Když tomu nerozumím, může za to CO2. Je to obdoba tzv. "Pišvejcovy konstanty". Je to libovolná hodnota, kterou vynásobíme chybný výsledek, aby nám vyšel výsledek, jaký potřebujeme.
Když archeologové něčemu nerozumí, označí to za votivní, tedy náboženský předmět. Když něčemu nerozumí klimatologové, označí to za vliv CO2.
Australská autorka Jo Nova to shrnuje ve skvělém článku "How to Create a Crisis Graph in 6 Simple Steps", kde popisuje, jak klimatologičtí modeláři dospěli ke známému grafu http://www.ipcc.ch/graphics/ar4-wg1/jpg/spm4.jpg
Krok 1
Krok 2
(Takhle slaboučký je podle klimatologů vliv Slunce a sopek)
Krok 3
(To je ona Pišvejcova konstanta. Vlivu CO2 přisoudíme libovolnou hodnotu - tzv. citlivost klimatu - aby nám to vyšlo. Místo CO2 bychom ale mohli dosadit i cokoli jiného. Mohli bychom třeba říkat, že modely nedovedou vysvětlit oteplování bez započtení vlivu čarodějnic nebo bez vlivu pirátů.)
Krok 4
Krok 5
A potom všude vyprávíme: "Modely nedokáží reprodukovat pozorované oteplení, pokud zahrnou jen přirozené faktory… " http://www.ipcc.ch/pdf/assessment-report/ar4/wg1/ar4-wg1-spm.pdf
Na tento fígl naletěl i sir David Attenborough, známý moderátor přírodopisných pořadů BBC. (Video: The Truth ABout Climate Change)
Veřejným tajemstvím ale je, že modely nedokáží reprodukovat pozorované oteplení ANI SE ZAPOČTENÍM CO2 (tedy s Pišvejcovou konstantou). Oxid uhličitý ve své úloze "deus ex machina" selhává. V první půli 20.století byly hladiny kysličníku uhličitého nepatrné a nemohou tedy být vysvětlením prudkého oteplení z let 1900-1945.
Místo CO2 můžeme jako Pišvejcovu konstantu použít i cokoli jiného, ale musí to být něco, co ve 2. půli 20.století hodně stouplo. Teploty v USA ve 20.století třeba korelují s cenou poštovních známek. Ale někdo by mohl namítat, že v obou případech může jít jen o náhodu.
Jo Nova. Shock - US Temperatures Driven by Postal Charges (3.května 2009)
(Nárůst CO2 mezi 1910-1940 byl nepatrný; Zdroj)
Pak tedy ale stojíme před záhadou. Oteplení z první půle 20. století se nedá podle modelů vysvětlit ani vlivem přírody ani vlivem člověka? Že by za tím byli ufouni?
Chceme-li vysvětlit oteplení z první půle 20.století, nezbude nám jiná možnost než připustit, že přírodní faktory (modré pole v Kroku 2) byly silnější. Slunce nepůsobí na klima jen přes TSI (sluneční tepelné záření, W/m2). Kolísání TSI se jeví příliš malé, takže Slunce musí na klima působit i nějak jinak než jen přes TSI. Jinak by teploty nekopírovaly tak těsně sluneční aktivitu!
Viz: Koreluje sluneční aktivita s pozemskými teplotami?
Je třeba započítávat také vliv slunečního větru a kosmického záření! Většinu oteplení bychom potom mohli vysvětlit přirozeně - Sluncem.
Nir Shaviv (2005) píše:
... zvýšení slunečního záření a pokles kosmického záření za poslední století zřejmě vedlo k oteplení o 0,47 ± 0,19_K, přičemž zbytek by mohl být přisouzen zejména vlivu člověka. Bez započtení vlivu kosmického záření by pouhý vliv slunečního záření odpovídal zvýšení teplot o 0,16 ± 0,04_K …. Antropogenní zdroje samy o sobě přispěly od začátku 20.století k oteplení o 0,14 ± 0,36_K"
Také by docela pomohlo, kdyby modely započítávaly vodní páru (nejsilnější skleníkový plyn) jako zpětnou vazbu zesilující oteplení, které způsobilo Slunce. Zatím modely vodní páru házejí do kolonky "antropogenní faktory" jako pouhou zpětnou vazbu k oxidu uhličitému.(viz Kam se klimatologům vypařila vodn pára)
A jsme zpátky u natahování měřítka grafů, jak jsem o tom psal v článku "Opravdu za většinu oteplení druhé půle 20.století mohou lidé?" Kdyby alarmisté nepodceňovali vliv sluneční aktivity, tak by neměli u grafů Slunce tak zploštělé měřítko a grafy teplot by v porovnání s tím nenatahovali jako žvýkačku. A obojí by do sebe zapadlo jako klíč do zámku.
Více na www.klimaskeptik.cz
K článku lze diskutovat na http://klimaskeptik.uforum.eu/
REFERENCE:
Nir Shaviv. On climate response to changes in the cosmic ray flux and radiative budget. (JOURNAL OF GEOPHYSICAL RESEARCH, VOL. 110, 2005) http://www.eike-klima-energie.eu/uploads/media/Shaviv.pdf
Jo Nova. How to Create a Crisis Graph in 6 Simple Steps",
http://www.ipcc.ch/graphics/ar4-wg1/jpg/spm4.jpg
