Volně navazující pokračování předchozí tématiky aneb zná současný pseudouprchlický lobbing ještě nějaké hranice?
V přechozím blogu jsem vyjádřil své pochybnosti ohledně zvaní etnobyznysmenů do veřejnoprávních médií – pokud volá po přijímání migrantů někdo, komu na jejich přítomnosti stojí živnost a obrat, pak jde z jeho strany pouze o prachsprostou reklamu a učebnicový střet zájmů. Tento fakt nevyvrátí ani sebelepší „dobrotvůrcovská“ mediální kampaň, ba dokonce ani srdceryvné fotky mrtvých dětí…Coby konkrétní příklad jsem naposledy použil paní Magdu Faltovou – ředitelku Sdružení pro integraci a migraci (dále jen SIMI). Tato dáma se v posledních měsících s železnou pravidelností (subjektivním odhadem každých 10 dní) objevuje jakožto odborný host zpravodajství ČT a vydatně plní hlavy diváků svým konstantním plkáním o lidském utrpení a nutnosti naší (resp. VAŠÍ!) solidarity.
Ihned po vypuštění minulého blogu se dostavily silné pozitivní ohlasy, troufnu si dokonce namyšleně tvrdit, že se blog stal do jisté míry virálním (stovky sdílení, o zkopírované pasáže textu zakopávám v internetových diskusích ještě dnes…) a já, ve své nezměrné naivitě, začal koutkem duše tak trochu doufat ve změnu větrů. Pád zpět do reality se dostavil o pouhý týden později, a to při čtení TV programu:
- Úterý 1. Září 2015 – Interview ČT 24 – host: Michal Hašek, jihomoravský hejtman, v pozici neustále přerušující a pranýřující bestie „moderuje“ Zuzana Tvarůžková
- Úterý 1. září 2015 – Hyde Park – host: Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům (dále jen OPU), v pozici vlažně oťukávajícího moderátora B. Klepetko.
- Středa 2. září 2015 – Inteview ČT 24 – host: Magda Faltová, ředitelka SIMI, v pozici horlivě přihrávající moderátorky opět Zuzana Tvarůžková
Ano, další televizní půlhodinka v „hřejivé etnonáruči“ Magdy Faltové. Zase. V hlavě mi vyvstala otázka „Jsem to jen já, kdo už má plné zuby televizního etnomončičáka?“ Odpověď mi záhy poskytl čétéčkový Facebook:
Subjektivní odhad: vyjmenovaná „názorová opozice“ se letos objevila na obrazovce ČT dohromady zhruba tolikrát, kolikrát to stihla jen samotná M. Faltová během posledního kvartálu; aneb reflexe názorového rozložení společnosti v praxi. Volně přeloženo „Ovčane, vy laskavě držte hubu a krok, před půlrokem jsme na podobné téma grilovali Okamuru…“.
Nemá smysl rozebírat všechny 3 zmíněné rozhovory do detailů, proto se jen zkratkovitě zaměřím na ty nejlepší zářezy.
- O interview Tvarůžková vs. Hašek bylo již několikrát napsáno vše podstatné, tudíž jen krátké shrnutí: Zuzana Tvarůžková si dlouhodobě nosí své osobní názory do práce a její výsledky tomu odpovídají. Tudíž si myslím, že není dostatečně kompetentní pro výkon současného povolání a měla by být minimálně přeřazena na nižší pozici, lépe odpovídající jejím schopnostem (tzv. mluvící hlava).
- Martin Rozumek představuje dalšího zástupce z nekonečných řad etnobyznysmenů - poradců, řadově se ovšem vymyká svým daleko sofistikovanějším projevem (v porovnání s M.Faltovou či L.Sládkovou působí mnohem inteligentnějším a vyrovnanějším dojmem). Z obsahového hlediska se přesto se svými kolegyněmi víceméně shoduje, odlišná je pouze forma podání. V případě tohoto rozhovoru vidím základní kámen úrazu ve špatně vybíraných otázkách ze strany tvůrců Hyde Parku (chybělo mi zejména konkrétnější zmapování působnosti OPU, viz níže).
- Kuriózní myšlenky a názory: "Švédsko je 30 let před námi“ (v čem, islamizaci a bizarní politické korektnosti?), umožněme migrantům vybrat si cílovou zemi a zařiďme jim přepravu (?!?), cokoliv nám imigrant vypráví je nezpochybnitelná a nenapadnutelná pravda, musíme mu věřit a pomoct (zajímavé zejména ve vztahu k následujícímu telefonátu,viz další bod).
- V rozhovoru s panem Rozumkem proběhly dva velmi kontroverzní telefonáty: v prvním případě padla otázka na počet Syřanů, kteří dosud zažádali o azyl na českém území, načež M.Rozumek bez jakéhokoliv váhání či horlivého přehrabování v papírech vysypal z rukávu zcela přesná čísla česká, zároveň je porovnal s čísly zahraničními a následně poučil diváka o neopodstatněné xenofobii, přičemž na mě celý průběh tohoto výstupu svou hladkostí působil lehce zaranžovaným dojmem. V druhém telefonátu byl pan Rozumek nařčen ze lhaní a zlehčování údajným bezpečnostním pracovníkem uprchlického centra, který popisoval zcela odlišné (pochopitelně negativní) zkušenosti se svou „klientelou“. To pan Rozumek prachobyčejně odbyl s tím, že se volající nepředstavil jménem (což mi přišlo pochopitelné – strach ze sankce, případně ztráty zaměstnání) a tudíž jde z jeho strany o hoax. Podle pana Rozumka tedy máme bezmezně věřit příchozím imigrantům, nikoliv však volajícím divákům...
