Do třetice...čehokoliv. Vovka Kličko.

Ano míním Vladimíra Vladimíroviče Klička, takového toho ukrajinského boxera, jehož neuvěřitelně miluje TV Barrandov= Soukup. Nicméně než jsem omylem klikla na barrandovského Soukupa, se sdělením, jak obdivuje bratry Kličkovy, už   

jsem věděla, že bratři Kličkovi trávili dětství až pubertu v Mimoni, tehdá v Severočeském kraji. Taťka byl důstojník Střední skupiny Sovětských vojsk. Zde dočasně umístěných. A klídek, genetika, výchova, společnost, party kámošů - jsou situace, v nichž nejenže děti nemohou za rodiče, ani rodiče nemohou za děti. To jen pro ty z Vás, kteří byste mě chtěli osočit, že bratři Kličkové přece nemohli za to, že jejich táta byl součástí okupačních vojsk Varšavské smlouvy v Československu.

Rodina v Mimoni žila v letech 1980 - 1985.

No a Vovka Kličko se narodil 1976 v Kazachstánu; brácha Vitalij 1971 v Kyrgystánu...

Vovka začal profi kariéru boxera v 1996 v Hamburku (hned dostal ocenění prezidenta Ukrajiny Leonida Kuzmiče : Kříž za odvahu; v r. 2006 od prezidenta Viktora Juščenka dostal Řád za odvahu; v roce 2017 od prezidenta Petro Porošenka dostal Řád svobody).

Vitalij, ten, co se narodil v Kyrgystánu, je od roku 2014 starostou Kyjeva. A na Wikipedii se dočtete za co dostal Řád za zásluhy SRN v roce 2010 a za co Konrad Adenauer Preis v roce 2015.

Jen tím chci říct, že ta situace je složitá. Velmi složitá.

A kdyby aspoň to naše české zpravodajství bylo víc zpravodajství než propaganda, nešířily by se tolik konspirační teorie.

A klídek - já končím s Vovkami. Znáte to: do třetice a v mém případě vskutku čehokoliv.