Ne má m rá da pe re xy a jes tli mi za něj ně kdo dá za se kar mu, má ne ná vist se je ště zvý ší...
Měsíc se koupal
v rozteklém pobřeží
Říční tok podplatili
nečekanými přívalovými dešti
s nezvyklou přísadou
Líbání Obětí
Platím clo
závojnatkám
co mi přivezly
slzy
Vášnivá medůzo
bláznivých klučičin
zabav mě a
vylož mi mé sny
Ležím pod stolem
vysátá podzimem
odvádím daň
za sny
po nichž jsem
nikdy
nechtěla
splnění
Vášnivá medůzo
navštiv mě podruhé
lehni si na ubrus z lučního hedvábí
Přiznej se po dobrém
řekni
cos ukradla
ze snů těch indických
naivek
těch
princezen
Vsedě a v zásadě
Nepochopení
šílím a ty
střílíš
od boku
a snažíš se
nenápadně
zahladit stopy
po tom, co jsi
spálil
všechny
mosty
Jenže sis nevšiml, že jsem stála na jednom z nich
Byla mi zima
ale nebyla potřeba řešit to tak
unáhleně
Když jsi mi snědl večeři a nezajímalo tě
jestli
nemám hlad Měla jsem
Omlouváš se po deváté, ale
listy dál padají
z nahatých stromů
slunce hřeje
v rádiu hrají pořád ty
příšerný písničky
a nic se nemění
Ne není to lepší
Tady máš kapesník a zase si
můžeš hrát
na toho samaritána
Můžeš mi utřít slzy, ale doufám
že mi alespoň
sedřeš kůži
A pak si ji odneseš
na zlatém podnose
jako suvenýr
z dob, kdy ses
takzvaně
"neudržel"
„Můžeme být dál kamarádi?“
„Ne. Už to nejde.“
Jsem prý cynická
ve své podstatě a
tak mlčím
a ty gentleman
mi se špatně skrytou
slastí
plivneš do tváře
„Díky za krásný čtyři roky“
Na svém chodníku slávy
si tančíš a
počítáš sloky
Opíjíš se
mými
slzami
A já
kroutím hlavou
obličej se mi zcvrkává jako
přeschlý jablko
do grimasy
tak familiární a
známý
ze dnů kdys mi řek´
s pocitem uvědomění, že jsem
Příliš
Odcházíš
a já se na truc
rozbíhám
na druhou stranu
Nechci tě vidět
chci vrátit tu
starou představu
Iluze a sny o tobě
o celým světě
Marně ji hledám
v dávných vzpomínkách
jenže všechno už jsi obarvil
a nezbylo
jediné čisté
prostěradlo
Jsi maják, co chce
sadisticky
utopit poslední plavce
na moři
Zhasínáš, a já
jsem ten opozdilec, co
zachraňuje svět
na voru
v kaluži
A je dávno po
době, který se říká
Pozdě
Když mluvím a mluvím
jsi nějaký ztuhlý
a pořád nechápeš
že už nikdy nemůžeš
být mým
přítelem
Protože jsi mě smetl ze stolu a
rozbil na
miniaturní
skoroneviditelné
kousky
Jsou mi všechny tak cizí
že už se nikdy nedokážu
vrátit
zpátky
a poskládat
Všechno jsi změnil
k nepoznání
I mě
