Ale ovšem..

Ovšem, že pláčeme :) Někteří z nás se za to ani moc nestydí :) Hezký, i když smutný článek..

Kdyz zabili Vinetoua

tak brecel skoro kazdy kluk,ja tedy ano

Re: Kdyz zabili Vinetoua

ja jsem vzdycky fandil Santerovi

???

Z příspěvku čiší emoce. Je obecně známo, že ženy jsou emočně vybaveny podstatně více jak muži (naštěstí). Moje drahá druhá polovička mě považuje za "studeného jak psí čumák" a za bohapustého cynika. Obvykle jen proto, že nebulím u TV-seriálu "Ordinace v růžové zahradě", apod. Nicméně i já bulím, ale stydím se za to. A slzám dám průchod jen sám před sebou, někde v koutě nebo pod peřinou. Za posledních deset let jsem brečel celkem 2x a je to úlevný a osvobozující pocit. Jednou to bylo na pohřbu mé babičky, kterou jsem měl velice rád a která si v životě dost vytrpěla. Podruhé to bylo shodou okolností včera, kdy jsem definitivně pochopil, že můj vlastní i nevlastní otec o mě vůbec nestojí... Je mi 44 let. Takže i chlapi si občas uroní slzu. Není to nic neobvyklého, akorát se s tím obvykle nikde a nikomu nesvěřují a jsou s tím sami.

Re: ???

u ordinace v ruzove zahrade bych brecel leda kvuli tomu ze ho vypustili na obrazovku

Pekne

...a uz proto , ze jsem zazil osobne neco podobneho. Dik za vzpominku.

prima