Připomíná vývoj teplot ve Střední Evropě slavný "hokejkový graf"? Kdepak. Oteplení za dvě stě let nestojí za řeč - odečteme-li vliv tepelného ostrova a vliv Slunce, nezbude nám nic. To je vliv dvou set let antropogenního skleníkového efektu v jedné z nejdéle industrializovaných zemí světa.
Na oslavu jednoletého výročí se vracím k článku pana Metelky z prosince 2010.
V únoru 2010 jsem napsal: "Ve Střední Evropě se od roku 1800 nijak znatelně neoteplilo. Tak například, roční průměrná teplota 1794 byla 11.50 °C a v roce 2005 jen 10.88 °C. Přitom si uvědomte, že Klementinum je uprostřed hlavního města, čili teploty roku 2005 jsou uměle zkreslené nahoru kvůli efektu městského tepelného ostrova. Ani tak tu ale není od roku 1800 žádné znatelné oteplení." (zdroj)
Pan Ladislav Metelka, pracovník Českého hydrometeorologického ústavu, dodnes nebyl schopen dokázat své nařčení, že jsem své závěry odvozoval ze srovnání jen nějakých dvou nahodilých roků. Stále mlčí. Dobře ví, že dva roky uvedené v textu byly uvedeny jen jako příklad. Proto je tam také řečeno "například", to dá rozum. Pan Metelka pomlouval například v článku „Skepticismus vs klimaskepticismus“ (září 2010) a pak znovu v článku „Klimaskeptická argumentace v praxi“ (prosinec 2010).
Nešlo navíc o příklad "nahodilý" a je zvláštní, že to klimatolog nepozná. Kolem roku 1795 byly všechny roky na podobné úrovni jako některé roky současnosti. Zatímco kolem roku 1890 nebyl žádný rok na podobné úrovni jako současnost. Mnou uvedený "příklad" má tedy vypovídací hodnotu - i když to pan Metelka třeba ještě nechápe.
(Graf 1: Takhle to vypadá, když data dáte do ruky politickému klimatologovi. Žádná korekce městského tepelného ostrova. Samozřejmě nikdo nejsme dokonalý a každý občas udělá chybu. Pak by ale pan Metelka měl trochu opatrněji zacházet se slůvky o amatérismu. Zdroj)
Sonda do duševního světa klimatologa. L.Metelka: "Klimatolog si nebude všímat jednotlivých peaků a anomálií, ale celkového průběhu teplot a jejich systematických změn. A řekne Vám, že ta data je třeba aproximovat nějakou křivkou nebo shladit."
Statistika dokáže hotové zázraky, třeba nakrmit hladovějící. Na papíře. Známý příklad říká, že když já jsem měl k obědu celé kuře a vy jste byli hladem, statistik udělá průměr a řekne, že každý jsme měli v průměru půlku kuřete. Takovéto průměry jsou pro pana Metelku skutečnější než realita.
Vůbec mu nevadí, že jeho červená čára je kolem roku 1790 půl stupně pod SKUTEČNÝMI teplotami. Podle něj je skutečná realita ta červená čára, nikoli to co bylo fakticky naměřeno.
Shlazených zprůměrovaných křivek si můžete vytvořit kolik chcete, a každá bude jiná. Naměřená data jsou ale jen jedna. Takže kdykoli někdo presentuje nějaké shlazené křivky, požadujte původní údaje!
VLIV UHI
Pokud mohu něco poradit, pan Metelka by příště ve svojí analýze neměl zapomenout na korekci UHI. Že městský tepelný ostrov (UHI) v Praze vskutku zkresluje teploty a to asi o půl stupně Celsia, o tom jsem psal už před rokem. Jde o Brázdilovu studii uvedenou v grafu níže. Viz můj článek: Klementinum - vliv městského tepelného ostrova (27.11.2010)
(Graf 2: Vývoj UHI dle Brázdila)
Jak by graf z Klementina vypadal, kdybychom ho očistili od zkreslujícího vlivu pražského tepelného ostrova? Na to nám odpovídá pan Josef Zemánek, který píše na Euroekonom.cz a provozuje web Globalni-ochlazovani.cz. Zpracoval následující graf.
http://www.globalni-ochlazovani.cz/teploty-praha-klementinum.php
(Graf 3: Klementinum očištěné od UHI)
JE TO HODNĚ NEBO MÁLO?
Vidíme, že po eliminaci UHI nám zbude oteplení asi o půl stupně Celsia za dvě stě let. V této lokalitě je ale tak velká přírodní variabilita, že se zde v první půli 19.století z přirozených příčin ochladilo o téměř 2°C. A lidé to přežili. Ve srovnání s tím tedy půl stupeň za 200 let opravdu není výrazné oteplení.