- Rozhovor s Magdou Faltovou nenabídl v podstatě žádné nové myšlenky z její strany, zajímavý byl tudíž zejména jako ukazatel kontrastního přístupu moderátorky. Břitva Tvarůžková zvládla ve svém přístupu k hostu obrat o 180 stupňů během jediného dne a jistě nebude náhoda, že šlo o hosta ze zcela opačného názorového spektra.
- M. Faltová v interview poskytla nové znepokojivé informace o působnosti a pracovní činnosti SIMI (viz níže).Z její strany bylo celkově nejzajímavější pseudomyšlenkou jakési spekulování o údajné rozsáhlé české poptávce po nekvalifikované pracovní síle (konkrétně byli zmíněni skladníci), kterou mohou nově příchozí migranti využít ve svůj prospěch. Vzhledem ke své odbornosti netuším, odkud paní Faltová tuto „vysokou poptávku“ vyčarovala (existuje alespoň v jednom českém regionu?), dále pak nevidím jediný důvod, proč by měli zaměstnavatelé upřednostňovat jazykově limitované nekvalifikované cizince oproti nekvalifikovaným Čechům, případně Slovákům, kterých je na trhu práce stále přebytek. Z osobní zkušenosti si také dovolím tvrdit, že se cizinecká nekvalifikovaná pracovní síla větším českým zaměstnavatelům prozatím obecně příliš neosvědčila (možná s výjimkou zemí dálného východu – Vietnam, Korea, Mongolsko apod.), neboť dlouhodobě nedokáže udržet vysoké pracovní tempo při relativně nízké mzdě.
Nyní menší rekapitulace dřívějších počtů, doplněná o nově poskytnuté údaje:
Začněme u SIMI - rozpočet za rok 2014: příjmy (čerpané z dotací a fondů) cca 8,1 mil. Kč, přičemž mzdové náklady představují položku ve výši cca 4,7 mil. Kč plus soc. a zdrav. pojištění ve výši cca 1,5 mil. Kč, dohromady tedy cca 6,1 mil. Kč. Pokud vezmu v úvahu dostupná čísla zcela přesně a rozpočítám mzdové výdaje na 17 zaměstnanců SIMI (takový počet uvedla sama Magda Faltová), pak vychází průměrná výše měsíční mzdy na částku 30 803,92 Kč pro jednoho zaměstnance. Dále je zde otázka efektivity – cituji výroční zprávu: „Úspěchy SIMI v roce 2014 - Poskytli jsme poradenství a asistenci více než 1500 klientům a klientkám SIMI.“ To znamená, že organizace SIMI dokáže při 17 zaměstnancích zpracovat přibližně 4 klienty denně a průměrné finanční náklady na poradenství pro jednoho klienta stoupají do výše 5439 Kč.
Víceméně obdobný scénář probíhá i pod hlavičkou Rozumkovy OPU - finanční zdroje opět v podobě dotací a fondů, celková výše příjmů cca 21,6 mil. Kč, mzdové náklady cca 14 mil. Kč, přičemž výstupem je opět jakási poradenská činnost. Ta ostatně také stojí za pozastavení, neboť mi její obsah z velké části nedává smysl. Cituji výroční zprávu OPU: „Sociální poradenství může být jednorázové, ale zpravidla se s našimi klienty vídáme opakovaně. S klienty řešíme různé životní situace, které jsou spojeny s životem v nové zemi. Je to oblast zaměstnání (jak si najít práci, na základě jakých dokladů mohu pracovat, zpracování CV, atd.), sociálního zabezpečení (pomoc při zjišťování nároků na dávky SSP, HN ad.)…“ V podstatě totožná agenda ale spadá do kompetence MPSV, resp. úřadů práce a její výkon upravuje správní řád. Ten samozřejmě zahrnuje i postupy pro práci s cizinci/migranty (zajištění tlumočníka, překlady dokumentace pro správní řízení, úplné seznámení apod.) a poradenská činnost imigračních neziskovek tak z nezanedbatelné části vykonává to, co by za jiných okolností beztak obstaral státní aparát - lépe a levněji. Vyvstává zde tedy otázka určité nadbytečnosti, a to zejména v kombinaci s výše zmíněným financováním.
Osobní dojem? Neziskovky v imigrační oblasti jsou sice terčem častých kontrol z hlediska finančního čerpání, nicméně v porovnání se státním aparátem podléhají obecně nižším kritériím (odborná způsobilost a kvalifikace zaměstnanců, monitoring výstupů atd.) a jako takové působí dojmem novodobých trafik.
Závěr: Karel Kryl měl v této problematice jasno už v roce 1991 (všimněte si zejména té “tříčtvrteční“ přesnosti). Troufne si názorová opozice označit tohoto velikána za xenofoba?
