S kolegou Láďou Matuškou jsme před časem učinili šokující odhalení: Řada blogerů, kteří zde, na blogu iDnes, publikují a předstírají, že jsou živí lidé z masa a kostí, jsou ve skutečnosti pouhými textovými roboty.
Shodou okolností robot, odhalený jako první, zplodil dnes poněkud nevybíravý článek, který se dočkal několika kritických reakcí, nejspíš od čtenářů, kteří tento podvod s automaty ještě neprokoukli.
Rozhodl jsem se tedy, že zde podám stručný návod, jak rozeznat robota od živého blogera. Je to několik prostých kroků, na které když si budete dávat pozor, nemůžete se splést.
1. Robot publikuje velice často
A to tak, že takřka denně, nebo obden. Ovšem nikdy se neprohřeší proti kodexu blogera. Kodex má totiž v sobě zakódovaný.
2. Robot píše velice dlouhé články
Pro robota je to hračka, prostě jenom generuje nuly a jedničky.
3. Robot si nevybírá
Míněno nevybírá tématicky. Je mu takřka jedno, na jaké téma text generuje, nicméně v jistých mantinelech se pohybuje. Někdo píše třeba jenom o politice, jiný jenom o sexu a tak podobně. Nicméně i v rámce této užší specializace jsou schopni velké variability.
4. Robotovi je jedno, co si o něm čtenáři myslí
Robotovi záleží pouze na tom, co si o něm myslí ostatní roboti. Ti ale články ostatních blogerů, ať už robotů nebo živých, nečtou. Takže robotovi je jedno, co do článku napíše a jaké reakce ve čtenářích vyvolá.
5. Robot zásadně nezavírá diskuse
Proč by to taky dělal, je mu úplně jedno, co si o něm myslíte.
6. Přestože robot diskuse vždy povoluje, nikdy se sám diskuse neúčastní
To souvisí s předchozím bodem. Robotovi je úplně jedno, co o něm lidi do diskuse naplácají. Je mu také jedno, zda čtenáři článek pochopili či nikoli. Robot zkrátka nemá potřebu někomu něco vysvětlovat.
Takže milí čtenáři, asi tolik. Příště, než se zase začnete zbytečně rozčilovat, proklepněte si nejprve autora, zda tato kritéria nesplňuje. Pokud zjistíte, že ano, pak vězte, že diskuse pod jeho článkem je naprosto zbytečná.
