A prý mediální šeď a prázdnota v důsledku okurkové sezóny. Přitom stačí pospojovat několik klacků a špagátů, vyjít s nimi do ulic a republika je vzhůru nohama.
Ačkoliv částečně rozumím motivům Adama Bartoše a chápu jeho potřebu čeřit mediální vody, je mi motiv šibenic coby součást středečního demonstrování poněkud cizí. Dle mého vkusu představuje oprátka něco, co v konečném důsledku napáchá více mediální škody, než užitku (přičemž neuškodí jen Bartošovi a jeho soukmenovcům, nýbrž protiimigračnímu odporu v ČR jako celku). Zjednodušeně: jistým způsobem chápu použití šibeničních maket (byť s ním obecně nesouhlasím), zároveň chápu i důsledek, tzn. opoziční výkřiky o podněcování k násilnostem. Co naopak nechápu vůbec je šachová partie, kterou na základě šibenic začala hrát česká politická scéna v čele s Milanem Chovancem.
Podle všeho totiž není ani tak důležitá přítomnost šibenic na veřejných akcích. Důležité se zdá býti spíše to, která ze znesvářených stran tento symbol použije; např. když se iniciativa Čechy v ČR nechceme na své veřejné akci vytasila se šibenicí brouka Pytlíka (viz foto), nikdo nebyl znepokojen, nikdo nebyl mediálně vláčen a nikdo se nemusel chodit zodpovídat k ministrovi na kobereček. Jak je to možné? Že by v oáze české spravedlnosti fungoval dvojí metr?
.Stejně tak nebyl nikdo znepokojen např. v dubnu 2013, kdy byla v rámci protivládní demonstrace na Václavském náměstí sťata figurína představující Miroslava Kalouska. (více zde ). Problémem se v tomto kontextu tedy nezdá býti mediálně propírané vyzívání k násilí, a proto se musím nutně ptát: jak a čím byla ve středu překročena ona pomyslná hranice? Kde udělali soudruzi z Bartošovy Národní demokracie chybu?
Nyní si tak trochu zašťourám v technickém provedení. Protičeská šibenice s Broukem Pytlíkem (čti: ta přípustná) na straně jedné a prázdná šibenice středeční, avšak s protiunijními motivy (čti: ta nepřípustná) na straně druhé; neskrývá se kámen úrazu právě v oné znepokojivé šibeniční prázdnotě? Ovšem pozor, první úskalí - nenapadá mne žádný způsob, jakým symbolicky „oběsit EU“ s patřičnou rezonancí (resp. kdo v ČR zosobňuje eurohujerství do té míry, aby si zasloužil symbolickou oprátku?). Měli by tedy tvůrci šibenic vyjádřit svůj postoj jiným, pro naše mocipány stravitelnějším způsobem? Jak dát vládním činitelům najevo svůj odpor k bruselskému diktátu a zároveň v nich nevyvolat strach o židle, v nichž dřepí jejich ctěné zadky? Prošlo by lépe např. takové demonstrativní zničení eurounijní standarty? Manuál by mohl poskytnout např. všemi oblíbený Milan Kohout , zkušený to vlajkový prznitel…
Momentálně s napětím očekávám, jakou zhovadilost si naši vladaři vycucají s prstu příště. Každopádně se v nadcházejícím roce preventivně nezúčastním veřejného pálení čarodějnic, neboť bych riskoval nemilost a zlobu paní Šabatové. Ta by si v rámci svých obvyklých manýrů a kejklí mohla onu kulturní zvyklost vyložit jako další útok směřovaný vůči její osobě, následovalo by nějaké to tradiční bonzování u Jirky Dienstbiera a celý sociálně-demokratický cirkus (v čele s principálem Sobotkou a jeho chuťovým ocasem Chovancem) by se rozjel nanovo. Politická korektnost dle bruselského standardu u nás zkrátka BUDE a hotovo! A vůbec, proč troškařit? Navrhuji preventivně odstranit ze všech veřejných míst další odporný symbol popravování a bestiálnosti. Lidská blbosti, kde je tvůj konec?
Závěr: Ačkoliv nejsem příznivcem názorů a postojů Adama Bartoše a s motivem šibenic na veřejných akcích principiálně nesouhlasím, musím všem těm údajně nebezpečným klackonošům vyjádřit svůj vděk; naprosto tuctovou, neškodnou a bezvýznamnou pitomostí dokázali (byť neúmyslně) odkrýt způsoby, jakými současná vláda pod bruselskou taktovkou kastruje svobodu projevu ve jménu vyšší spravedlnosti. A mám jisté obavy, že tak nečiní pouze v důsledku přehřátí ze současných veder.
