Konec prokrastinace a kritického myšlení

Jak dopadne přednáška na téma "klimatické změny z pohledu kritického myšlení", když se autor v důsledku prokrastinace nestihne připravit. 

Dostal jsem od čtenářů odkaz na zajímavé video. Na konferenci KRIMYŠ o kritickém myšlení v listopadu 2019 první příspěvek přednesl Petr Ludwig, autor bestselleru "Konec prokrastinace" a guru kurzů osobního rozvoje. Přestože jde o zkušeného řečníka a úspěšného podnikatele (založil školící firmu GrowJOB, která tuto konferenci organizuje) nyní expandujícího do Ameriky, přednáška mě konsternovala svou naivitou.

Autor sdělil, že chce dělat to, co Gréta, ale pokornějc a s větším respektem k protistraně. V tom případě ale neměl nasadit ironický tón a neměl si brát tričko s nápisem "pokoru kurva", jaké by člověk čekal spíše u provokatéra Novotného z Řeporyjí. 

https://slideslive.com/38921193/klimaticke-zmeny-z-pohledu-kritickeho-mysleni

https://www.krimys.cz/prednasky/ 

Přednášku o pokoře a slušnosti zahájil zcela nepokorně. Lidé, kteří mají jiný názor než autority, podle něj jsou psychicky nemocní. Trpí Dunning-Kruger efektem, kterému on žoviálně říká "dékáčko". Jde o to, že začátečníci přeceňují své znalosti.

Typickým příkladem DK jsou prý chytráci, co si přečtou dva články o očkování a hned mají jasno. Vzápětí nám ale přednášející Ludwig sdělí, že aby do klimatu pronikl "úplně nejvíc do hloubky", strávil jeden týden četbou Sputniku a hned ví, jak to všechno je (sic). 

Načež začne kárat publikum, že ještě nečetli zprávu "ajsípí" (na slajdu má ICPP) anglicky v originále. Lidé krčí rameny, že neví, co to je. Tato tajemná organizace zůstává záhadou dodnes. Možná ale přednášející měl na mysli "ajpísísí" čili IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change).Klimatickou komisi OSN.

On prý této komisi věří, protože dostala Nobelovu cenu za mír. To je jako bych řekl, že někomu věřím, protože nosí brýle a lidé s brýlemi jsou chytří. Od osoby přednášející o kritickém myšlení je to neuvěřitelný výrok. Nobelovka za mír je udílena z politických a nikoli odborných důvodů a kritériem je spíše "bias" komise nežli výsledky. Proto také k nositelům patří palestinský řezník Jásir Arafat a Barack Obama, který se zasloužil o rozvrat Sýrie a Libye.

SCREENSHOT 1: ICPP a pokoru kurva. To nevymyslíš.

Pokud první přednáška na konferenci o kritickém myšlení připomíná stand-up výstup "blbé blondýny" Pazderkové, je něco špatně. "Tak já jsem teda jako zjistila, že jsem jako hustě chytrá. A jsem si teda přečetla ten nový aport toho pí pí pí, co vyhráli pohár míru, žejo...". Ano, chyby děláme všichni, ale pokud člověk začne proslov zesměšňováním začátečníků a sám je přitom začátečník, asi mu není pomoci.

Přestože DK je jeho oblíbené téma už roky (píše o tom i ve své knize z roku 2012), nedokáže "dékáčko" rozpoznat u názorových souvěrců. Když někdo namítne, že Gréta nemá vzdělání a navíc má od doktora papíry na hlavu, podle pana Ludwiga je to prý argumentační  faul ad hominem. Jenže zhodnocení spolehlivosti, kvalifikace, racionality zdroje informací je něco, co dělá každý kriticky uvažující člověk. Vy se také staráte, zda ta či ona informace pochází z Nature nebo ze Sputniku. Mimochodem, kdepak je Grétina pokora?

Přednášející nás poučuje o banalitách typu "názory nejsou fakta". Sám se tím ale neřídí. V minutě 25:15 tvrdí bez uvedení jakéhokoli zdroje, že v roce 2019 amazonské pralesy jsou káceny nejrychlejší rychlostí v historii.  Ano, za Bolsonara se kácení pralesa sice zvýšilo oproti předchozím letům, ale v 90. letech se kácelo mnohem více. Nejvíce za posledních deset let není nejvíce v historii! Pokud se autor na začátku chlubí, že předvede "evidence based" přístup, tak si tohle nemůže dovolit.

GRAF 1 : Údaje z INPE v grafice od zpravodajského portálu Mongabay. Z článku "Amazon deforestation rises to 11 year high in Brazil" (Zdroj).

Autor nám nejprve klade na srdce, abychom rozlišovali názory a fakta a pak se ale sám ohání spekulacemi z budoucnosti  (Clark a kol. 2016), které si nelze ověřit, nevlastníte-li stroj času. Že prý se klima mění 50x rychleji, než je přirozené. Citovaná studie ale nepopisuje současnost. Je to scénář pro dalších deset tisíc let. Kam se hrabe Sibyla a věštírna v Delfách. Proti tomu lze postavit naměřený fakt, že dosavadní vývoj teplot v Grónsku a Antarktidě nijak nevybočuje z přirozených výkyvů, jaké tam jsou běžné. Víme to z vrtů v ledovcích, to jsou data za stovky tisíc let (Holocene Climate Atlas, zdroj i grafy najdete zde). 

GRAF 2: Sluneční aktivitu lze měřit různými indikátory. Pan Ludwig to používá tak, že jeden si vybere a tvrdí, že ten druhý je "dávno vyvrácený". Zde třeba vidíme vztah mezi teplotami (silná čára) a minimálními hodnotami aa-indexu geomagnetické činnosti (čárkovaná čára), který kolísá podle vlivu Slunce. Na počátku 21 století vztah Slunce  a teplot sice oslabil, ale ve 20.století byl robustní. Zdroj: Cliver et al. Solar variability and climate change: Geomagnetic aa index and global surface temperature” (Geophysical Research Letters, Vol.25, 1998)

Od autora přednášek o kritickém myšlení mě tohle všechno překvapuje. Asi jako když načapáte vyhlášeného vegetariána, jak stojí ve frontě u řezníka. Autor se pokusil aplikovat kritické myšlení na téma pro něj zcela nové a bez úspěchu. Ono přednášet o bruslení a sám bruslit jsou dvě různé věci. Je to v ostrém kontrastu k loňskému ročníku (2018), kde na téže akci vystoupil Bjorn Lomborg. Možná jsem to ale jen nepochopil. Pokud byla přednáška míněna jako parodie, tak se autorovi o?louvám a gratuluji.