Véčkaři to konečně pochopili nebo….?

Je toho mnoho, co museli „véčkaři“ po vstupu do reálné politiky pochopit: nelze odebrat 10 miliard z rozpočtu ministerstva obrany, ve Sněmovně nejsou žádné okénka, kam by se mohli „vracet“ nevratné a nezúčtovatelné zálohy, ústavní zákony není možné přijímat na první schůzi poslanců….atd. atd.

Z poslední události kolem  přijímání „úsporných“ opatření bylo na první pohled  možné usoudit, že snad pochopili i to, co se po volbách ukazovalo jako zcela zřejmé: že vstoupili do koalice, jejímž cílem není  rozumnými, postupnými a sociálně únosnými kroky dát do pořádku veřejné finance, ale   něco zcela jiného: pod záminkou „oddlužení“ zlikvidovat jednou provždy zbytky sociálního státu a experimentem se životy lidí realizovat  nikde na světe neexistující neoliberální stát, tedy stát bez sociálních ohledů a sociální odpovědnosti.  
Z vizionářství,  se kterým, bez ohledu na ekonomickou realitu země a s absencí jakýchkoliv ohledů na život obyčejných lidí, vystupují někteří představitelé vládní koalice,  je to zcela zřejmé.  Pokřik o „cestě do Řecka“, který byl, o čemž  snad už málokdo pochybuje,  největší předvolební lží,  stále  „odůvodňuje“  kroky, jejíž sociální důsledky je obtížně dohlédnout….
Měl jsem vždy dojem, že členové Věcí veřejných měli ze všech členů vládní koalice nejblíže k pochopení problémů života obyčejných lidí.  Snad mě k tomuto dojmu opravňovala znalost jejich působení v zastupitelstvu v prvém pražském obvodě, kde se, alespoň do jisté doby,  proti většinové ODS, zasazovali o zlepšení  podmínek života lidí, především v oblasti bydlení.  Také jejich program, alespoň v části Rodinná a bytová politika, dával tušit,  že si  - na rozdíl od programů ostatních stran vládní koalice-  alespoň uvědomují problémy, které  musí být naléhavě řešeny.
Po prvních reakcích ministrů na Kalouskovy málo pochopitelné, a drzost více než cokoliv jiného připomínající rozpočtové návrhy, jsem měl dojem, že to VV konečně došlo: tudy cesta  k rozumnému hospodaření státu, natož pak cesta ke splnění alespoň části předvolebních slibů, určitě nevede.  
Teď však nevím. Nikdo rozumný samozřejmě nemohl očekávat  nějaké radikální, spíše by se mohlo říci bláznivé kroky, takové, které vidíme dnes na slovenské politické scéně, ale jedno je myslím zřejmé: VV jsou na stejném bodu svého politického rozhodování, na kterém byla krátce po ustavení minulé vládní koalice Strana zelených. Buď budou rezignovat nejen na své předvolební sliby, ale na samý smysl svého vzniku a své existence, a ponechají si svá ministerská křesla  a využijí je k tomu,  z čehož je ostatně velká část veřejnosti už dnes podezřívá,  nebo nikoliv. Vyzývat  v této chvíli VV k cestě do opozice s grácií slona v porcelánu není, podle mého názoru, příliš užitečné pro nikoho. Oni sami musí vidět,  že mají před sebou obtížnou cestu vyrovnání se s koaličními partnery a s jejich skutečnými úmysly, nebo cestu Zelených. Nemyslím, že by existovala třetí cesta…..