Uvažme také, že ve 20.století rekordně stoupla sluneční aktivita. Byla nejvyšší za stovky, možná tisíce let. Odečteme-li její vliv, pak nám jako oteplení zbude zhruba nula - to je vliv antropogenního skleníkového efektu ve Střední Evropě. To je vliv 200 roků spalování fosilních paliv v jedné z nejdéle industrializovaných zemí na světě. Nic.
Můžeme se bavit o slovíčkách. Nic. Nepatrné. Neznatelné. Nicotné. Nevýrazné. Malé. Nedůležité. Nestojí za řeč. Nijak alarmující. V rámci přirozené variability. Můžeme se přít o volbě slov. Na faktech se tím ale mnoho nezmění.
ALPY
Pan Metelka by možná rád tvrdil, že Klementinum je nějaká anomálie nebo, že toto měření je vadné. Ale Klementinum není žádná anomálie. Podobný byl zřejmě vývoj teplot v celé Střední Evropě. Protože po homogenizaci vypadají teploty v oblasti Alp velice podobně jako vývoj teplot Klementina po korekci UHI.
Reinhard Böhm et al. REGIONAL TEMPERATURE VARIABILITY IN THE EUROPEAN ALPS: 1760–1998 FROM HOMOGENIZED INSTRUMENTAL TIME SERIES. International Journal of Climatology 21 (2001)
(Graf 4: Alpy. Jsou to už data homogenizovaná, takže předpokládám že jsou očištěná od UHI... Dodatek 20.12.2011: Pokud tato řada od UHI očištěna není, jak tvrdí LM, pak je oteplení za 200 let ještě menší. Od současných teplot pak musíme odečíst ještě několik desetin stupně kvůli korekci UHI. Pak je tedy možné, že oteplení v Alpách za 200 let není půl stupně ale nula.)
PODOBNOST S HOKEJKOU? TO SOTVA
Nesprávné bylo i vystupování pana Radima Tolasze z Českého hydrometeorologického ústavu. Ten na semináři v Senátu 9.9.2010 senátorům tvrdil o vývoji teplot v ČR, že prý „je to graf, který trošku připomíná slavnou Mannovu hokejku" (zápis ze semináře 9.9.2010 zde). Neukázal jim totiž data z Klementina (s ani bez UHI), ale pouze údaje až od půle 19.století z jiných zdrojů. Tím jim skryl pokles teplot (hide the decline) v první půli 19.století a zamlčel tak podobnost tehdejších a současných teplot.
A co na to říká historický klimatolog Jiří Svoboda?
"Často dostávám otázku, o kolik stupňů se za posledních 200 let teplota zvýšila. Použil jsem k výpočtu pouze klementinskou řadu, aby ilustrace příkladu byla z domácích pramenů. Od roku 1890 až do současnosti (2005) se průměrná roční teplota zvýšila přibližně o 1,7 stupně C. To je ve shodě se zahraničními pracemi a česká řada se nijak od tohoto trendu neodchyluje. Je ovšem nutné připomenout, že téměř o tutéž hodnotu (1,5 stupně C) v letech 1790 - 1890 teplota klesla. To se již běžně neuvádí i když uvedený pokles je patrný na všech dlouhých řadách." (Jiří Svoboda. Globální oteplování nebo globální omyl? NP 17.února 2007)
To se ovšem lidé nedozvědí, pokud jim pozvaný odborník expert ukáže jenom půlku časové řady.
(Graf 5: Ne, pane Tolaszi, vývoj teplot ve Střední Evropě se hokejce nepodobá. Podle hokejky - podle medializované černé křivky uprostřed šedého pole - je oteplení od konce 18.století gigantické a mimo rámec přirozené variability. Podle Klementina je nepatrné.)
(Graf 6: Srovnej. BEST také neodpovídá vývoji teplot ve Střední Evropě. Buď je to rozdíl mezi klimatem světovým a regionálním. Nebo autoři BEST něco nedomysleli.)
VAROVÁNÍ!
Takže varování pro veřejnost a pro naše zákonodárce. Kdykoli posloucháte nějakého klimatologa, dávejte si pozor, aby vám presentoval skutečně naměřená data a ne jen shlazené průměry. Rovněž si ohlídejte, aby vám expert presentoval celý vývoj teplot od 18.století a ne jen od půle století devatenáctého. Rovněž si vyžádejte, aby tento graf byl očištěn od vlivu tepelného ostrova.
Když posloucháte klimatologa, je třeba být ve střehu. Taková je bohužel doba.
==============
Více na www.klimaskeptik.cz
Komentáře pište na http://www.klimaskeptik.cz/diskuse/nase-forum/
