Chybné datum: Rusko dobylo Krym v roce 1783, nikoli 2014

Ruská anexe Krymu nemůže být "narušení ukrajinské suverenity" jednoduše proto, že Krym není na Ukrajině. K anexi Krymu nedošlo v roce 2014 ale o dvě a půl století dříve. Navíc Rusové nevzali Krym Ukrajincům, ale tatarským otrokářům.

Tatarský nájezdník (převzato z Kizilovy publikace níže)Kresba A.Dürera

Nikdy by mě nenapadlo, že uvidím v televizi záběry, jak Rusko dobývá a anektuje Krym. Myslel jsem, že k tomu bychom potřebovali stroj času. Protože Rusko přece anektovalo Krym za Kateřiny Veliké v roce 1783. Jak tedy mohou světová média tvrdit, že Rusko dobylo Krym v roce 2014? Že by překlep? 

Rusko se opravdu zmocnilo Krymu násilím, ale nevzalo ho Ukrajincům. Krym obývali Tataři, potomci Čingischánových hord. Byl to poslední zbytek kdysi mocné Mongolské říše. Od 15.století byl krymský chanát vazalem Otomanské říše, tedy Turecka. Krymští Tataři byli proslulí lovci otroků. Dělali zájezdy… totiž nájezdy do Ruska/Polska a desetitisíce unesených lidí prodávali do otroctví. Jako hráz proti těmto nájezdům si Rusové a Poláci najímali ukrajinské Kozáky.

Mikhail Kizilov. Slave trade in early modern Crimea from the perspective of Christian, Muslim and Jewish sources (Oxford University)

Ale to se zřejmě nikdy nestalo, protože podle politicky korektních médií Rusko přece obsadilo Krym až v roce 2014. 

Když carevna Kateřina Veliká přijela na Krym na inspekci, kníže Potěmkin se chtěl ukázat, co všechno stihl na dobytém území vybudovat. Proto prý po trase cesty vystavěl pověstné „Potěmkinovy vesnice“. Příběh o vesnicích je sice zřejmě mýtus, zato Potěmkin bezpochyby založil přístav Sevastopol a vybudoval mocnou Černomořskou flotilu.  

Ale to se zřejmě nikdy nestalo, protože Rusko přece podle politicky korektních médií obsadilo Krym až v roce 2014. 

My jsme se ještě ve škole učili o tzv. krymské válce. V půli 19.století se Rusko pokusilo získat přístup z Černého do Středozemního moře. Vedlo proto válku s Tureckem, které tuto úžinu ovládalo. Západní velmoci (Fr, VB) se postavily na ochranu zesláblého Turecka, protože nechtěly, by Rusové měli přístup do Středomoří. Obléhání ruského Sevastopolu na Krymu vešlo do dějin vojenství. 

Ale to se zřejmě nikdy nestalo, protože Rusko přece podle politicky korektních médií obsadilo Krym až v roce 2014. 

Chruščov dal Krym formálně pod správu Ukrajiny, protože to je nejblíž. Za Gorbačovova chaosu Ukrajina poněkud zneužila oslabení SSSR a Krym si zabrala pro sebe i po vyhlášení nezávislosti. Ale vždy šlo o autonomní oblast. I po rozpadu SSSR tu Moskva měla své základny a svou flotilu.

A dnes? Novináři místo pořádné žurnalistiky jen omílají propagandu obou stran. Buď je to "nehorázné narušení suverenity Ukrajiny" nebo naopak "právo na sebeurčení Krymu". Ve skutečnosti jde ale o přístav. 

Rusko v 18.století získalo dva přístavy, které mu zajišťují cestu na Západ. Na severu je to Petrohrad, na jihu Sevastopol. Těžko čekat, že si Rusko nechá bez boje vzít tak životně důležité opěrné body. Jenže právě o to se tu hraje. Už před pár lety ukrajinští nacionalisté (Juščenko 2009) vyhrožovali Moskvě, že neprodlouží pronájem a vyhostí ze Sevastopolu ruskou flotilu. 

Yushchenko: Russian Black Sea Fleet must be withdrawn by 2017 (Kyivpost.com 28.11.2009)

Nechci si Rusko idealizovat. Panslavistům ideály splaskly už v roce 1830, když car potlačil polské povstání. Rusové Kozákům na Ukrajině dlouho vládli a v 19.století potlačovali ukrajinské národní obrození. Takže chápu, že Ukrajinci k Rusům mají vztah asi jako my k Němcům. Kdyby Putin dobyl Kyjev, pak je to vskutku agrese. 

Jenže Krym není na Ukrajině. Ukrajinští Kozáci historicky žili ve vnitrozemí. Přístavy na území původního tatarského chanátu vybudovali až Rusové. Proč tedy takový humbuk kvůli Krymu?

Jak expanze EU a NATO dosahuje hranic Ruska, napětí houstne. Státy, které jsou mezi EU a Ruskem, v roce 2009 v Praze podepsaly "Východní partnerstsví", což je příprava na členství v EU.  Už několik let NATO trénuje rok co rok ukrajinskou armádu (cvičení "Rapid Trident"). 

Kdyby Ukrajina (zahrnující Krym) vstoupila do EU a/nebo do NATO, Rusové by ztratili svůj klíčový přístav - dostal by se do rukou nepřátel Moskvy. V tomto konfliktu je agresorem expandující EU, nikoli Moskva, která si jen hájí SVŮJ přístav Sevastopol.

Když protiruské síly prohrály ve volbách 2010 (které dle pozorovatelů proběhly bez podvodů), uchýlili se novodobí Banderovci k puči. Legálně zvolený president Janukovyč byl vyhnán ze země jen proto, že odmítl podepsat žádost o Anšlus, totiž vstup Ukrajiny do EU. Proč stoupenci Evropské unie nepočkali způsobně na příští volby a nezvolili někoho, kdo to podepíše? A potom, že vstup do EU je dobrovolný. Odmítněte ho a se zlou se potážete.  

Co bude dál? Co třeba následující scénář? Do sporu Ukrajina-Rusko se může vložit NATO jako "nestranný zprostředkovatel". A jako "kompromis" by se z Krymu udělalo demilitarizované území nepatřící Rusku ani Ukrajině. Tím by Moskva přišla o svou Černomořskou flotilu. Jako to bylo 1856 po krymské válce.