Poslanecká sněmovna na své poslední 79. schůzi v tomto končícím volebním období přehlasovala v úterý 18. května na pět pokusů zamítnutí Senátem zahrádkářského zákona. Schválila tak limitními 101 hlasy zákon, který jak vládní, tak senátní legislativa klasifikovala jako špatný a nadbytečný.
Zákon, který se brutálním způsobem “vlámává“ do stavebního zákona, zákona o sdružování občanů, občanského zákoníku, zákona o ochraně přírody a krajiny a zapleveluje už tak nepřehledný právní řád České republiky. Zákon, který zcela popírá rekreační funkci zahrádek. Zákon, který zahrádkářům dovoluje na zahrádkové parcele pouze plošně limitovanou zahradní chatku a skleník. Zákon, který je naopak tlačí zcela v duchu předlistopadových praktik do budování společenské místnosti a klubovny a zabývat se v nich kolektivně a především organizovaně různými „bohulibými“ činnostmi. Zákon, který může bez udání důvodu zbavit zahrádkáře jak pozemku, tak staveb na nich. Zákon, kterým se vracíme před rok 1989. Zákon, který asi nikdo z těch, kdo jej tak disciplinovaně a bezmyšlenkovitě odhlasoval pod taktovkou svých dirigentů, nečetl a nepromýšlel jeho možné reálné dopady. Paní poslankyně, páni poslanci, „děkuji“ za další legislativní paskvil z vaší dílny. Z oken Kolovratského paláce, ve kterém mám svoji kancelář, vzhlížím teď s nadějí k Hradu. Protože už jen veto prezidenta republiky může zastavit tento nesmysl.
Miroslav Krejča
zahrádkář a senátor
