- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Po změně politických právních poměrů se manželé žalobou u obvodního soudu domáhali vrácení domu v restituci. Výsledek tohoto sporu byl interpretován v pořadu způsobem, který mohl zmást veřejnost. Žaloba na vrácení domu v restituci totiž byla soudem zamítnuta, a zamítnutí potvrdil, jak bylo v pořadu uvedeno, i odvolací Městský soud v Praze. Vůbec není rozhodné, a obávám se, že tato skutečnost nebyla v pořadu náležitě objasněna, z jakého důvodu žaloba na vrácení domu byla zamítnuta: podle postižených manželů mělo být v rozsudku uvedeno, že vlastně dům nikdy na stát nepřešel, a že tedy k restituci není žádný důvod. Avšak, a to se mi zdá na celé věci podstatné, odůvodnění rozsudku nemá žádnou právní závažnost(dokonce ani odůvodnění nálezu Ústavního soudu, přestože se mnozí domnívají opak) a nemá žádný vliv na právní postavení účastníků sporu. V celé věci bylo podstatné, že restituční nárok byl soudem zamítnut.
Z pořadu nebylo patrné, zda již v této době byli manželé zastoupeni advokátem. Pokud ano, dopustil se jejich advokát zásadní chyby, která se bohužel negativně projevila v jejich vztahu k předmětné nemovitosti. Po zamítnutí restitučních nároků měli, a bezpochyby by to zkušený advokát okamžitě udělal, podat žalobu na určení, že jsou vlastníky předmětného domu, neboť jen takovýto rozsudek byl mohl vést k tomu, že by v katastru nemovitostí byli znovu zapsáni jako vlastníci, na místo dosud tam zapsaného českého státu. Zápis v katastru nemovitostí je totiž určující pro určení toho, kdo je ve skutečnosti vlastníkem, a je-li v katastru nemovitostí zapsán někdo jiný, než ten, kdo se považuje za vlastníka nemovitosti, musí o tom, právě na základě žaloby na určení vlastnictví nemovitosti, rozhodnout soud. Jestliže taková určovací žaloba nebyla podána, není celý problém, který později nastal, vinou české justice, ale obávám se, že z pořadu mohl divák seznati pravý opak.
To však uvedení manželé neudělali, přestože v katastru nemovitostí nebyli zapsáni jako vlastníci, stále tam byl uveden jako vlastník český stát, a spokojili se jen se zcela právně bezvýznamným odůvodněním restitučního rozsudku. Když potom žalobu na určení vlastnictví podal český stát, a soudy zaujaly jiný právní názor, než který byl uveden v odůvodnění zamítavého rozsudku v restitučním sporu, bylo na vážné problémy jaksi „zaděláno“. Soudy samozřejmě mohou zaujmout jiný názor, jak se v této věci stalo, a není na tom nic neobvyklého, nebo dokonce něco, co by diskvalifikovala českou justici, jak podle mého názoru z pořadu Reportéři ČT vyplývalo. Prakticky každodenně se účastníci domáhají svými podáními, aby soud vyslovil jiný názor, než soud předchozí, a prakticky denně se to tak děje. Ani Ústavní soud, jak z pořadu vyplynulo, nezaujal v této věci jednoznačné stanovisko, ale zrušil rozsudek Městského soudu v Praze na základě procesních pochybení. Navíc: Ústavní soud není „vrcholným orgánem českých soudů “, jak bylo v pořadu uvedeno, Ústavní soud totiž vůbec není součástí soustavy českých soudů, a jeho funkce je poněkud odlišná.
Poučení z celé věci je zřejmé: hodnotíme-li rozsudek soudu, zabývejme se tím, o čem soud ve skutečnosti rozhodl, nikoliv, jak své rozhodnutí odůvodnil. To má jen zcela nepatrný význam, pokud jde o směr uvažování konkrétního soudce, ale zcela nulový význam pro právní postavení účastníků.
Další články autora |
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!