliónu, že do Dubaje určitě s Jirkou nepoletí a v New Yorku nenakupují, neboť nejsou milovníky luxusu, předtím však uspořádá svatební hostinu v jednom z nejdražších hotelů, kterážto stojí více než průměrný volič socanů vydělá za několik let. Ještě, že mladým přispěl pantáta ze Slovenska a kamarád z STB dal slevičku, kompenzovanou Bohoušem Sobotků již raději předem, když korýtka byla plná pomejí.

Od politiků na celém světě jsme zvyklí už téměř na vše. Ti levicoví však mají největší problém s tím, jak šikovně zakamuflovat, že jejich programem je vytvořit jednotnou masu chudáků, která bude závislá na státních milodarech, zatímco oni budou žít obklopeni pohádkovým bohatstvím a suitou přisluhovačů.

Nejlepší obranou je útok. Tak zavelel myšlenkově impotentní ÚVV ČSSD. Paroubek otázky svého majetku odbyl památným : “Kdo z Vás to má ?”, doktor korupce Ráth vyzval národ k ignorování zákonů ČR, a když zjistili, že i toto si mohou dovolit a přesto rostou preference, přitvrdili.

Mistr socialistické demagogie vykonstruoval totálně zbídačený národ, umírající po tisících, nemaje na poplatky lékařům po zavedení vládních reforem, přidal trestní oznámení na pana Kubiceho, který si jako první policista ve státě dovolil poukázat otevřeně na rozpory v činech a majetkových poměrech strany šibalů. V televizní debatě chycen moderátorem při jasně prokazatené a neomalené lži pak národu tvrdí, že on nic, on chtěl jen takový malý radáreček. Asi by ho tedy obsluhovali jen takoví malí Američánci a chránil by nás jen před malými raketkami s malinkým doletem. To kdyby na nás Slováci začali pouštět papírové vlaštovky.

Nejvíce mediální pozornosti se však dostalo hotovém “majstrštyku” myšlenkových impotentů z Lidového domu. Všemi barvami hrající kandidát na presidenta ČR. Socani a zelení, nemajíce ve svém středu ani jedinou osobnost, která by alespoň s minimální nadějí na úspěch mohla soupeřit s Václavem Klausem, po několikaměsíčním lavírování se všelijakými Dientsbiery nominovali profesora z “Říše imperialistického zla” Jana Švejnara.

Dle mého názoru je to tentokráte rána mezi oči všem pravověrným socanům. Shromáždění na jeho podporu dokonce pořádá i Jan Šinágl, ikona antikomunismu v naší vlasti posledních let. Tak nějak se tedy nelíbí kovaným soudruhům z KSČM, na které Paroubkova squadra spoléhá při cestě k vládním výšinám. Takže jedinou možnou alternativou odvrácení dalšího volebního fiaska oranžové korupcestrany je otevřené přiznání handlu, se kterým musí Švejnar již od začátku kalkulovat, to jest ortodoxní bolševici, pokračovatelé zločinecké KSČ, budou ve vládě. Jinak navrhnou svého Dientsbiera a americký profesor může zase odjet vybírat kandidáty na Nobelovu cenu.

Jiří Paroubek a jeho přikyvovači udělali z volby presidenta větší kauzu než jí dle jeho pravomocí vůbec přísluší. Hodnocení Miloše Zemana je v tomto případě excelentní. Hloupým natřásáním vlastního peří si zadělali na další fiasko. Samolibý sexy mozek nezapomněl v inkriminované televizní debatě připomenout, že jeho popularita je o 18 procentních bodů vyšší než předsedy vlády. Otázkou však je co dokážou ještě i ti nejhloupější příznivci ČSSD zkousnout ? Nesplnitelné sliby, demogogické fráze, podpásové útoky, stále opakované lži, oteplákovaného ministra, milióny v igelitce, kauzy biolíh, Budišov a další šibalové, vše bylo odpuštěno. Dokážou se však dívat i na leninskou cestu “Kupředu, zpátky ni krok!” v podání jejich impotetních žvanilů ruku v ruce s propagátory zákonem zakázaného bolševického učení ? Pokud ano, Bůh s námi.